- Cena za 1 osobu – 29.968 Kč💸 SLEVA 39%
- Polopenze
- Doprava – Letecky
- Letiště - Budapešť
- Délka pobytu – 6 dnů
- Termín – od 06.12.2025 do 11.12.2025
★★★★Dunas Don Gregory – Gran Canaria (Kanárské ostrovy)
Hotel Dunas Don Gregory se nachází na jižním pobřeží ostrova Gran Canaria, třetího největšího z Kanárských ostrovů. Turistické letovisko, ve kterém se hotel nachází, je známé svou krásnou pláží a příjemným klimatem. Mezinárodní letiště je vzdálené přibližně 26 kilometrů, což umožňuje pohodlnou dopravu do hotelu.
Hotelový komplex nabízí ubytování ve více než 240 komfortně vybavených dvoulůžkových pokojích. Každý pokoj je klimatizovaný a vybavený vlastním sociálním zařízením, satelitní televizí, a za příplatek je možné využít Wi-Fi připojení a trezor. Pokoje jsou vhodné pro maximálně tři osoby, což je ideální jak pro páry, tak menší rodiny.
Stravování v hotelu Dunas Don Gregory probíhá formou all-inclusive. Hosté mají k dispozici snídaně, obědy a večeře formou švédských stolů, a během dne je připravováno lehké občerstvení. Nealkoholické a místní alkoholické nápoje jsou zahrnuty v ceně a jsou podávány v určených časech.
Hotel nabízí širokou škálu služeb a aktivit. Mezi oblíbené patří pravidelné animační programy a večerní show s živou hudbou. Pro sportovní vyžití jsou k dispozici stolní tenis, šipky, tenisový kurt s nočním osvětlením a menší posilovna. Hosté mohou relaxovat u venkovního bazénu, kde jsou k dispozici lehátka a slunečníky zdarma.
Pláž Playa de Las Burras, s jemným tmavým pískem, se nachází v bezprostřední blízkosti hotelu. Je to ideální místo pro slunění a koupání, ačkoliv lehátka a slunečníky na pláži jsou k dispozici za poplatek. Tento hotel je skvělou volbou pro ty, kteří hledají pohodlné ubytování přímo u pláže s možností bohatého programu a zábavy.
Umístění hotelu Dunas Don Gregory (Gran Canaria, Kanárské ostrovy) na mapě
Chcete vědět, jak daleko je z hotelu na pláž nebo co je k vidění v okolí? Od toho je tu naše mapa 🙂Nezaujal Vás tento hotel?
▼▼▼ Nevadí 🙂 Ve vyhledávacím formuláři si můžete najít ubytování na Kanárských ostrovech podle svých představ. ▼▼▼
Gran Canaria
Gran Canaria, třetí největší kousek v tom slavně sopečném puzzle zvaném Kanárské ostrovy, není jen další flek v Atlantském oceánu, kam lítají turisté za sluncem a levným rumem. Tenhle ostrov si hrdě říká „miniaturní kontinent“ – a ne, není to kvůli megalomanii, ale protože se tu příroda rozhodla, že „míň je víc“ rozhodně neplatí.
Na ploše necelých 1600 kilometrů čtverečních tady najdeš zlaté písky, sopečné skály, zelená údolí i hory, které ti dají jasně najevo, že kešky hledat v žabkách není nejlepší nápad. Mikroklimaty se to tu hemží víc než turistickými suvenýry. Na jihu pálí slunce jak na poušti, zatímco sever si klidně pobulí v mlžném oparu. Ať si tě příroda vezme, kam chce – bude to zážitek.
Historie? Jo, té má Gran Canaria taky plný kufr. Ještě než sem dorazili Španělé s plachetnicemi a velkými sny o nových světech, ostrov obývali Guančové – původní obyvatelé, kteří tu žili s přírodou v míru… tedy do té doby, než přišla kolonizace a všechno se změnilo. Klasika.
Dneska si naštěstí můžeš tyhle dějiny projít pěkně v pohodlí a s kávičkou v ruce. Třeba čtvrť Vegueta v Las Palmas je jako takový časostroj – jen místo tikání slyšíš cinkání skleniček a tlumené „¡hola!“ z okolních kaváren. Katedrála Santa Ana tě ohromí svojí důstojností (a výškou) a Casa de Colón tě naučí víc o Kolumbovi, než sis kdy dobrovolně chtěl zapamatovat.
