Gran Canaria > Sol Barbacan > 8denní > Bez stravy

---

Umístění hotelu Sol Barbacan (Gran Canaria, Kanárské ostrovy) na mapě

Chcete vědět, jak daleko je z hotelu na pláž nebo co je k vidění v okolí? Od toho je tu naše mapa 🙂

---

Nezaujal Vás tento hotel?

▼▼▼ Nevadí 🙂 Ve vyhledávacím formuláři si můžete najít ubytování na Kanárských ostrovech podle svých představ. ▼▼▼

---

Co najdete na ostrově Gran Canaria

Gran Canaria, třetí největší kousek v tom slavně sopečném puzzle zvaném Kanárské ostrovy, není jen další flek v Atlantském oceánu, kam lítají turisté za sluncem a levným rumem. Tenhle ostrov si hrdě říká „miniaturní kontinent“ – a ne, není to kvůli megalomanii, ale protože se tu příroda rozhodla, že „míň je víc“ rozhodně neplatí.

Na ploše necelých 1600 kilometrů čtverečních tady najdeš zlaté písky, sopečné skály, zelená údolí i hory, které ti dají jasně najevo, že kešky hledat v žabkách není nejlepší nápad. Mikroklimaty se to tu hemží víc než turistickými suvenýry. Na jihu pálí slunce jak na poušti, zatímco sever si klidně pobulí v mlžném oparu. Ať si tě příroda vezme, kam chce – bude to zážitek.

Historie? Jo, té má Gran Canaria taky plný kufr. Ještě než sem dorazili Španělé s plachetnicemi a velkými sny o nových světech, ostrov obývali Guančové – původní obyvatelé, kteří tu žili s přírodou v míru… tedy do té doby, než přišla kolonizace a všechno se změnilo. Klasika.

Dneska si naštěstí můžeš tyhle dějiny projít pěkně v pohodlí a s kávičkou v ruce. Třeba čtvrť Vegueta v Las Palmas je jako takový časostroj – jen místo tikání slyšíš cinkání skleniček a tlumené „¡hola!“ z okolních kaváren. Katedrála Santa Ana tě ohromí svojí důstojností (a výškou) a Casa de Colón tě naučí víc o Kolumbovi, než sis kdy dobrovolně chtěl zapamatovat.

A počasí? Subtropické klima jako z katalogu. Po celý rok tak nějak „příjemně na tričko“, žádné panické vrstvení svetrů a kabátů. Ideál pro všechny, kdo chtějí zdrhnout z reality a strávit týden (nebo měsíc) v krajině, kde i déšť vypadá jako efektní zpomalený záběr z dokumentu BBC.

Ať už jsi vášnivý turista, nostalgický milovník historie, nebo prostě jen člověk, který rád spotřebuje zakoupený opalovací krém, Gran Canaria je místo, které tě jednou vtáhne – a pak tě bude pravidelně tahat zpátky. Protože kdo jednou pozná "miniaturní kontinent", ten už se s obyčejným ostrovem nespokojí.

---

Prohlédnout více fotografií >>>

---

Předpověď počasí pro ostrov Gran Canaria a aktuální situace

GRAN CANARIA počasí

Gran Canaria a její krásné pláže

Gran Canaria je něco jako hvězda španělské telenovely. Všichni ji sledují, každý o ní mluví, a i když tě občas štve, stejně se každý večer přistihneš, jak u ní zase sedíš. Ostrov ti hází do života všechno najednou – slunce, moře, nekonečné pláže, bary, duny, palačinky na snídani a večer malou krizi identity nad druhým mojitem.

Největší drama se odehrává na jihu. Maspalomas? To je jako scéna z filmu o přežití v poušti, jen s tím rozdílem, že se tam přežívá s koktejlem a selfie tyčí. Hned vedle si Playa del Inglés hraje na plážový kabaret – spousta písku, surfaři, večírky a tolik barů, že ztratíš pojem o čase… i o vlastní poloze.

Naštěstí je tu i Amadores, takový tichý herec ve vedlejší roli, který ale krade všechny scény. Klid, bílej písek, voda jako z reklamy na minerálku – a nikdo tu nekřičí. Jen rackové, když jim sebereš housku. Ideální pro rodiny, nebo pro ty, co chtějí dovolenou, kde se nemusí nic „řešit“.

A když tě omrzí role plážového povaleče, vydej se na sever do Las Palmas. Las Canteras je městská pláž s duší – dlouhá promenáda, tapas každých 20 metrů a oceán, který tě na chvíli přestane házet ze strany na stranu, abys mohl plavat a přemýšlet o smyslu života… nebo aspoň o tom, co si dáš k večeři.

Gran Canaria je zkrátka jako dobře napsaná telenovela – plná dramat, humoru, krásy a šťastných konců. A když to všechno dohromady začne být moc, můžeš si vždycky pustit další díl. Třeba z lehátka.

Co navšívit při cestě na ostrov Gran Canaria

Gran Canaria je jako člověk, kterého jsi na první pohled podcenil. Myslíš si: „Jojo, pláže, lehátka, koktejly, Instagramy…“ Ale pak se otočíš a zjistíš, že tenhle ostrov má hlubší duši než většina toho, co znáš z domova.

Třeba Roque Nublo. Tenhle kamennej velikán trčí ze středu ostrova jak pozůstatek nějakého božstva z dávných dob. Vypadá to, jako by se někdo snažil udělat obří sochu a v půlce si řekl: „A dost. Už mě to nebaví.“ Ale výsledek stojí za to. Výstup k němu ti dá trochu zabrat, ale není to žádný Everest – spíš taková procházka pro ty, co si chtějí zasloužit výhled. A že ten výhled fakt stojí za to – pokud se zrovna mraky nerozhodnou, že ti ho nedopřejí. Ale co, aspoň máš důvod vrátit se sem znova.

