Gran Canaria > Servatur Waikiki (Ex. Suneoclub Waikiki) > 12denní > Snídaně

---

Umístění hotelu Servatur Waikiki (Ex. Suneoclub Waikiki) (Gran Canaria, Kanárské ostrovy) na mapě

Chcete vědět, jak daleko je z hotelu na pláž nebo co je k vidění v okolí? Od toho je tu naše mapa 🙂

---

Nezaujal Vás tento hotel?

▼▼▼ Nevadí 🙂 Ve vyhledávacím formuláři si můžete najít ubytování na Kanárských ostrovech podle svých představ. ▼▼▼

---

Gran Canaria

Gran Canaria. Ostrov, který se rozhodl, že bude všechno najednou. Hory? Jasně. Pláže? Hromady. Sopečná krajina, zelená údolí, poušť, palmy, města, vesnice... Je to jako kdyby někdo v mapovém editoru neznal slovo „míra“.

A proto ho taky všichni nazývají miniaturní kontinent. Není to PR kec – opravdu se tu za jednu hodinu dostaneš z měsíční krajiny do borovicového lesa a zakončíš to kávou ve starobylém městě, kde si připadáš jak statista ve filmu o Kolumbovi.

Las Palmas má svoji noblesní čtvrť Vegueta, kde se kolonizátoři procházeli dávno předtím, než byl vůbec vynalezen opalovací krém. Katedrála Santa Ana je krásná i ve chvíli, kdy tě bolí nohy, a Casa de Colón ti vysvětlí, proč zrovna tenhle ostrov byl jednou mezinárodní odletová brána do Nového světa (no fakt!).

A počasí? Slunce má permanentku. Zima tady existuje jen jako slovo v překladu aplikace. Takže ať jsi fanoušek túr, pláže nebo prostě jen dobrého jídla ve stínu u moře – tady se najdeš. Anebo se aspoň na chvíli ztratíš – což je možná ještě lepší.

---

Prohlédnout více fotografií >>>

---

Víte, jaké je na ostrově Gran Canaria právě počasí?

GRAN CANARIA počasí

Krásné pláže ostrova Gran Canaria, které stojí za pozornost

Gran Canaria je trochu jako ten populární kamarád, kterého sice chceš tajně nenávidět, ale zároveň pořád stojíš o jeho přátelství. Má totiž úplně všechno: slunce, moře, pláže, bary, duny, hotelový bufet s palačinkami... a když se ti to všechno začne míchat v hlavě, ještě ti naservíruje jedno mojito na spravení nálady.

Hlavní dění se točí na jihu. Tam je to jako letní festival, co nikdy nekončí. Pláž Maspalomas je neoficiální vlajkovou lodí ostrova – duny jako ze Sahary, jen bez velbloudů (ale neboj, dostaneš je tu taky, i když jen pro fotku). Vedle leží Playa del Inglés, kde je písek tak zlatý, že si chvíli říkáš, jestli už nemáš trochu unavené oči. Tady se to hemží surfaři, kavárnami, obchůdky a lidmi, kteří se přes den opalují a večer tančí, jako by zítřek nikdy neměl přijít.

Pak tu máme Amadores, což je něco jako zenová verze plážového života. Bílej písek, klidná voda a tolik ležérní atmosféry, že i rackové tady vypadají, že si dali prášek na uklidnění. Je to ideál pro rodiny, nebo pro všechny, co si chtějí připadat, že jsou na pláži z katalogu cestovky, kde mají i neviditelného číšníka nosícího zmrzlinu.

A když máš chuť na trochu víc civilizace, skoč na sever, do Las Palmas, kde tě pláž Las Canteras pohostí tak, jak se na městskou pláž sluší a patří – kilometry jemného písku, promenáda plná tapas a lidí, co rádi předvádí nové plavky i tetování. K tomu výhled na oceán, kde se moře tváří, že si dalo pauzu od vln, aby ti dovolilo v klidu plavat.

Prostě a jasně - ať už jsi typ opalovačka s drinkem v jedné a knihou v druhé ruce, nebo vodní sporty až do úmoru, Gran Canaria ti hodí pláž přesně na míru. Je to jako Netflix mezi ostrovy – každý si najde svůj žánr.

Památky, které nesmíte na ostrově Gran Canaria minout

Někdy člověk hledá místo, kde si odpočine, a jindy zas místo, kde si připomene, že svět nejsou jenom tabulky v Excelu, čekárna u zubaře a zprávy na Nově. Gran Canaria ti zvládne dát obojí – někdy dokonce ve stejný den. A to se cení.

