Gran Canaria > Alsol Las Brisas > 15denní > Bez stravy

---

Umístění hotelu Alsol Las Brisas (Gran Canaria, Kanárské ostrovy) na mapě

Chcete vědět, jak daleko je z hotelu na pláž nebo co je k vidění v okolí? Od toho je tu naše mapa 🙂

---

Nezaujal Vás tento hotel?

▼▼▼ Nevadí 🙂 Ve vyhledávacím formuláři si můžete najít ubytování na Kanárských ostrovech podle svých představ. ▼▼▼

---

Co najdete na ostrově Gran Canaria

Gran Canaria… ach, ostrov, kde jsem jednou usnul na pláži a probudil se s pískem ve všech existujících kapsách. A i přesto jsem se v tu chvíli cítil jako král světa.

Ostrovu se přezdívá miniaturní kontinent – a ne nadarmo. Má v sobě kus každého světa: kousek Sahary, kousek tropického lesa, trochu evropského bulváru a dost karibské nálady. A ať se pohneš kamkoli, je to jako přepnout kulisy na divadle, kde hlavní roli hraje tvoje dobrá nálada.

Historie tu dýchá z každé zdi – doslova, občas je cítit i sůl z lodí, které kdysi vyplouvaly za obzor. Třeba v Las Palmas tě čtvrť Vegueta vezme za ruku a provede tě uličkami, kde bys čekal, že zpoza rohu vyskočí Kryštof Kolumbus s mapou v jedné a rumem v druhé.

Ale nejlepší je, že tohle všechno můžeš dělat v kraťasech. Protože Gran Canaria má počasí, co se nedá nemilovat. Celoroční jaro, které nezapomene přibalit slunce ani v prosinci.

---

Prohlédnout více fotografií >>>

---

Víte, jaké je na ostrově Gran Canaria právě počasí?

GRAN CANARIA počasí

Gran Canaria a její krásné pláže

Gran Canaria je něco jako hvězda španělské telenovely. Všichni ji sledují, každý o ní mluví, a i když tě občas štve, stejně se každý večer přistihneš, jak u ní zase sedíš. Ostrov ti hází do života všechno najednou – slunce, moře, nekonečné pláže, bary, duny, palačinky na snídani a večer malou krizi identity nad druhým mojitem.

Největší drama se odehrává na jihu. Maspalomas? To je jako scéna z filmu o přežití v poušti, jen s tím rozdílem, že se tam přežívá s koktejlem a selfie tyčí. Hned vedle si Playa del Inglés hraje na plážový kabaret – spousta písku, surfaři, večírky a tolik barů, že ztratíš pojem o čase… i o vlastní poloze.

Naštěstí je tu i Amadores, takový tichý herec ve vedlejší roli, který ale krade všechny scény. Klid, bílej písek, voda jako z reklamy na minerálku – a nikdo tu nekřičí. Jen rackové, když jim sebereš housku. Ideální pro rodiny, nebo pro ty, co chtějí dovolenou, kde se nemusí nic „řešit“.

A když tě omrzí role plážového povaleče, vydej se na sever do Las Palmas. Las Canteras je městská pláž s duší – dlouhá promenáda, tapas každých 20 metrů a oceán, který tě na chvíli přestane házet ze strany na stranu, abys mohl plavat a přemýšlet o smyslu života… nebo aspoň o tom, co si dáš k večeři.

Gran Canaria je zkrátka jako dobře napsaná telenovela – plná dramat, humoru, krásy a šťastných konců. A když to všechno dohromady začne být moc, můžeš si vždycky pustit další díl. Třeba z lehátka.

Co navšívit při cestě na ostrov Gran Canaria

Někdy člověk hledá místo, kde si odpočine, a jindy zas místo, kde si připomene, že svět nejsou jenom tabulky v Excelu, čekárna u zubaře a zprávy na Nově. Gran Canaria ti zvládne dát obojí – někdy dokonce ve stejný den. A to se cení.

Začni třeba s něčím, co vypadá jako kulisa z fantasy filmu – Roque Nublo. Tahle skalní věž trčí z krajiny jako pozdrav z doby, kdy tu ještě běhali dinosauři mimo Jurský park. Je to trochu náročnější procházka, takže se připrav na trochu funění do kopce, ale nahoře tě čeká výhled, co má cenu zlata (a nahradí ti aspoň tři návštěvy wellnessu). Když je počasí hodné, zahlédneš v dálce i sopku Teide na sousedním Tenerife – a najednou máš pocit, že jsi ve středu vesmíru. Vážně, chvíli ti připadá, že chápeš smysl života. Pak ti ale dojde, že sis zapomněl vodu na pokoji, tvoje kolena nesouhlasí s tím, co právě děláš a iluze je pryč.

