- Cena za 1 osobu – 44.700 Kč💸 SLEVA 16%
- Polopenze
- Doprava – Letecky
- Letiště - Praha
- Délka pobytu – 11 dnů
- Termín – od 10.04.2026 do 20.04.2026
★★★★Bancal Hotel & Spa – La Gomera (Kanárské ostrovy)
Bancal Hotel & Spa se nachází na východním pobřeží ostrova La Gomera, přibližně 5 km od přístavu a letoviska San Sebastián de la Gomera. Tento nově otevřený hotel nabízí moderní vybavení včetně vstupní haly s recepcí, bezplatného Wi-Fi, restaurací, barů a společenské místnosti. Hosté mohou využít tři bazény pro dospělé, z toho dva infinity bazény, dva dětské bazény, sluneční terasu se slunečníky, a také speciální zónu pro nudisty. Pro relaxaci je k dispozici Auala Spa s bazénem, saunou, parní lázní a masážemi.
Ubytování zahrnuje klimatizované dvoulůžkové pokoje s moderním vybavením, jako je satelitní televize, telefon, Wi-Fi, minibar a trezor. Pokoje mají terasu, a za příplatek je možné objednat výhled na moře nebo na Tenerife. Kapacita pokojů se liší podle typu výhledu, přičemž maximální obsazenost pokoje s výhledem na moře a Tenerife je tři dospělé osoby nebo dvě dospělé osoby a jedno dítě.
Stravování je zajištěno formou švédských stolů v hotelové restauraci, kde se podávají snídaně a večeře. Pro aktivní hosty je k dispozici posilovna, a okolní oblast je ideální pro turistiku a horskou cyklistiku.
Hotel se nachází přibližně 2 km od pláže Playa de Avalo, která je známá svou krásnou tmavou pláží. Větší množství obchodů, restaurací a barů je k dispozici v nedalekém letovisku San Sebastián de La Gomera.
Umístění hotelu Bancal Hotel & Spa (La Gomera, Kanárské ostrovy) na mapě
Chcete vědět, jak daleko je z hotelu na pláž nebo co je k vidění v okolí? Od toho je tu naše mapa 🙂Nezaujal Vás tento hotel?
▼▼▼ Nevadí 🙂 Ve vyhledávacím formuláři si můžete najít ubytování na Kanárských ostrovech podle svých představ. ▼▼▼
Co vás čeká na ostrově La Gomera
La Gomera je tak malá, že ji na mapě skoro přehlídneš. Ale nenech se zmást – tenhle nenápadný ostrov má v rukávu víc trumfů než průměrný kouzelník na firemním večírku. Přes svou skromnou rozlohu servíruje krajinu, u které si pomyslíš „aha, takže tohle je ten opravdový wow efekt“. Hory, rokle, útesy – vypadá to trochu jako by si příroda řekla: „Uděláme to dramatický, ale s vkusem.“
Srdcem všeho je národní park Garajonay, zelený sen všech milovníků mlžných lesů, hlubokého ticha a mechu ve vlasech. Pokud miluješ procházky, kde tě obklopuje jen šustění listí, občasné „šplouch“ od vlastních bot a podezření, že jsi možná zabloudil – jsi na správném místě. A jestli tě potěší razítko UNESCO, tak hurá, máš i to.
La Gomera má i svůj historický moment slávy. Ano, Kolumbus. Ten Kolumbus. Než se vydal „objevovat“ nový svět, stavil se tady. Možná pro proviant, možná pro tipy od místních. Každopádně San Sebastián se zapsal do dějin jako startovní čára velkého dobrodružství, které doslova změnilo svět – a dneska je to klidné město, kde se dobrodružstvím rozumí spíš výběr tapas.
Počasí? Takové to „vždycky fajn“. Díky vlhkosti je vše zelenější než tvoje květináče doma a teploty, co ti nevyženou pot z čela po deseti metrech chůze. Prostě pohoda, která tě obejme jako horký čaj v chladném dni.
|
Prohlédnout více fotografií >>>
|
Víte, jaké je právě počasí na ostrově La Gomera?