Začni třeba s něčím, co vypadá jako kulisa z fantasy filmu – Roque Nublo. Tahle skalní věž trčí z krajiny jako pozdrav z doby, kdy tu ještě běhali dinosauři mimo Jurský park. Je to trochu náročnější procházka, takže se připrav na trochu funění do kopce, ale nahoře tě čeká výhled, co má cenu zlata (a nahradí ti aspoň tři návštěvy wellnessu). Když je počasí hodné, zahlédneš v dálce i sopku Teide na sousedním Tenerife – a najednou máš pocit, že jsi ve středu vesmíru. Vážně, chvíli ti připadá, že chápeš smysl života. Pak ti ale dojde, že sis zapomněl vodu na pokoji, tvoje kolena nesouhlasí s tím, co právě děláš a iluze je pryč.

Když pak dostaneš chuť na něco víc civilizovaného – třeba dlažební kostky, baroko a historii – zajeď do Veguety, historického srdce města Las Palmas. Tady na tebe dýchne koloniální atmosféra tak intenzivně, že si chvíli říkáš, jestli jsi náhodou neprošel portálem do 15. století. Úzké uličky, dlážděná náměstí, omšelé fasády, co mají styl. A pak je tu katedrála Santa Ana – monumentální, gotická, vážná. Taková ta stavba, u které se i běžný turista bez znalosti architektury přistihne, že tiše říká: „Hmm… pěkný. Vážně pěkný.“

Vedle toho tě čeká Casa de Colón – muzeum věnované Kolumbovi, který tudy prý projížděl, než omylem objevil Ameriku. Každopádně je to hezký dům, plný map, modelů lodí a důkazů, že i když nemáš navigaci a mineš svůj cíl, tak můžeš změnit svět.

A když už toho městského štrádování bude moc, příroda tě zase s láskou obejme. Stačí vyrazit do přírodního parku Tamadaba. To je taková zelená verze meditace – borové lesy, výhledy, klid a sem tam borovice, která pamatuje víc než tvoje babička. Tady můžeš vypnout, sednout si na kámen a přemýšlet, proč vlastně ve městě běžně trávíš tři hodiny denně v dopravních zácpách.

A na závěr? Rokle Guayadeque – to je jako výlet do jiného světa. Tady se totiž bydlelo v jeskyních a… víš co? Někteří tam bydlí pořád. Ale neboj, už mají i Wi-Fi. Navíc tam najdeš i jeskynní restaurace, kde ti donesou kanárskou kuchyni v prostředí, které vypadá jako kříženec hobití nory a pravěkého bydlení. Když si tam dáš víno a koukáš na útesy, co tě obklopují, tak si řekneš: „Jo, život je vlastně fajn.“

Gran Canaria však nabízí mnohem víc ..

Gran Canaria tě chytí nenápadně – slibuje relax, pláže, možná pár památek… a najednou zjistíš, že jsi součástí karnevalu, cpeš se bramborama, co vypadají jako z dokumentu o extrémním suchu, a posloucháš koncert pod hvězdami. A to končí teprve první den...

Takže začneme tím karnevalem v Las Palmas. Je to skoro jako kdyby ostrov zapomněl, že má nějaké hranice slušnosti. Barvy, hudba, konfety ve vlasech (které pak nacházíš ještě doma v kufru) a nálada tak nakažlivá, že se přistihneš, jak tancuješ, aniž bys věděl jak a s kým. Nikdo neví. Prostě se to stane.

Aby ses z toho vzpamatoval, je tu jídlo. To totiž uzdravuje. Papas arrugadas se tváří nenápadně, ale ve spojení s mojo omáčkou dokážou způsobit gastronomickou závislost. Přidej kozí sýr, ropa vieja a všechny ty věci, co chutnají lépe než se jmenují, a najednou chápeš, proč se tady tolik lidí culí. A když už jsme u úsměvů – tapas hopping je tady víc než jen způsob, jak se najíst. Je to styl života. Pomalý, rozvážný, s každým soustem o něco víc veselý. A možná i hlučnější.

Pak si řekneš, že je čas na kulturu. Takže se vydáš k Auditoriu Alfreda Krause, což je tak elegantní stavba, že i když se tam zrovna nekoná žádný koncert, cítíš, že bys měl mluvit tišeji a trochu se narovnat. Okolí – Vegueta a Triana – jsou jako kulisy z filmu, kde se neustále pije káva a filozofuje. A pak ti do toho vstoupí Puerto de Mogán. Taková romantická past, co tě chytne kanály, květinami a tím „Instagramovým“ světlem.

A když si to všechno zrekapituluješ cestou domů? Dojde ti, že jsi vlastně na Gran Canarii nebyl jako turista. Byl jsi jako místní – jen s o něco větším množstvím opalovacího krému a suvenýrů v batohu.

Víte, že ...

.. Las Canteras je městská pláž, která má větší styl než některá jiná letoviska dohromady? Táhne se přes tři kilometry a kdyby uměla mluvit, určitě by se chlubila, že je největší svého druhu na světě. A možná by měla pravdu. Co je na ní super? Je chráněná přírodní skalní bariérou La Barra, takže voda je klidná jako nedělní ráno, ideální pro plavce, šnorchlisty nebo lenochy, co se jen rádi namáčejí po kotníky. Tohle je místo, kde i město zapomene, že je městem.