Když pak zamíříš do města, čeká tě Vegueta – čtvrť, kde je víc historie než v celé učebnici dějepisu na základce. Úzké uličky, kamenné domy, staré kavárny, kde si dáš espresso a připadáš si jako renesanční intelektuál (nebo aspoň jako někdo, kdo se tak umí tvářit). Katedrála Santa Ana tě pak srovná do latě – velkolepá, tichá, s atmosférou, která ti připomene, že svět byl velký, divoký a zajímavý i bez chytrých telefonů.

A pak je tu Casa de Colón – dům, kde prý Kolumbus přespal, když byl na cestě za „novým světem“. Tehdy ještě netušil, že z něj jednou udělají muzeum a že se v něm budeš procházet s audioguidem v ruce a sluchátky na uších.

Ale počkat, příroda tě volá! Tentokrát Tamadaba – chráněná oblast, kde borovice šumí, skály se tyčí a ty… jen tak jdeš. Bez spěchu. Bez signálu. Jen ty, příroda a zbytky svačiny v batohu. Je to detox na úrovni, o které tvůj wellness kouč může jen snít.

A aby toho nebylo málo – poslední zastávka: rokle Guayadeque. Zní to trochu jako jméno postavy z fantasy, ale je to místo, kde se příroda potkává s historií. Jeskyně, archeologické nálezy, výhledy a dokonce i jeskynní restaurace, kde si můžeš dát oběd jako pravěký hipster. A co je nejlepší? Nejsou tu davy. Jen ty, ticho, vítr… a sem tam ještěrka, co ti připomene, že nejsi doma.

Gran Canaria však nabízí mnohem víc ..

Gran Canaria sice vypadá jako místo, kam se jezdí hlavně chytat bronz a pít mojito, ale nenech se zmást – tenhle ostrov má v rukávu víc než jen slunce a písek. A někdy vytáhne eso, které tě překvapí víc než účet z baru po pěti koktejlech.

Třeba takový karneval v Las Palmas. To není jen nějaká vesnická slavnost se dvěma stánky a jedním DJem, co pouští hity z devadesátek. Ne, tohle je totální jízda – barevný chaos, přehlídka kostýmů, průvody, hudba, tanec a tolik třpytek, že by z toho oslepla i disko koule. Všichni tancujou, smějou se a oslavujou život tak vášnivě, že na chvíli zapomeneš, že ti obvykle vadí i nákup v Kauflandu, když je nový leták. Pokud chceš zažít opravdový kulturní šok (v tom nejlepším slova smyslu), sem s tebou. Tady se slaví ve velkým. A dlouho.

A protože karneval vyčerpá, potřebuješ doplnit energii. A tady přichází na scénu místní kuchyně. Kanárské jídlo je kombinace jednoduchosti a „co dům dal“, ale přitom to chutná, jako by ti to připravovala babička, co má michelinskou hvězdu. Dej si papas arrugadas – malé brambory, které vypadají jako by je někdo zapomněl v troubě, ale ve spojení s omáčkou mojo (červenou, zelenou nebo oběma, proč se omezovat, že jo?) to celé dává dokonalý smysl. K tomu třeba ropa vieja, což je takové „co zbylo v lednici, ale bože jak to chutná“ jídlo. A pokud ti někdo nabídne místní kozí sýr, řekni ano. I kdybys měl(a) přestat jíst mléčné výrobky hned zítra.

Nezapomeň se projít po Mercado de Vegueta, kde se to hemží čerstvými mořskými plody, sýry a ovocem, co vypadá jako z reklamy na zdravý životní styl (ale chutná líp). A pak hurá na tzv. tapas skákání – to je takový sport, kde místo kroků počítáš bary a místo formování svalů sbíráš kalorie. Nejlepší trasa? Uličky čtvrtí Vegueta a Triana. Jeden bar, jeden tapas, jeden drink… a pak opakovat, dokud si budeš pamatovat heslo k hotelovému Wi-Fi.

A co architektura? Jo, i tu tu mají. A nejen tak ledajakou. Třeba Auditorium Alfreda Krause – vypadá, jako by přistálo z jiné planety přímo na břehu oceánu. Vevnitř se dějí koncerty a kulturní akce, a venku tě hypnotizuje Atlantik. Pokud chceš nasadit kulturní výraz a říct „hmm, zajímavé linie“, tady přichází tvoje chvíle.

Pak jsou tu Vegueta a Triana znovu, tentokrát z architektonického hlediska – koloniální domy, atmosférická náměstíčka, kavárny, kde káva chutná o 300 % líp, když si ji dáš pod palmou. A až budeš mít městského života dost, hoď si výlet do Puerto de Mogán, známého taky jako Malé Benátky. Je to rybářská vesnice s kanálky, barevnými domky a atmosférou, která tě přesvědčí, že jsi v nějakém romantickém filmu. Jen bez dramatické hudby.

Takže pokud sis myslel(a), že Gran Canaria je jen o plážích, tak se připrav na upgrade. Tohle je destinace, kde se dá jíst, pít, tancovat, obdivovat i odpočívat – a ještě se u toho můžeš tvářit, že jsi kulturní člověk. No není to sen?

Věděli jste, že ...

.. že v údolí Agaete najdeš bizarní skalní útvar jménem Piedra de la Rosa – Růžový kámen? Ne, není růžový a nekvete. Ale má tvar, který dost připomíná obří kamennou květinu. Místní legenda tvrdí, že ho vytvořil blesk během šílené bouře v roce 1826 – prý zasáhl pole cukrové třtiny a nějakým magickým způsobem „zkameněl“ vodu v rostlinách. Věda na to sice kouká jinak, ale co – romantika a příroda? To jde dohromady vždycky.