Gran Canaria > Europalace > 5denní > Polopenze

---

Umístění hotelu Europalace (Gran Canaria, Kanárské ostrovy) na mapě

Chcete vědět, jak daleko je z hotelu na pláž nebo co je k vidění v okolí? Od toho je tu naše mapa 🙂

---

Nezaujal Vás tento hotel?

▼▼▼ Nevadí 🙂 Ve vyhledávacím formuláři si můžete najít ubytování na Kanárských ostrovech podle svých představ. ▼▼▼

---

Proč objevovat ostrov Gran Canaria

Gran Canaria… ach, ostrov, kde jsem jednou usnul na pláži a probudil se s pískem ve všech existujících kapsách. A i přesto jsem se v tu chvíli cítil jako král světa.

Ostrovu se přezdívá miniaturní kontinent – a ne nadarmo. Má v sobě kus každého světa: kousek Sahary, kousek tropického lesa, trochu evropského bulváru a dost karibské nálady. A ať se pohneš kamkoli, je to jako přepnout kulisy na divadle, kde hlavní roli hraje tvoje dobrá nálada.

Historie tu dýchá z každé zdi – doslova, občas je cítit i sůl z lodí, které kdysi vyplouvaly za obzor. Třeba v Las Palmas tě čtvrť Vegueta vezme za ruku a provede tě uličkami, kde bys čekal, že zpoza rohu vyskočí Kryštof Kolumbus s mapou v jedné a rumem v druhé.

Ale nejlepší je, že tohle všechno můžeš dělat v kraťasech. Protože Gran Canaria má počasí, co se nedá nemilovat. Celoroční jaro, které nezapomene přibalit slunce ani v prosinci.

---

Prohlédnout více fotografií >>>

---

Předpověď počasí pro ostrov Gran Canaria a aktuální situace

GRAN CANARIA počasí

Krásné pláže ostrova Gran Canaria, které stojí za pozornost

Gran Canaria je něco jako hvězda španělské telenovely. Všichni ji sledují, každý o ní mluví, a i když tě občas štve, stejně se každý večer přistihneš, jak u ní zase sedíš. Ostrov ti hází do života všechno najednou – slunce, moře, nekonečné pláže, bary, duny, palačinky na snídani a večer malou krizi identity nad druhým mojitem.

Největší drama se odehrává na jihu. Maspalomas? To je jako scéna z filmu o přežití v poušti, jen s tím rozdílem, že se tam přežívá s koktejlem a selfie tyčí. Hned vedle si Playa del Inglés hraje na plážový kabaret – spousta písku, surfaři, večírky a tolik barů, že ztratíš pojem o čase… i o vlastní poloze.

Naštěstí je tu i Amadores, takový tichý herec ve vedlejší roli, který ale krade všechny scény. Klid, bílej písek, voda jako z reklamy na minerálku – a nikdo tu nekřičí. Jen rackové, když jim sebereš housku. Ideální pro rodiny, nebo pro ty, co chtějí dovolenou, kde se nemusí nic „řešit“.

A když tě omrzí role plážového povaleče, vydej se na sever do Las Palmas. Las Canteras je městská pláž s duší – dlouhá promenáda, tapas každých 20 metrů a oceán, který tě na chvíli přestane házet ze strany na stranu, abys mohl plavat a přemýšlet o smyslu života… nebo aspoň o tom, co si dáš k večeři.

Gran Canaria je zkrátka jako dobře napsaná telenovela – plná dramat, humoru, krásy a šťastných konců. A když to všechno dohromady začne být moc, můžeš si vždycky pustit další díl. Třeba z lehátka.

Co navšívit při cestě na ostrov Gran Canaria

Gran Canaria není jen ostrov, kde se člověk spálí už při cestě z hotelu k bazénu. Tady se totiž dějou velké věci – třeba Roque Nublo. Tenhle kus skály trčí ze země jak prst Matky Přírody, který říká: „Hele, tady se zastav, udělej si selfie a zamysli se nad svým životem.“ Vážně – výhledy jsou dechberoucí (a ne, jenom proto, že jsi to vyšlapal po nesmyslně velké snídani). A když máš kliku, uvidíš i sopku Teide na Tenerife – takový bonusový dárek k túře, který tě ujistí, že ostrovy si fakt dávají záležet, aby byl tvůj prožitek naprosto dokonalý.

