Gran Canaria > Apartamentos Cordial Magec Taurito > 15denní > Bez stravy

---

Umístění hotelu Apartamentos Cordial Magec Taurito (Gran Canaria, Kanárské ostrovy) na mapě

Chcete vědět, jak daleko je z hotelu na pláž nebo co je k vidění v okolí? Od toho je tu naše mapa 🙂

---

Nezaujal Vás tento hotel?

▼▼▼ Nevadí 🙂 Ve vyhledávacím formuláři si můžete najít ubytování na Kanárských ostrovech podle svých představ. ▼▼▼

---

Co vás čeká na ostrově Gran Canaria

Gran Canaria, třetí největší kousek v tom slavně sopečném puzzle zvaném Kanárské ostrovy, není jen další flek v Atlantském oceánu, kam lítají turisté za sluncem a levným rumem. Tenhle ostrov si hrdě říká „miniaturní kontinent“ – a ne, není to kvůli megalomanii, ale protože se tu příroda rozhodla, že „míň je víc“ rozhodně neplatí.

Na ploše necelých 1600 kilometrů čtverečních tady najdeš zlaté písky, sopečné skály, zelená údolí i hory, které ti dají jasně najevo, že kešky hledat v žabkách není nejlepší nápad. Mikroklimaty se to tu hemží víc než turistickými suvenýry. Na jihu pálí slunce jak na poušti, zatímco sever si klidně pobulí v mlžném oparu. Ať si tě příroda vezme, kam chce – bude to zážitek.

Historie? Jo, té má Gran Canaria taky plný kufr. Ještě než sem dorazili Španělé s plachetnicemi a velkými sny o nových světech, ostrov obývali Guančové – původní obyvatelé, kteří tu žili s přírodou v míru… tedy do té doby, než přišla kolonizace a všechno se změnilo. Klasika.

Dneska si naštěstí můžeš tyhle dějiny projít pěkně v pohodlí a s kávičkou v ruce. Třeba čtvrť Vegueta v Las Palmas je jako takový časostroj – jen místo tikání slyšíš cinkání skleniček a tlumené „¡hola!“ z okolních kaváren. Katedrála Santa Ana tě ohromí svojí důstojností (a výškou) a Casa de Colón tě naučí víc o Kolumbovi, než sis kdy dobrovolně chtěl zapamatovat.

A počasí? Subtropické klima jako z katalogu. Po celý rok tak nějak „příjemně na tričko“, žádné panické vrstvení svetrů a kabátů. Ideál pro všechny, kdo chtějí zdrhnout z reality a strávit týden (nebo měsíc) v krajině, kde i déšť vypadá jako efektní zpomalený záběr z dokumentu BBC.

Ať už jsi vášnivý turista, nostalgický milovník historie, nebo prostě jen člověk, který rád spotřebuje zakoupený opalovací krém, Gran Canaria je místo, které tě jednou vtáhne – a pak tě bude pravidelně tahat zpátky. Protože kdo jednou pozná "miniaturní kontinent", ten už se s obyčejným ostrovem nespokojí.

---

Prohlédnout více fotografií >>>

---

Aktuální počasí na ostrově Gran Canaria + předpověď

GRAN CANARIA počasí

Pláže na ostrově Gran Canaria a okolí

Gran Canaria je jako kamarád, co tě vytáhne na túru a pak tě celou cestu tahá zpátky na pláž, protože „no tak, vždyť je to dovolená, ne expedice do Himalájí“. A má pravdu. Tenhle ostrov je jeden velký kompromis mezi lenošením a tím, co se na Instagramu označuje jako „dobrodružství“.

Na jihu se to vaří – Maspalomas má duny, co vypadají jako z Photoshopu, jenže jsou opravdové a sakra horké, když zapomeneš boty. A Playa del Inglés? To je kombinace Ibizy a minigolfu. Hluk, smích, opálení lidé všech tvarů a velikostí, a hlavně – pocit, že jsi na tom správném místě, protože máš sandály v písku a led ve sklence.

Pak přichází Amadores – zenová oáza pro ty, co rádi počítají vlny, dokud neusnou. Bílej písek je sem přivezený, ale nikdo se na to nezlobí. Spíš naopak – vypadá to, jako by tam patřil odjakživa. Klid, pohoda, rodiny s dětmi, které nekřičí (zázrak!), a voda tak teplá, že začneš mít podezření, že tě ostrov rozmazluje až moc.

A Las Canteras? Ta je jako cool sestřenice z města – pláž, co se umí tvářit ležérně, ale zároveň ví, co je to dobré víno, kvalitní večeře a chill bez kompromisů.

Zkrátka a dobře – Gran Canaria je dobrodružství pro ty, co ho chtějí hlavně přežít s opalovacím krémem a koktejlem v ruce.

Historické a přírodní památky, které najdete na ostrově Gran Canaria

Gran Canaria je jako člověk, kterého jsi na první pohled podcenil. Myslíš si: „Jojo, pláže, lehátka, koktejly, Instagramy…“ Ale pak se otočíš a zjistíš, že tenhle ostrov má hlubší duši než většina toho, co znáš z domova.

