Gran Canaria > Lopesan Corallium Beach > 15denní > Snídaně

---

Umístění hotelu Lopesan Corallium Beach (Gran Canaria, Kanárské ostrovy) na mapě

Chcete vědět, jak daleko je z hotelu na pláž nebo co je k vidění v okolí? Od toho je tu naše mapa 🙂

---

Nezaujal Vás tento hotel?

▼▼▼ Nevadí 🙂 Ve vyhledávacím formuláři si můžete najít ubytování na Kanárských ostrovech podle svých představ. ▼▼▼

---

Gran Canaria

Gran Canaria. Ostrov, který se rozhodl, že bude všechno najednou. Hory? Jasně. Pláže? Hromady. Sopečná krajina, zelená údolí, poušť, palmy, města, vesnice... Je to jako kdyby někdo v mapovém editoru neznal slovo „míra“.

A proto ho taky všichni nazývají miniaturní kontinent. Není to PR kec – opravdu se tu za jednu hodinu dostaneš z měsíční krajiny do borovicového lesa a zakončíš to kávou ve starobylém městě, kde si připadáš jak statista ve filmu o Kolumbovi.

Las Palmas má svoji noblesní čtvrť Vegueta, kde se kolonizátoři procházeli dávno předtím, než byl vůbec vynalezen opalovací krém. Katedrála Santa Ana je krásná i ve chvíli, kdy tě bolí nohy, a Casa de Colón ti vysvětlí, proč zrovna tenhle ostrov byl jednou mezinárodní odletová brána do Nového světa (no fakt!).

A počasí? Slunce má permanentku. Zima tady existuje jen jako slovo v překladu aplikace. Takže ať jsi fanoušek túr, pláže nebo prostě jen dobrého jídla ve stínu u moře – tady se najdeš. Anebo se aspoň na chvíli ztratíš – což je možná ještě lepší.

---

Prohlédnout více fotografií >>>

---

Víte, jaké je na ostrově Gran Canaria právě počasí?

GRAN CANARIA počasí

Pláže na ostrově Gran Canaria a okolí

Gran Canaria je něco jako ten spolužák, co zvládal sport, měl samý jedničky, a ještě ho měli všichni rádi. Vlastně bys ho měl nenávidět, ale místo toho se od něj necháš pozvat na párty. A tahle párty se jmenuje dovolená snů.

Všechno to začíná na jihu – Maspalomas, kde jsou duny tak velkolepé, že si připadáš jako Lawrence z Arábie… jen v plavkách a s opalovacím mlékem místo šavle. A Playa del Inglés? To je ten typ pláže, kde najdeš vše – od teenagerů, co zkouší surf, až po páry v důchodu, co testují kvalitu místní Sangrie. A všichni se tváří, že život je fajn (protože tady vážně je).

Amadores je jako hotelová reklama, která nelže – klidná, fotogenická a tak hezká, že se s ní budeš chtít mazlit. Děti staví hrady z písku, dospělí si dávají kávu a všichni působí, jako by právě objevili recept na štěstí (malá nápověda: je to slunce, moře a točená zmrzlina).

A pak tu je Las Canteras – městská plážová kráska, co ti nabídne kilometr a půl pohody, večerní drink s výhledem na oceán a tapas, které způsobují, že začneš přemýšlet, jestli se sem náhodou nepřestěhovat.

Gran Canaria je jako švýcarský nůž mezi ostrovy – má všechno a všechno funguje. A když se ti do batohu náhodou nevejde paddleboard, aspoň si odvezeš pocit, že jsi byl na místě, kde i slunce má permanentní úsměv.

Gran Canaria nabízí mnoho historických a přírodních památek

Někdy člověk hledá místo, kde si odpočine, a jindy zas místo, kde si připomene, že svět nejsou jenom tabulky v Excelu, čekárna u zubaře a zprávy na Nově. Gran Canaria ti zvládne dát obojí – někdy dokonce ve stejný den. A to se cení.

Začni třeba s něčím, co vypadá jako kulisa z fantasy filmu – Roque Nublo. Tahle skalní věž trčí z krajiny jako pozdrav z doby, kdy tu ještě běhali dinosauři mimo Jurský park. Je to trochu náročnější procházka, takže se připrav na trochu funění do kopce, ale nahoře tě čeká výhled, co má cenu zlata (a nahradí ti aspoň tři návštěvy wellnessu). Když je počasí hodné, zahlédneš v dálce i sopku Teide na sousedním Tenerife – a najednou máš pocit, že jsi ve středu vesmíru. Vážně, chvíli ti připadá, že chápeš smysl života. Pak ti ale dojde, že sis zapomněl vodu na pokoji, tvoje kolena nesouhlasí s tím, co právě děláš a iluze je pryč.