Ale Gran Canaria má i kulturu! Ve Veguetě, což je historické jádro Las Palmas, se to hemží koloniální architekturou, úzkými uličkami a takovou tou atmosférou, že čekáš, kdy kolem projde Kryštof Kolumbus s mapou v ruce. V Casa de Colón si pak dokonce můžeš představit, jak Kolumbus plánuje cestu, která měla vést do Indie a skončila úplně jinde. Což mimochodem připomíná většinu našich dovolených, že jo?

A když chceš vyměnit kámen za strom, skoč do přírodního parku Tamadaba – tam je to zelené, klidné a tak čisté, že ti začne být trapné, kolik plastu máš v batohu. Pěšky si tam můžeš projít borovicový les, nadýchat se čerstvého vzduchu (vážně, ne toho hotelového) a přemýšlet, jestli by ti nešlo žít „víc v souladu s přírodou“… než se vrátíš na all inclusive.

Na závěr rokle Guayadeque – místo, kde lidé kdysi bydleli v jeskyních. Dneska jsou z některých těch jeskyní restaurace, takže si můžeš dát večeři tam, kde před pár stovkami let někdo opékal kořen s bobulemi. Romantika level „jako prase“.

Gran Canaria však nabízí mnohem víc ..

Víš, jak si někdy řekneš: “Pojedeme na Kanáry, tam si odpočinem”? No, Gran Canaria tě v tom nechá maximálně tak prvních pět minut. Pak tě hodí do víru akcí, chutí, zážitků a momentů, kdy se neubráníš myšlence: “Tohle už přeháníme, ne?” Ale ono to přehánění bolí jen trochu – a chutná naprosto božsky.

První rána přichází s karnevalem v Las Palmas. To není festival, to je apokalypsa barev, hudby, tanečních kostýmů a nálady, která by rozhýbala i účetní oddělení během uzávěrky. Jednu minutu se usmíváš nad bláznivými převleky, další už máš v ruce drink a nějaký Brazilec ti vysvětluje, proč samba uzdravuje duši. A ty mu to věříš. Celým srdcem.

Po kulturní bombě přichází kulinářská. Ostrovní kuchyně není žádná low carb mission, ale naštěstí ani ty ne. Vrásčité brambory, co vypadají jako babiččiny po třech týdnech ve spíži, mají chuť tak skvělou, že si pomyslíš, že jsi možná celý svůj život jedl brambory špatně. K tomu mojo omáčka – česnek, olej, paprika… a další závislost do sbírky. Pokud přežiješ Mercado de Vegueta, aniž bys koupil půlku trhu a ochutnal všechno, jsi silnější než já.

A pak přichází tapasky. To zní sice roztomile, ale ve skutečnosti je to vyčerpávající, nekonečné, krásné a chutné kolečko barů, kde jídlo a víno nikdy nekončí. Dát si tři a jít spát? Ha ha. Skončíš u dvanáctého a říkáš: “Tak ještě jeden, když už jsme tady.”

No a co architektura? Jasně, taky něco pro duši. Auditorium Alfreda Krause je tak elegantní, že se automaticky začneš tvářit důležitěji, jakmile vstoupíš. Plaza Santa Ana a okolní čtvrti jsou tak filmově krásné, že čekáš, kdy začne natáčení. A nakonec Puerto de Mogán – ostrovní verze romantiky, kde i největší cynik pustí slzu. Nebo dvě, pokud si dá příliš sladké sangríe.

Věděli jste, že ...

.. ve městě Icod de los Vinos roste takový sympatický stařešina – El Drago Milenario, prastarý dračí strom? Tvrdí se o něm, že je starý přes tisíc let, což z něj dělá nejen botanickou atrakci, ale tak trochu i živou památku. Je opředen mýty, folklórem a dost možná i několika duhovými jednorožci (OK, ty jsem si vymyslel, ale rozumíš – atmosféra!). Každopádně, pokud máš slabost pro přírodu s charismatem, tohle je must-see. A mimochodem – ten strom je tak fotogenický, že tvůj telefon sám přepne na portrétní režim.