Pláže na ostrově La Gomera a okolí
La Gomera není ostrov, co by se předváděl. Žádné přímé lety z Londýna s welcome drinkem, žádné billboardy „nejkrásnější pláž světa“. Tady tě přivítá serpentýna, pichlavý keř a vítr, co si hvízdá vlastní melodii. A víš co? Právě proto si ho zamiluješ.
Tenhle ostrov si na nic nehraje. Neokouzlí tě možná okamžitě, ale jakmile se s ním trochu sžiješ, začneš zjišťovat, že tohle je přesně ten druh místa, kde se ti pomalu vrací duše zpátky do těla. Vše začíná – a vlastně i končí – v Národním parku Garajonay. Když vstoupíš do těch prastarých vavřínových lesů, najednou se všechno zpomalí. Vzduch je jiný. Vlhký, čistý, vonící po hlíně a životě. Stromy jsou obalené mechem jako v pohádce, a pokud se dostaneš výš, třeba na samotný vrchol Alto de Garajonay, uvidíš, jak se nad ostrovem válí moře mraků. A možná zahlédneš i Teide z vedlejší Tenerife – taková malá odměna za to, že ses neztratil.
Když ti začne funět i batoh, je čas dát si pauzu ve vesničkách jako Vallehermoso nebo San Sebastián. Tam to žije tak pomalu, že místní kočka je rychlejší než obsluha v kavárně. Ale právě to je to kouzlo – sedíš, koukáš, přemýšlíš, dýcháš. A možná si koupíš domácí džem od paní, která ho dělá od roku 1978 úplně stejně.
A teď k plážím, protože ano – Gomera má i tenhle bonus. Jen teda nečekej bílý písek jako z katalogu. Playa de Santiago je možná nejcivilizovanější – najdeš tu promenádu, pár kaváren a pohodovou atmosféru. Ideální místo pro ty, co chtějí po túře máčet nohy bez rizika, že si je odnese příliv. Voda je klidná, výhledy nádherné, a občas se tu objeví i delfíni (ano, delfíni, fakt – není to PR trik).
Playa de Vallehermoso je trochu víc syrová – pláž s černým pískem obklopená dramatickými útesy, kde víš, že příroda má poslední slovo. Je tu i přírodní bazén, což se hodí, protože moře si tu občas dělá, co chce.
A pro ty, kdo chtějí být úplně mimo svět, je tu Playa de la Caleta – schovaná mezi skalami, přístupná jen pěšky (samozřejmě), s pocitem, že jsi právě objevil něco tajného. Voda tu šplouchá pomalu, slunce tě hřeje do zad, a ty najednou zapomeneš, že jsi vůbec měl někdy e-mail.
La Gomera je prostě jiná. Neokřikne tě, neomámí. Ale dostane tě. Pomalu, potichu – a napořád.
Co navšívit při cestě na ostrov La Gomera
La Gomera není místo, kam jedeš, abys vyleštil hotelové pantofle a s mobilem v ruce chytal Wi-Fi u bazénu. Tohle je ostrov pro ty, kteří hledají něco jiného. Ne nutně lepšího, ale opravdovějšího. Ostrov, který se ti dostane pod kůži – a taky do stehen, když si zvolíš špatnou turistickou trasu a zjistíš, že „mírně náročná“ tady může klidně znamenat „než dojdeš k cíli, stihneš se dvakrát rozloučit se životem“.
Historie? Tu tady necucáš z QR kódu na informační ceduli. Tu tady cítíš. Třeba když se postavíš před Torre del Conde, starou kamennou věž v srdci San Sebastiánu. Postavená v 15. století, aby bránila ostrov před piráty. Dneska už místo kordů bojuje maximálně s mechem a selfie tyčemi, ale něco ze své důstojnosti si zachovala. Je to jako potkat postaršího aristokrata v teniskách – víš, že má za sebou bohatý život, i když právě řeší, kam zaparkoval auto.
Ale opravdové kouzlo La Gomery se rozlévá zelení. Doslova. Národní park Garajonay je jak výlet do jiné epochy – možná až do druhohor, kdy ještě stromy vládly světu a lidé… no, neexistovali, což byla pro přírodu docela výhra. Tenhle vavřínový les je jeden z posledních svého druhu na Zemi. A když tam stojíš, ztichlý, obklopený mlhou, co si dělá, co chce, pochopíš proč si to místo UNESCO zapsalo na seznam. To totiž není jen les – to je živý, dýchající organismus. S větvemi, co se ti plíží nad hlavou, kořeny, co ti chytají nohy, a tichem, které je tak husté, že se ti z něj trochu stáhne hrdlo.
