
- Cena za 1 osobu – 32.381 Kč
- All Inclusive
- Doprava – Letecky
- Délka pobytu – 12 dnů
- Termín – od 21.03.2025 do 01.04.2025
★★★Turbo Club – Gran Canaria (Kanárské ostrovy)
Apartmánový komplex Turbo Club se nachází v klidné oblasti na okraji letoviska Campo Internacional, jen pár minut jízdy od známých písečných dun Maspalomas, ke kterým poskytuje hotel kyvadlovou dopravu zdarma. V blízkosti (cca 1 km) se nachází nákupní a zábavní centrum Faro II a zábavní park Holiday World, zatímco rušné letovisko Playa del Inglés je vzdálené asi 3 km. Hosté mohou využít veřejného parkování v areálu hotelu zdarma.
Komplex nabízí široké spektrum vybavení, včetně dvou bazénů, jacuzzi, sluneční terasy s lehátky a slunečníky, které jsou k dispozici zdarma. Pro sportovní vyžití je zde tenisový kurt, minigolf, herna s kulečníkem a stolním tenisem, plážový volejbal a dětské hřiště. V rámci animačního programu mají děti k dispozici mini klub a bazén s dětskou diskotékou. Hotelová restaurace nabízí bufetová jídla, která zahrnují snídaně, polopenzi nebo all-inclusive, se širokou nabídkou nápojů od 10:00 do 23:00.
Apartmány mají rozlohu 37 m², samostatnou ložnici, obývací prostor s kuchyňským koutem a rozkládací pohovkou. Všechny apartmány jsou vybaveny balkonem nebo terasou a mohou ubytovat maximálně 2 dospělé osoby s 2 dětmi nebo 3 dospělé osoby. Trezor a satelitní TV jsou k dispozici za poplatek.
Díky své poloze je Turbo Club skvělou základnou pro poznávání okolí – hosté se mohou vydat na výlet do architektonicky zajímavého Puerto de Mogán, vodního parku Aqualand Maspalomas nebo ke skále Roque Nublo, která je jedním ze symbolů ostrova.
Umístění hotelu Turbo Club (Gran Canaria, Kanárské ostrovy) na mapě
Chcete vědět, jak daleko je z hotelu na pláž nebo co je k vidění v okolí? Od toho je tu naše mapa 🙂Nezaujal Vás tento hotel?
▼▼▼ Nevadí 🙂 Ve vyhledávacím formuláři si můžete najít ubytování na Kanárských ostrovech podle svých představ. ▼▼▼
Co najdete na ostrově Gran Canaria
Gran Canaria… ach, ostrov, kde jsem jednou usnul na pláži a probudil se s pískem ve všech existujících kapsách. A i přesto jsem se v tu chvíli cítil jako král světa.
Ostrovu se přezdívá miniaturní kontinent – a ne nadarmo. Má v sobě kus každého světa: kousek Sahary, kousek tropického lesa, trochu evropského bulváru a dost karibské nálady. A ať se pohneš kamkoli, je to jako přepnout kulisy na divadle, kde hlavní roli hraje tvoje dobrá nálada.
Historie tu dýchá z každé zdi – doslova, občas je cítit i sůl z lodí, které kdysi vyplouvaly za obzor. Třeba v Las Palmas tě čtvrť Vegueta vezme za ruku a provede tě uličkami, kde bys čekal, že zpoza rohu vyskočí Kryštof Kolumbus s mapou v jedné a rumem v druhé.
Ale nejlepší je, že tohle všechno můžeš dělat v kraťasech. Protože Gran Canaria má počasí, co se nedá nemilovat. Celoroční jaro, které nezapomene přibalit slunce ani v prosinci.
|
Prohlédnout více fotografií >>>
|
Víte, jaké je na ostrově Gran Canaria právě počasí?
Gran Canaria a její krásné pláže
Gran Canaria je jako kamarád, co tě vytáhne na túru a pak tě celou cestu tahá zpátky na pláž, protože „no tak, vždyť je to dovolená, ne expedice do Himalájí“. A má pravdu. Tenhle ostrov je jeden velký kompromis mezi lenošením a tím, co se na Instagramu označuje jako „dobrodružství“.
Na jihu se to vaří – Maspalomas má duny, co vypadají jako z Photoshopu, jenže jsou opravdové a sakra horké, když zapomeneš boty. A Playa del Inglés? To je kombinace Ibizy a minigolfu. Hluk, smích, opálení lidé všech tvarů a velikostí, a hlavně – pocit, že jsi na tom správném místě, protože máš sandály v písku a led ve sklence.
Pak přichází Amadores – zenová oáza pro ty, co rádi počítají vlny, dokud neusnou. Bílej písek je sem přivezený, ale nikdo se na to nezlobí. Spíš naopak – vypadá to, jako by tam patřil odjakživa. Klid, pohoda, rodiny s dětmi, které nekřičí (zázrak!), a voda tak teplá, že začneš mít podezření, že tě ostrov rozmazluje až moc.
A Las Canteras? Ta je jako cool sestřenice z města – pláž, co se umí tvářit ležérně, ale zároveň ví, co je to dobré víno, kvalitní večeře a chill bez kompromisů.
Zkrátka a dobře – Gran Canaria je dobrodružství pro ty, co ho chtějí hlavně přežít s opalovacím krémem a koktejlem v ruce.
