- Cena za 1 osobu – 75.600 Kč💸 SLEVA 10%
- Polopenze
- Doprava – Letecky
- Letiště - Praha
- Délka pobytu – 12 dnů
- Termín – od 03.01.2026 do 14.01.2026
★★★★★Santa Catalina – Gran Canaria (Kanárské ostrovy)
Hotel Santa Catalina nabízí široké spektrum ubytování od standardních pokojů až po luxusní prezidentské apartmá. Všechny pokoje jsou vybaveny klimatizací, TV, setem na přípravu kávy a čaje a balkonem s výhledem na město. Pokoje Deluxe a Junior Suite mají k dispozici buď sprchu, nebo vanu, zatímco větší Suite a Presidential Suite poskytují více prostoru a komfortu s oddělenými místnostmi.
Hotel disponuje vnitřním a venkovním bazénem s regulací teploty a soláriem. Hosté mohou využívat různé lázeňské služby, včetně masáží, sauny a vířivky. Pro obchodní účely je k dispozici obchodní centrum, a v celém areálu je dostupné bezdrátové připojení k internetu. V areálu se také nachází prádelna a možnost použití trezoru na pokoji.
Stravování v hotelu zahrnuje otevřený bufet na snídaně a pevné menu na večeři, přičemž některé speciality jsou k dispozici za poplatek. Restaurace Poemas by HRS Padron nabízí španělskou a středomořskou kuchyni s možností rezervace. Občerstvení a čajový čas jsou k dispozici v rámci all inclusive nabídky.
Hotel poskytuje řadu služeb včetně fitness centra, tenisových kurtů a golfového hřiště. Pro hosty s dětmi je k dispozici rodinné ubytování a hotel je vybaven pro osoby s omezením pohybu. V oblasti rekreace si mohou hosté užít různé sportovní aktivity a relaxaci.
Umístění hotelu Santa Catalina (Gran Canaria, Kanárské ostrovy) na mapě
Chcete vědět, jak daleko je z hotelu na pláž nebo co je k vidění v okolí? Od toho je tu naše mapa 🙂Nezaujal Vás tento hotel?
▼▼▼ Nevadí 🙂 Ve vyhledávacím formuláři si můžete najít ubytování na Kanárských ostrovech podle svých představ. ▼▼▼
Co najdete na ostrově Gran Canaria
Gran Canaria… ach, ostrov, kde jsem jednou usnul na pláži a probudil se s pískem ve všech existujících kapsách. A i přesto jsem se v tu chvíli cítil jako král světa.
Ostrovu se přezdívá miniaturní kontinent – a ne nadarmo. Má v sobě kus každého světa: kousek Sahary, kousek tropického lesa, trochu evropského bulváru a dost karibské nálady. A ať se pohneš kamkoli, je to jako přepnout kulisy na divadle, kde hlavní roli hraje tvoje dobrá nálada.
Historie tu dýchá z každé zdi – doslova, občas je cítit i sůl z lodí, které kdysi vyplouvaly za obzor. Třeba v Las Palmas tě čtvrť Vegueta vezme za ruku a provede tě uličkami, kde bys čekal, že zpoza rohu vyskočí Kryštof Kolumbus s mapou v jedné a rumem v druhé.
Ale nejlepší je, že tohle všechno můžeš dělat v kraťasech. Protože Gran Canaria má počasí, co se nedá nemilovat. Celoroční jaro, které nezapomene přibalit slunce ani v prosinci.
|
Prohlédnout více fotografií >>>
|
Víte, jaké je právě počasí na ostrově Gran Canaria?
Gran Canaria a její krásné pláže
Gran Canaria je jako kamarád, co tě vytáhne na túru a pak tě celou cestu tahá zpátky na pláž, protože „no tak, vždyť je to dovolená, ne expedice do Himalájí“. A má pravdu. Tenhle ostrov je jeden velký kompromis mezi lenošením a tím, co se na Instagramu označuje jako „dobrodružství“.
Na jihu se to vaří – Maspalomas má duny, co vypadají jako z Photoshopu, jenže jsou opravdové a sakra horké, když zapomeneš boty. A Playa del Inglés? To je kombinace Ibizy a minigolfu. Hluk, smích, opálení lidé všech tvarů a velikostí, a hlavně – pocit, že jsi na tom správném místě, protože máš sandály v písku a led ve sklence.
Pak přichází Amadores – zenová oáza pro ty, co rádi počítají vlny, dokud neusnou. Bílej písek je sem přivezený, ale nikdo se na to nezlobí. Spíš naopak – vypadá to, jako by tam patřil odjakživa. Klid, pohoda, rodiny s dětmi, které nekřičí (zázrak!), a voda tak teplá, že začneš mít podezření, že tě ostrov rozmazluje až moc.
A Las Canteras? Ta je jako cool sestřenice z města – pláž, co se umí tvářit ležérně, ale zároveň ví, co je to dobré víno, kvalitní večeře a chill bez kompromisů.
Zkrátka a dobře – Gran Canaria je dobrodružství pro ty, co ho chtějí hlavně přežít s opalovacím krémem a koktejlem v ruce.