A když tě přestane bavit být součástí zeleného světa, stačí zvednout hlavu – nebo se vydat výš – a najednou tam je. Roque de Agando. Skalní výčnělek tak majestátní, že působí, jako kdyby ho na ostrov umístil někdo, kdo si chtěl v krajině udělat malý podpis. Je to kus hory, který vypadá, že by ti mohl spadnout na hlavu… ale naštěstí drží už miliony let, tak snad ještě chvilku vydrží. Je syrový, divoký a nádherný. Jako kdyby se země na okamžik rozhodla ukázat, co všechno umí, když se jí nechce být nenápadná.
Takže ano, La Gomera tě neoslní obřím akvaparkem, ani dvaceti Michelinskými hvězdami. Místo toho ti nabídne syrovou krásu, ticho, co léčí, a kameny, co pamatují víc než ty, tvoje babička a celá Wikipedie dohromady. A víš co? To je někdy přesně to, co člověk potřebuje.
Na ostrově La Gomera najdete i mnoho dalších zajímavostí ..
Na La Gomeře je pár věcí, které jinde prostě nenajdeš. Třeba… jazyk, který se nepíše, nemluví, ale píská. Ano, čteš správně – místní si tu už po staletí „povídají“ pomocí hvízdání, kterému se říká Silbo Gomero. Co začalo jako praktická forma komunikace přes rokle a kopce (když se ti soused nedovolal přes kopec, tak na tebe prostě zapískal), se dnes hrdě vyučuje ve školách a zní jako soundtrack z přírodního dokumentu s Davidem Attenboroughem. A pokud se ti to zdá trochu přitažené za vlasy – zajdi do Muzea pískajícího jazyka v San Sebastiánu. Je to fascinující, zvláštní… a trochu zneklidňující, když zjistíš, že si tu dvě babičky dokážou poslat celý recept na almogrote jen přes píšťalku.
Ale La Gomera není jen o tichu a hvizdech – umí to taky pěkně roztočit. Během roku se tu koná několik festivalů, kde se kříží katolická tradice s kanárskou radostí ze života. Největší událostí je Fiesta de la Virgen de Guadalupe, což je taková kombinace pouti, karnevalu a davového nadšení v jednom. Lidé nosí sošky, tancují, zpívají, jedí a pálí kalorie rychleji než v posilce – jen s lepší hudbou a bez trapných legín. A jestli jsi náhodou propásl tuhle duchovní jízdu, pořád je tu ještě Karneval La Gomera, což je barevné šílenství plné průvodů, masek a večírků, kde nevíš, jestli jsi na Kanárech, v Riu nebo jsi prostě jen zapomněl, jak vypadá normální pondělí.
A co by to bylo za ostrov bez jídla, že? La Gomera tě nenechá hladovět. Místní kuchyně je jednoduchá, ale geniální – jako když babička vaří z toho, co má po ruce, a ty se pak ptáš, proč to doma chutná jako vlažná katastrofa. Tady se všechno točí kolem čerstvosti: ryby, brambory, banány… a hlavně legendární almogrote – sýrová pomazánka tak ostrá, že ti vystřelí jazyk z pusy, ale tak dobrá, že ji budeš potají ujídat lžičkou. Dáš si k tomu potaje de berros, což je polívka ze všeho zeleného, co rostlo poblíž, a zakončíš to sancochem, což je dušená slaná ryba, kterou buď miluješ, nebo ji nikdy nepochopíš. Obě možnosti jsou v pořádku.
A jestli tě tohle všechno nepřesvědčí, že La Gomera má styl, tak už fakt nevím. Možná ti to bude muset ostrov zapískat sám.
Víte, že ...
.. na ostrově najdeš trochu dramatické krajiny? Na La Gomeře najdeš třeba Roque de Agando – obří skalní věž, která vypadá, jako by ji sem postavil nějaký obr. Vznikla sopečnou činností a patří mezi nejfotogeničtější místa ostrova. Pokud ji uvidíš, pochopíš proč.