Gran Canaria > Parque Tropical > 8denní > Polopenze

---

Umístění hotelu Parque Tropical (Gran Canaria, Kanárské ostrovy) na mapě

Chcete vědět, jak daleko je z hotelu na pláž nebo co je k vidění v okolí? Od toho je tu naše mapa 🙂

---

Nezaujal Vás tento hotel?

▼▼▼ Nevadí 🙂 Ve vyhledávacím formuláři si můžete najít ubytování na Kanárských ostrovech podle svých představ. ▼▼▼

---

Proč objevovat ostrov Gran Canaria

Gran Canaria. Jo, to je ten ostrov, kde se ti stane, že ráno vyšlápneš horu v mikině, na oběd se smažíš na pláži v plavkách a večer končíš ve městě s vínem v ruce, přemýšlejíc, jestli bys tu nemohl zůstat tak nějak navždy.

Říká se mu miniaturní kontinent, protože se tu klima mění častěji než názory u rodinné večeře. Jednu chvíli koukáš na písečné duny v Maspalomas, o pár minut později se procházíš po mlhavých stezkách v horách. Kdyby tohle byla videohra, vývojáři by to museli patchnout jako „bug v krajině“.

Kromě přírody tu máš i dějiny – a že jich je. Guančové, Španělé, Kolumbus… všechno tady nechalo otisk. Nejlepší na tom je, že si to můžeš všechno prohlédnout s drinkem v ruce a sandálem na noze. Las Palmas a jeho čtvrť Vegueta je tak trochu jako historický Pinterest v reálu – jen bez potřeby scrollování.

A to počasí? Jako v pohádce, kde nikdy neexistuje zima. Teda pokud nepočítáš ledový drink v ruce.

---

Prohlédnout více fotografií >>>

---

Předpověď počasí pro ostrov Gran Canaria a aktuální situace

GRAN CANARIA počasí

Krásné pláže ostrova Gran Canaria, které stojí za pozornost

Gran Canaria je něco jako ten spolužák, co zvládal sport, měl samý jedničky, a ještě ho měli všichni rádi. Vlastně bys ho měl nenávidět, ale místo toho se od něj necháš pozvat na párty. A tahle párty se jmenuje dovolená snů.

Všechno to začíná na jihu – Maspalomas, kde jsou duny tak velkolepé, že si připadáš jako Lawrence z Arábie… jen v plavkách a s opalovacím mlékem místo šavle. A Playa del Inglés? To je ten typ pláže, kde najdeš vše – od teenagerů, co zkouší surf, až po páry v důchodu, co testují kvalitu místní Sangrie. A všichni se tváří, že život je fajn (protože tady vážně je).

Amadores je jako hotelová reklama, která nelže – klidná, fotogenická a tak hezká, že se s ní budeš chtít mazlit. Děti staví hrady z písku, dospělí si dávají kávu a všichni působí, jako by právě objevili recept na štěstí (malá nápověda: je to slunce, moře a točená zmrzlina).

A pak tu je Las Canteras – městská plážová kráska, co ti nabídne kilometr a půl pohody, večerní drink s výhledem na oceán a tapas, které způsobují, že začneš přemýšlet, jestli se sem náhodou nepřestěhovat.

Gran Canaria je jako švýcarský nůž mezi ostrovy – má všechno a všechno funguje. A když se ti do batohu náhodou nevejde paddleboard, aspoň si odvezeš pocit, že jsi byl na místě, kde i slunce má permanentní úsměv.

Historické a přírodní památky, které najdete na ostrově Gran Canaria

Gran Canaria není jen o plážích, koktejlech a věčném opalování s občasným dilematem, jestli dát víc SPF nebo víc sangrie. Ostrov má totiž i hlubší stránku – takovou tu „jsem kulturně i geologicky zajímavý“ pózu. A co je na tom nejlepší? Tady ti ji naservíruje bez nudy a s výhledem, kvůli kterému se ti mobil při focení vybije už v poledne.

Třeba Roque Nublo – tenhle 80metrový vulkanický kámen uprostřed ostrova vypadá, jako by si příroda řekla: „Hele, udělám něco fakt majestátního. A ať to lidi musej vyšlapat do kopce, aby si tu show zasloužili.“ A taky že jo – než se k němu dostaneš, trochu se zadýcháš, ale odměnou ti budou panoramata, u kterých by i Homolkovým došla slova. A pokud je obloha milosrdná, uvidíš i Teide na Tenerife. Bonusová romantika pro ty, co se chtějí tvářit, že rozumí přírodě.

Teď přesun zpátky v čase – do Veguety, historického srdce Las Palmas. Tady se to tváří, jako by se 15. století rozhodlo nezemřít a raději si vzalo Airbnb mezi dlažebními kostkami. Katedrála Santa Ana? Gotika jak z učebnice (nebo alespoň z těch stránek, které jsme ve škole nepřeskočili). A Casa de Colón? Místo, kde údajně pobýval sám Kolumbus – ten, co hledal Indii a místo toho objevil úplně jiný kontinent. No, i mistr tesař se někdy utne. 🙂 Ale muzeum má šmrnc a křídlo věnované lodím, mapám a těm dávným časům, kdy se dobrodružství ještě neplánovalo v Excelu.