A počasí? Subtropické klima jako z katalogu. Po celý rok tak nějak „příjemně na tričko“, žádné panické vrstvení svetrů a kabátů. Ideál pro všechny, kdo chtějí zdrhnout z reality a strávit týden (nebo měsíc) v krajině, kde i déšť vypadá jako efektní zpomalený záběr z dokumentu BBC.
Ať už jsi vášnivý turista, nostalgický milovník historie, nebo prostě jen člověk, který rád spotřebuje zakoupený opalovací krém, Gran Canaria je místo, které tě jednou vtáhne – a pak tě bude pravidelně tahat zpátky. Protože kdo jednou pozná "miniaturní kontinent", ten už se s obyčejným ostrovem nespokojí.
|
Prohlédnout více fotografií >>>
|
Jaké je právě na ostrově Gran Canaria počasí a předpověď na další dny
Pláže na ostrově Gran Canaria a okolí
Gran Canaria je trochu jako ten populární kamarád, kterého sice chceš tajně nenávidět, ale zároveň pořád stojíš o jeho přátelství. Má totiž úplně všechno: slunce, moře, pláže, bary, duny, hotelový bufet s palačinkami... a když se ti to všechno začne míchat v hlavě, ještě ti naservíruje jedno mojito na spravení nálady.
Hlavní dění se točí na jihu. Tam je to jako letní festival, co nikdy nekončí. Pláž Maspalomas je neoficiální vlajkovou lodí ostrova – duny jako ze Sahary, jen bez velbloudů (ale neboj, dostaneš je tu taky, i když jen pro fotku). Vedle leží Playa del Inglés, kde je písek tak zlatý, že si chvíli říkáš, jestli už nemáš trochu unavené oči. Tady se to hemží surfaři, kavárnami, obchůdky a lidmi, kteří se přes den opalují a večer tančí, jako by zítřek nikdy neměl přijít.
Pak tu máme Amadores, což je něco jako zenová verze plážového života. Bílej písek, klidná voda a tolik ležérní atmosféry, že i rackové tady vypadají, že si dali prášek na uklidnění. Je to ideál pro rodiny, nebo pro všechny, co si chtějí připadat, že jsou na pláži z katalogu cestovky, kde mají i neviditelného číšníka nosícího zmrzlinu.
A když máš chuť na trochu víc civilizace, skoč na sever, do Las Palmas, kde tě pláž Las Canteras pohostí tak, jak se na městskou pláž sluší a patří – kilometry jemného písku, promenáda plná tapas a lidí, co rádi předvádí nové plavky i tetování. K tomu výhled na oceán, kde se moře tváří, že si dalo pauzu od vln, aby ti dovolilo v klidu plavat.
Prostě a jasně - ať už jsi typ opalovačka s drinkem v jedné a knihou v druhé ruce, nebo vodní sporty až do úmoru, Gran Canaria ti hodí pláž přesně na míru. Je to jako Netflix mezi ostrovy – každý si najde svůj žánr.
Tyto památky si na ostrově Gran Canaria nenechte ujít
Někdy člověk hledá místo, kde si odpočine, a jindy zas místo, kde si připomene, že svět nejsou jenom tabulky v Excelu, čekárna u zubaře a zprávy na Nově. Gran Canaria ti zvládne dát obojí – někdy dokonce ve stejný den. A to se cení.
Začni třeba s něčím, co vypadá jako kulisa z fantasy filmu – Roque Nublo. Tahle skalní věž trčí z krajiny jako pozdrav z doby, kdy tu ještě běhali dinosauři mimo Jurský park. Je to trochu náročnější procházka, takže se připrav na trochu funění do kopce, ale nahoře tě čeká výhled, co má cenu zlata (a nahradí ti aspoň tři návštěvy wellnessu). Když je počasí hodné, zahlédneš v dálce i sopku Teide na sousedním Tenerife – a najednou máš pocit, že jsi ve středu vesmíru. Vážně, chvíli ti připadá, že chápeš smysl života. Pak ti ale dojde, že sis zapomněl vodu na pokoji, tvoje kolena nesouhlasí s tím, co právě děláš a iluze je pryč.