Třeba Roque Nublo. Tenhle kamennej velikán trčí ze středu ostrova jak pozůstatek nějakého božstva z dávných dob. Vypadá to, jako by se někdo snažil udělat obří sochu a v půlce si řekl: „A dost. Už mě to nebaví.“ Ale výsledek stojí za to. Výstup k němu ti dá trochu zabrat, ale není to žádný Everest – spíš taková procházka pro ty, co si chtějí zasloužit výhled. A že ten výhled fakt stojí za to – pokud se zrovna mraky nerozhodnou, že ti ho nedopřejí. Ale co, aspoň máš důvod vrátit se sem znova.

Když pak zamíříš do města, čeká tě Vegueta – čtvrť, kde je víc historie než v celé učebnici dějepisu na základce. Úzké uličky, kamenné domy, staré kavárny, kde si dáš espresso a připadáš si jako renesanční intelektuál (nebo aspoň jako někdo, kdo se tak umí tvářit). Katedrála Santa Ana tě pak srovná do latě – velkolepá, tichá, s atmosférou, která ti připomene, že svět byl velký, divoký a zajímavý i bez chytrých telefonů.

A pak je tu Casa de Colón – dům, kde prý Kolumbus přespal, když byl na cestě za „novým světem“. Tehdy ještě netušil, že z něj jednou udělají muzeum a že se v něm budeš procházet s audioguidem v ruce a sluchátky na uších.

Ale počkat, příroda tě volá! Tentokrát Tamadaba – chráněná oblast, kde borovice šumí, skály se tyčí a ty… jen tak jdeš. Bez spěchu. Bez signálu. Jen ty, příroda a zbytky svačiny v batohu. Je to detox na úrovni, o které tvůj wellness kouč může jen snít.

A aby toho nebylo málo – poslední zastávka: rokle Guayadeque. Zní to trochu jako jméno postavy z fantasy, ale je to místo, kde se příroda potkává s historií. Jeskyně, archeologické nálezy, výhledy a dokonce i jeskynní restaurace, kde si můžeš dát oběd jako pravěký hipster. A co je nejlepší? Nejsou tu davy. Jen ty, ticho, vítr… a sem tam ještěrka, co ti připomene, že nejsi doma.

Gran Canaria však nabízí mnohem víc ..

Gran Canaria není jen o plážích, koktejlech a věčném zápasu s opalovacím krémem faktor 50. Ne, tenhle ostrov si hraje na kulturní klenot – a světe div se, celkem mu to jde. Začneme zostra: karneval v Las Palmas. Pokud si myslíš, že jsi už viděl velkou party, pak jsi zjevně nebyl tady. Tohle je jako kdyby se všechna párty dekáda 80. let rozhodla vrátit a přibrala na cestu tunu třpytek, sambu a kostýmy, které by i Lady Gaga přišly přehnané.

Až tě to zmasakruje energií (protože tě to zmasakruje), bude čas na kulinářskou vzpruhu. Kanárská kuchyně je tak trochu jako ostrov sám – nenápadná, ale plná překvapení. Papas arrugadas jsou ty malé brambory, co vypadají jako když ti v troubě zůstanou o tři hodiny déle. Ale dej jim mojo omáčku a bum – exploze chutí. A ropa vieja? Název sice znamená “stará oblečená věc”, ale chuťově je to spíš “nejlepší dušené maso, co kdy potkalo tvůj talíř”.

Trhy jako Mercado de Vegueta jsou plné věcí, co vypadají jako z gastro blogu – sýr, ryby, ovoce, co ani neumíš pojmenovat. A pak přijde moment, kdy se rozhodneš “ochutnat všechno” a zjistíš, že jsi právě vynalezl tapas-maraton. Procházet bary ve čtvrtích Vegueta a Triana je jako level ve hře – s každým tapas levelem jsi blíž euforii. A nebo úplnému jídlem způsobenému kómatu. Výhra v obou případech.

Aby to nebylo jen o jídle a pití (i když by to úplně stačilo), přidáme Auditorium Alfreda Krause – futuristickou stavbu na břehu oceánu, kde to vypadá, že se každou chvíli spustí koncert Vesmírného symfonického orchestru. A že se někdo teleportuje. Když už jsme u krásy – Vegueta a Triana jsou jak výřez z historické pohlednice. Náměstí, koloniální domy, dlažba, co ti připomene, že sis měl vzít pohodlnější boty.

A závěr? Romantika v Puerto de Mogán, přezdívaném Malé Benátky. Jen tady místo gondoliérů najdeš rybáře, co si zrovna dává kávu, a kolem tebe barvy, květiny a voda, co nevede k chaosu, ale klidu. Takže jo – Gran Canaria. Kde tě překvapí i to, že tě pořád něco překvapuje.

Možná nevíte, že ...

.. se Gran Canaria - trochu nečekaně - může pochlubit kávou, která se tu nejen pije, ale i pěstuje? Fakt! Finca Los Castaños, plantáž v údolí Agaete, si jede svoje espresso sny už nějaký ten pátek. Díky kombinaci sopečné půdy, ideální nadmořské výšky a šíleně rozmanitého mikroklimatu tu vzniká káva, která by zvládla i ochutnávku naslepo s baristy z Milána. Není to sice žádná kávová velmoc, ale o to víc tě překvapí, jak skvěle chutná.