A co příroda, když už tě omrzí dlažba a historie? Přírodní park Tamadaba na severozápadě je pro všechny, co si chtějí připadat jako hrdinové National Geographic, ale zároveň nechtějí moc daleko, aby stihli večeři v hotelu. Borové lesy, rokle, útesy – příroda tu jede naplno, bez filtru. Teda kromě těch, co použiješ na Instagramu.

No a pak je tu ještě rokle Guayadeque – místo, kde si příroda řekla „zkusíme jeskyně“ a lidé odpověděli „jasně a my tu zkusíme bydlet“. A taky že jo – Guanchové, původní obyvatelé, tu žili v jeskyních a zanechali po sobě příběh, co dneska zkoumají archeologové i turisti s foťákem na krku. Rokle je skvělá pro lehkou túru nebo filozofické zamyšlení nad tím, jak kdysi lidé přežívali bez Wi-Fi.

Gran Canaria zkrátka není jen krásná tvář, ale taky charismatická duše. A když si ji trochu prošlápneš, najdeš v ní víc než jen bar u bazénu.

Na ostrově Gran Canaria najdete i mnoho dalších zajímavostí ..

Gran Canaria sice vypadá jako místo, kam se jezdí hlavně chytat bronz a pít mojito, ale nenech se zmást – tenhle ostrov má v rukávu víc než jen slunce a písek. A někdy vytáhne eso, které tě překvapí víc než účet z baru po pěti koktejlech.

Třeba takový karneval v Las Palmas. To není jen nějaká vesnická slavnost se dvěma stánky a jedním DJem, co pouští hity z devadesátek. Ne, tohle je totální jízda – barevný chaos, přehlídka kostýmů, průvody, hudba, tanec a tolik třpytek, že by z toho oslepla i disko koule. Všichni tancujou, smějou se a oslavujou život tak vášnivě, že na chvíli zapomeneš, že ti obvykle vadí i nákup v Kauflandu, když je nový leták. Pokud chceš zažít opravdový kulturní šok (v tom nejlepším slova smyslu), sem s tebou. Tady se slaví ve velkým. A dlouho.

A protože karneval vyčerpá, potřebuješ doplnit energii. A tady přichází na scénu místní kuchyně. Kanárské jídlo je kombinace jednoduchosti a „co dům dal“, ale přitom to chutná, jako by ti to připravovala babička, co má michelinskou hvězdu. Dej si papas arrugadas – malé brambory, které vypadají jako by je někdo zapomněl v troubě, ale ve spojení s omáčkou mojo (červenou, zelenou nebo oběma, proč se omezovat, že jo?) to celé dává dokonalý smysl. K tomu třeba ropa vieja, což je takové „co zbylo v lednici, ale bože jak to chutná“ jídlo. A pokud ti někdo nabídne místní kozí sýr, řekni ano. I kdybys měl(a) přestat jíst mléčné výrobky hned zítra.

Nezapomeň se projít po Mercado de Vegueta, kde se to hemží čerstvými mořskými plody, sýry a ovocem, co vypadá jako z reklamy na zdravý životní styl (ale chutná líp). A pak hurá na tzv. tapas skákání – to je takový sport, kde místo kroků počítáš bary a místo formování svalů sbíráš kalorie. Nejlepší trasa? Uličky čtvrtí Vegueta a Triana. Jeden bar, jeden tapas, jeden drink… a pak opakovat, dokud si budeš pamatovat heslo k hotelovému Wi-Fi.

A co architektura? Jo, i tu tu mají. A nejen tak ledajakou. Třeba Auditorium Alfreda Krause – vypadá, jako by přistálo z jiné planety přímo na břehu oceánu. Vevnitř se dějí koncerty a kulturní akce, a venku tě hypnotizuje Atlantik. Pokud chceš nasadit kulturní výraz a říct „hmm, zajímavé linie“, tady přichází tvoje chvíle.

Pak jsou tu Vegueta a Triana znovu, tentokrát z architektonického hlediska – koloniální domy, atmosférická náměstíčka, kavárny, kde káva chutná o 300 % líp, když si ji dáš pod palmou. A až budeš mít městského života dost, hoď si výlet do Puerto de Mogán, známého taky jako Malé Benátky. Je to rybářská vesnice s kanálky, barevnými domky a atmosférou, která tě přesvědčí, že jsi v nějakém romantickém filmu. Jen bez dramatické hudby.

Takže pokud sis myslel(a), že Gran Canaria je jen o plážích, tak se připrav na upgrade. Tohle je destinace, kde se dá jíst, pít, tancovat, obdivovat i odpočívat – a ještě se u toho můžeš tvářit, že jsi kulturní člověk. No není to sen?

Víte, že ...

.. ve městě Icod de los Vinos roste takový sympatický stařešina – El Drago Milenario, prastarý dračí strom? Tvrdí se o něm, že je starý přes tisíc let, což z něj dělá nejen botanickou atrakci, ale tak trochu i živou památku. Je opředen mýty, folklórem a dost možná i několika duhovými jednorožci (OK, ty jsem si vymyslel, ale rozumíš – atmosféra!). Každopádně, pokud máš slabost pro přírodu s charismatem, tohle je must-see. A mimochodem – ten strom je tak fotogenický, že tvůj telefon sám přepne na portrétní režim.