Tyto památky si na ostrově Gran Canaria nenechte ujít
Gran Canaria je jako člověk, kterého jsi na první pohled podcenil. Myslíš si: „Jojo, pláže, lehátka, koktejly, Instagramy…“ Ale pak se otočíš a zjistíš, že tenhle ostrov má hlubší duši než většina toho, co znáš z domova.
Třeba Roque Nublo. Tenhle kamennej velikán trčí ze středu ostrova jak pozůstatek nějakého božstva z dávných dob. Vypadá to, jako by se někdo snažil udělat obří sochu a v půlce si řekl: „A dost. Už mě to nebaví.“ Ale výsledek stojí za to. Výstup k němu ti dá trochu zabrat, ale není to žádný Everest – spíš taková procházka pro ty, co si chtějí zasloužit výhled. A že ten výhled fakt stojí za to – pokud se zrovna mraky nerozhodnou, že ti ho nedopřejí. Ale co, aspoň máš důvod vrátit se sem znova.
Když pak zamíříš do města, čeká tě Vegueta – čtvrť, kde je víc historie než v celé učebnici dějepisu na základce. Úzké uličky, kamenné domy, staré kavárny, kde si dáš espresso a připadáš si jako renesanční intelektuál (nebo aspoň jako někdo, kdo se tak umí tvářit). Katedrála Santa Ana tě pak srovná do latě – velkolepá, tichá, s atmosférou, která ti připomene, že svět byl velký, divoký a zajímavý i bez chytrých telefonů.
A pak je tu Casa de Colón – dům, kde prý Kolumbus přespal, když byl na cestě za „novým světem“. Tehdy ještě netušil, že z něj jednou udělají muzeum a že se v něm budeš procházet s audioguidem v ruce a sluchátky na uších.
Ale počkat, příroda tě volá! Tentokrát Tamadaba – chráněná oblast, kde borovice šumí, skály se tyčí a ty… jen tak jdeš. Bez spěchu. Bez signálu. Jen ty, příroda a zbytky svačiny v batohu. Je to detox na úrovni, o které tvůj wellness kouč může jen snít.
A aby toho nebylo málo – poslední zastávka: rokle Guayadeque. Zní to trochu jako jméno postavy z fantasy, ale je to místo, kde se příroda potkává s historií. Jeskyně, archeologické nálezy, výhledy a dokonce i jeskynní restaurace, kde si můžeš dát oběd jako pravěký hipster. A co je nejlepší? Nejsou tu davy. Jen ty, ticho, vítr… a sem tam ještěrka, co ti připomene, že nejsi doma.
Gran Canaria vám však nabídne mnohem více ..
Gran Canaria tě chytí nenápadně – slibuje relax, pláže, možná pár památek… a najednou zjistíš, že jsi součástí karnevalu, cpeš se bramborama, co vypadají jako z dokumentu o extrémním suchu, a posloucháš koncert pod hvězdami. A to končí teprve první den...
Takže začneme tím karnevalem v Las Palmas. Je to skoro jako kdyby ostrov zapomněl, že má nějaké hranice slušnosti. Barvy, hudba, konfety ve vlasech (které pak nacházíš ještě doma v kufru) a nálada tak nakažlivá, že se přistihneš, jak tancuješ, aniž bys věděl jak a s kým. Nikdo neví. Prostě se to stane.
Aby ses z toho vzpamatoval, je tu jídlo. To totiž uzdravuje. Papas arrugadas se tváří nenápadně, ale ve spojení s mojo omáčkou dokážou způsobit gastronomickou závislost. Přidej kozí sýr, ropa vieja a všechny ty věci, co chutnají lépe než se jmenují, a najednou chápeš, proč se tady tolik lidí culí. A když už jsme u úsměvů – tapas hopping je tady víc než jen způsob, jak se najíst. Je to styl života. Pomalý, rozvážný, s každým soustem o něco víc veselý. A možná i hlučnější.
Pak si řekneš, že je čas na kulturu. Takže se vydáš k Auditoriu Alfreda Krause, což je tak elegantní stavba, že i když se tam zrovna nekoná žádný koncert, cítíš, že bys měl mluvit tišeji a trochu se narovnat. Okolí – Vegueta a Triana – jsou jako kulisy z filmu, kde se neustále pije káva a filozofuje. A pak ti do toho vstoupí Puerto de Mogán. Taková romantická past, co tě chytne kanály, květinami a tím „Instagramovým“ světlem.
A když si to všechno zrekapituluješ cestou domů? Dojde ti, že jsi vlastně na Gran Canarii nebyl jako turista. Byl jsi jako místní – jen s o něco větším množstvím opalovacího krému a suvenýrů v batohu.
Věděli jste, že ...
.. ve městě Icod de los Vinos roste takový sympatický stařešina – El Drago Milenario, prastarý dračí strom? Tvrdí se o něm, že je starý přes tisíc let, což z něj dělá nejen botanickou atrakci, ale tak trochu i živou památku. Je opředen mýty, folklórem a dost možná i několika duhovými jednorožci (OK, ty jsem si vymyslel, ale rozumíš – atmosféra!). Každopádně, pokud máš slabost pro přírodu s charismatem, tohle je must-see. A mimochodem – ten strom je tak fotogenický, že tvůj telefon sám přepne na portrétní režim.