Tyto památky si na ostrově Gran Canaria nenechte ujít
Gran Canaria není jen o plážích, koktejlech a věčném opalování s občasným dilematem, jestli dát víc SPF nebo víc sangrie. Ostrov má totiž i hlubší stránku – takovou tu „jsem kulturně i geologicky zajímavý“ pózu. A co je na tom nejlepší? Tady ti ji naservíruje bez nudy a s výhledem, kvůli kterému se ti mobil při focení vybije už v poledne.
Třeba Roque Nublo – tenhle 80metrový vulkanický kámen uprostřed ostrova vypadá, jako by si příroda řekla: „Hele, udělám něco fakt majestátního. A ať to lidi musej vyšlapat do kopce, aby si tu show zasloužili.“ A taky že jo – než se k němu dostaneš, trochu se zadýcháš, ale odměnou ti budou panoramata, u kterých by i Homolkovým došla slova. A pokud je obloha milosrdná, uvidíš i Teide na Tenerife. Bonusová romantika pro ty, co se chtějí tvářit, že rozumí přírodě.
Teď přesun zpátky v čase – do Veguety, historického srdce Las Palmas. Tady se to tváří, jako by se 15. století rozhodlo nezemřít a raději si vzalo Airbnb mezi dlažebními kostkami. Katedrála Santa Ana? Gotika jak z učebnice (nebo alespoň z těch stránek, které jsme ve škole nepřeskočili). A Casa de Colón? Místo, kde údajně pobýval sám Kolumbus – ten, co hledal Indii a místo toho objevil úplně jiný kontinent. No, i mistr tesař se někdy utne. 🙂 Ale muzeum má šmrnc a křídlo věnované lodím, mapám a těm dávným časům, kdy se dobrodružství ještě neplánovalo v Excelu.
A co příroda, když už tě omrzí dlažba a historie? Přírodní park Tamadaba na severozápadě je pro všechny, co si chtějí připadat jako hrdinové National Geographic, ale zároveň nechtějí moc daleko, aby stihli večeři v hotelu. Borové lesy, rokle, útesy – příroda tu jede naplno, bez filtru. Teda kromě těch, co použiješ na Instagramu.
No a pak je tu ještě rokle Guayadeque – místo, kde si příroda řekla „zkusíme jeskyně“ a lidé odpověděli „jasně a my tu zkusíme bydlet“. A taky že jo – Guanchové, původní obyvatelé, tu žili v jeskyních a zanechali po sobě příběh, co dneska zkoumají archeologové i turisti s foťákem na krku. Rokle je skvělá pro lehkou túru nebo filozofické zamyšlení nad tím, jak kdysi lidé přežívali bez Wi-Fi.
Gran Canaria zkrátka není jen krásná tvář, ale taky charismatická duše. A když si ji trochu prošlápneš, najdeš v ní víc než jen bar u bazénu.
Gran Canaria vám však nabídne mnohem více ..
Gran Canaria tě chytí nenápadně – slibuje relax, pláže, možná pár památek… a najednou zjistíš, že jsi součástí karnevalu, cpeš se bramborama, co vypadají jako z dokumentu o extrémním suchu, a posloucháš koncert pod hvězdami. A to končí teprve první den...
Takže začneme tím karnevalem v Las Palmas. Je to skoro jako kdyby ostrov zapomněl, že má nějaké hranice slušnosti. Barvy, hudba, konfety ve vlasech (které pak nacházíš ještě doma v kufru) a nálada tak nakažlivá, že se přistihneš, jak tancuješ, aniž bys věděl jak a s kým. Nikdo neví. Prostě se to stane.
Aby ses z toho vzpamatoval, je tu jídlo. To totiž uzdravuje. Papas arrugadas se tváří nenápadně, ale ve spojení s mojo omáčkou dokážou způsobit gastronomickou závislost. Přidej kozí sýr, ropa vieja a všechny ty věci, co chutnají lépe než se jmenují, a najednou chápeš, proč se tady tolik lidí culí. A když už jsme u úsměvů – tapas hopping je tady víc než jen způsob, jak se najíst. Je to styl života. Pomalý, rozvážný, s každým soustem o něco víc veselý. A možná i hlučnější.
Pak si řekneš, že je čas na kulturu. Takže se vydáš k Auditoriu Alfreda Krause, což je tak elegantní stavba, že i když se tam zrovna nekoná žádný koncert, cítíš, že bys měl mluvit tišeji a trochu se narovnat. Okolí – Vegueta a Triana – jsou jako kulisy z filmu, kde se neustále pije káva a filozofuje. A pak ti do toho vstoupí Puerto de Mogán. Taková romantická past, co tě chytne kanály, květinami a tím „Instagramovým“ světlem.
A když si to všechno zrekapituluješ cestou domů? Dojde ti, že jsi vlastně na Gran Canarii nebyl jako turista. Byl jsi jako místní – jen s o něco větším množstvím opalovacího krému a suvenýrů v batohu.
Možná nevíte, že ...
.. že v údolí Agaete najdeš bizarní skalní útvar jménem Piedra de la Rosa – Růžový kámen? Ne, není růžový a nekvete. Ale má tvar, který dost připomíná obří kamennou květinu. Místní legenda tvrdí, že ho vytvořil blesk během šílené bouře v roce 1826 – prý zasáhl pole cukrové třtiny a nějakým magickým způsobem „zkameněl“ vodu v rostlinách. Věda na to sice kouká jinak, ale co – romantika a příroda? To jde dohromady vždycky.