Když pak dostaneš chuť na něco víc civilizovaného – třeba dlažební kostky, baroko a historii – zajeď do Veguety, historického srdce města Las Palmas. Tady na tebe dýchne koloniální atmosféra tak intenzivně, že si chvíli říkáš, jestli jsi náhodou neprošel portálem do 15. století. Úzké uličky, dlážděná náměstí, omšelé fasády, co mají styl. A pak je tu katedrála Santa Ana – monumentální, gotická, vážná. Taková ta stavba, u které se i běžný turista bez znalosti architektury přistihne, že tiše říká: „Hmm… pěkný. Vážně pěkný.“
Vedle toho tě čeká Casa de Colón – muzeum věnované Kolumbovi, který tudy prý projížděl, než omylem objevil Ameriku. Každopádně je to hezký dům, plný map, modelů lodí a důkazů, že i když nemáš navigaci a mineš svůj cíl, tak můžeš změnit svět.
A když už toho městského štrádování bude moc, příroda tě zase s láskou obejme. Stačí vyrazit do přírodního parku Tamadaba. To je taková zelená verze meditace – borové lesy, výhledy, klid a sem tam borovice, která pamatuje víc než tvoje babička. Tady můžeš vypnout, sednout si na kámen a přemýšlet, proč vlastně ve městě běžně trávíš tři hodiny denně v dopravních zácpách.
A na závěr? Rokle Guayadeque – to je jako výlet do jiného světa. Tady se totiž bydlelo v jeskyních a… víš co? Někteří tam bydlí pořád. Ale neboj, už mají i Wi-Fi. Navíc tam najdeš i jeskynní restaurace, kde ti donesou kanárskou kuchyni v prostředí, které vypadá jako kříženec hobití nory a pravěkého bydlení. Když si tam dáš víno a koukáš na útesy, co tě obklopují, tak si řekneš: „Jo, život je vlastně fajn.“
Na ostrově Gran Canaria najdete i mnoho dalších zajímavostí ..
Gran Canaria tě chytí nenápadně – slibuje relax, pláže, možná pár památek… a najednou zjistíš, že jsi součástí karnevalu, cpeš se bramborama, co vypadají jako z dokumentu o extrémním suchu, a posloucháš koncert pod hvězdami. A to končí teprve první den...
Takže začneme tím karnevalem v Las Palmas. Je to skoro jako kdyby ostrov zapomněl, že má nějaké hranice slušnosti. Barvy, hudba, konfety ve vlasech (které pak nacházíš ještě doma v kufru) a nálada tak nakažlivá, že se přistihneš, jak tancuješ, aniž bys věděl jak a s kým. Nikdo neví. Prostě se to stane.
Aby ses z toho vzpamatoval, je tu jídlo. To totiž uzdravuje. Papas arrugadas se tváří nenápadně, ale ve spojení s mojo omáčkou dokážou způsobit gastronomickou závislost. Přidej kozí sýr, ropa vieja a všechny ty věci, co chutnají lépe než se jmenují, a najednou chápeš, proč se tady tolik lidí culí. A když už jsme u úsměvů – tapas hopping je tady víc než jen způsob, jak se najíst. Je to styl života. Pomalý, rozvážný, s každým soustem o něco víc veselý. A možná i hlučnější.
Pak si řekneš, že je čas na kulturu. Takže se vydáš k Auditoriu Alfreda Krause, což je tak elegantní stavba, že i když se tam zrovna nekoná žádný koncert, cítíš, že bys měl mluvit tišeji a trochu se narovnat. Okolí – Vegueta a Triana – jsou jako kulisy z filmu, kde se neustále pije káva a filozofuje. A pak ti do toho vstoupí Puerto de Mogán. Taková romantická past, co tě chytne kanály, květinami a tím „Instagramovým“ světlem.
A když si to všechno zrekapituluješ cestou domů? Dojde ti, že jsi vlastně na Gran Canarii nebyl jako turista. Byl jsi jako místní – jen s o něco větším množstvím opalovacího krému a suvenýrů v batohu.
Možná nevíte, že ...
.. že v údolí Agaete najdeš bizarní skalní útvar jménem Piedra de la Rosa – Růžový kámen? Ne, není růžový a nekvete. Ale má tvar, který dost připomíná obří kamennou květinu. Místní legenda tvrdí, že ho vytvořil blesk během šílené bouře v roce 1826 – prý zasáhl pole cukrové třtiny a nějakým magickým způsobem „zkameněl“ vodu v rostlinách. Věda na to sice kouká jinak, ale co – romantika a příroda? To jde dohromady vždycky.