Když pak dostaneš chuť na něco víc civilizovaného – třeba dlažební kostky, baroko a historii – zajeď do Veguety, historického srdce města Las Palmas. Tady na tebe dýchne koloniální atmosféra tak intenzivně, že si chvíli říkáš, jestli jsi náhodou neprošel portálem do 15. století. Úzké uličky, dlážděná náměstí, omšelé fasády, co mají styl. A pak je tu katedrála Santa Ana – monumentální, gotická, vážná. Taková ta stavba, u které se i běžný turista bez znalosti architektury přistihne, že tiše říká: „Hmm… pěkný. Vážně pěkný.“

Vedle toho tě čeká Casa de Colón – muzeum věnované Kolumbovi, který tudy prý projížděl, než omylem objevil Ameriku. Každopádně je to hezký dům, plný map, modelů lodí a důkazů, že i když nemáš navigaci a mineš svůj cíl, tak můžeš změnit svět.

A když už toho městského štrádování bude moc, příroda tě zase s láskou obejme. Stačí vyrazit do přírodního parku Tamadaba. To je taková zelená verze meditace – borové lesy, výhledy, klid a sem tam borovice, která pamatuje víc než tvoje babička. Tady můžeš vypnout, sednout si na kámen a přemýšlet, proč vlastně ve městě běžně trávíš tři hodiny denně v dopravních zácpách.

A na závěr? Rokle Guayadeque – to je jako výlet do jiného světa. Tady se totiž bydlelo v jeskyních a… víš co? Někteří tam bydlí pořád. Ale neboj, už mají i Wi-Fi. Navíc tam najdeš i jeskynní restaurace, kde ti donesou kanárskou kuchyni v prostředí, které vypadá jako kříženec hobití nory a pravěkého bydlení. Když si tam dáš víno a koukáš na útesy, co tě obklopují, tak si řekneš: „Jo, život je vlastně fajn.“

Gran Canaria vám však nabídne mnohem více ..

Gran Canaria tě chytí nenápadně – slibuje relax, pláže, možná pár památek… a najednou zjistíš, že jsi součástí karnevalu, cpeš se bramborama, co vypadají jako z dokumentu o extrémním suchu, a posloucháš koncert pod hvězdami. A to končí teprve první den...

Takže začneme tím karnevalem v Las Palmas. Je to skoro jako kdyby ostrov zapomněl, že má nějaké hranice slušnosti. Barvy, hudba, konfety ve vlasech (které pak nacházíš ještě doma v kufru) a nálada tak nakažlivá, že se přistihneš, jak tancuješ, aniž bys věděl jak a s kým. Nikdo neví. Prostě se to stane.

Aby ses z toho vzpamatoval, je tu jídlo. To totiž uzdravuje. Papas arrugadas se tváří nenápadně, ale ve spojení s mojo omáčkou dokážou způsobit gastronomickou závislost. Přidej kozí sýr, ropa vieja a všechny ty věci, co chutnají lépe než se jmenují, a najednou chápeš, proč se tady tolik lidí culí. A když už jsme u úsměvů – tapas hopping je tady víc než jen způsob, jak se najíst. Je to styl života. Pomalý, rozvážný, s každým soustem o něco víc veselý. A možná i hlučnější.

Pak si řekneš, že je čas na kulturu. Takže se vydáš k Auditoriu Alfreda Krause, což je tak elegantní stavba, že i když se tam zrovna nekoná žádný koncert, cítíš, že bys měl mluvit tišeji a trochu se narovnat. Okolí – Vegueta a Triana – jsou jako kulisy z filmu, kde se neustále pije káva a filozofuje. A pak ti do toho vstoupí Puerto de Mogán. Taková romantická past, co tě chytne kanály, květinami a tím „Instagramovým“ světlem.

A když si to všechno zrekapituluješ cestou domů? Dojde ti, že jsi vlastně na Gran Canarii nebyl jako turista. Byl jsi jako místní – jen s o něco větším množstvím opalovacího krému a suvenýrů v batohu.

Věděli jste, že ...

.. že Caldera de Bandama, což zní trochu jako zaklínadlo, je ve skutečnosti obří sopečný kráter kousek od Las Palmas? Jeden z největších svého druhu na světě! Vypadá jako přírodní amfiteátr, kde chybí už jen kapela hrající „Welcome to the Jungle“. Pokud máš odvahu, můžeš sejít až na dno a prozkoumat stopy dávného výbuchu. Ale neboj, sopka už má dávno padla. Výhledy shora? Těžká romantika. A skvělá výmluva, proč si nahoře dát svačinu – přece se tam musíš zdržet, když je to tak krásný výhled.