Když pak dostaneš chuť na něco víc civilizovaného – třeba dlažební kostky, baroko a historii – zajeď do Veguety, historického srdce města Las Palmas. Tady na tebe dýchne koloniální atmosféra tak intenzivně, že si chvíli říkáš, jestli jsi náhodou neprošel portálem do 15. století. Úzké uličky, dlážděná náměstí, omšelé fasády, co mají styl. A pak je tu katedrála Santa Ana – monumentální, gotická, vážná. Taková ta stavba, u které se i běžný turista bez znalosti architektury přistihne, že tiše říká: „Hmm… pěkný. Vážně pěkný.“

Vedle toho tě čeká Casa de Colón – muzeum věnované Kolumbovi, který tudy prý projížděl, než omylem objevil Ameriku. Každopádně je to hezký dům, plný map, modelů lodí a důkazů, že i když nemáš navigaci a mineš svůj cíl, tak můžeš změnit svět.

A když už toho městského štrádování bude moc, příroda tě zase s láskou obejme. Stačí vyrazit do přírodního parku Tamadaba. To je taková zelená verze meditace – borové lesy, výhledy, klid a sem tam borovice, která pamatuje víc než tvoje babička. Tady můžeš vypnout, sednout si na kámen a přemýšlet, proč vlastně ve městě běžně trávíš tři hodiny denně v dopravních zácpách.

A na závěr? Rokle Guayadeque – to je jako výlet do jiného světa. Tady se totiž bydlelo v jeskyních a… víš co? Někteří tam bydlí pořád. Ale neboj, už mají i Wi-Fi. Navíc tam najdeš i jeskynní restaurace, kde ti donesou kanárskou kuchyni v prostředí, které vypadá jako kříženec hobití nory a pravěkého bydlení. Když si tam dáš víno a koukáš na útesy, co tě obklopují, tak si řekneš: „Jo, život je vlastně fajn.“

Gran Canaria však nabízí mnohem víc ..

Gran Canaria sice vypadá jako místo, kam se jezdí hlavně chytat bronz a pít mojito, ale nenech se zmást – tenhle ostrov má v rukávu víc než jen slunce a písek. A někdy vytáhne eso, které tě překvapí víc než účet z baru po pěti koktejlech.

Třeba takový karneval v Las Palmas. To není jen nějaká vesnická slavnost se dvěma stánky a jedním DJem, co pouští hity z devadesátek. Ne, tohle je totální jízda – barevný chaos, přehlídka kostýmů, průvody, hudba, tanec a tolik třpytek, že by z toho oslepla i disko koule. Všichni tancujou, smějou se a oslavujou život tak vášnivě, že na chvíli zapomeneš, že ti obvykle vadí i nákup v Kauflandu, když je nový leták. Pokud chceš zažít opravdový kulturní šok (v tom nejlepším slova smyslu), sem s tebou. Tady se slaví ve velkým. A dlouho.

A protože karneval vyčerpá, potřebuješ doplnit energii. A tady přichází na scénu místní kuchyně. Kanárské jídlo je kombinace jednoduchosti a „co dům dal“, ale přitom to chutná, jako by ti to připravovala babička, co má michelinskou hvězdu. Dej si papas arrugadas – malé brambory, které vypadají jako by je někdo zapomněl v troubě, ale ve spojení s omáčkou mojo (červenou, zelenou nebo oběma, proč se omezovat, že jo?) to celé dává dokonalý smysl. K tomu třeba ropa vieja, což je takové „co zbylo v lednici, ale bože jak to chutná“ jídlo. A pokud ti někdo nabídne místní kozí sýr, řekni ano. I kdybys měl(a) přestat jíst mléčné výrobky hned zítra.

Nezapomeň se projít po Mercado de Vegueta, kde se to hemží čerstvými mořskými plody, sýry a ovocem, co vypadá jako z reklamy na zdravý životní styl (ale chutná líp). A pak hurá na tzv. tapas skákání – to je takový sport, kde místo kroků počítáš bary a místo formování svalů sbíráš kalorie. Nejlepší trasa? Uličky čtvrtí Vegueta a Triana. Jeden bar, jeden tapas, jeden drink… a pak opakovat, dokud si budeš pamatovat heslo k hotelovému Wi-Fi.

A co architektura? Jo, i tu tu mají. A nejen tak ledajakou. Třeba Auditorium Alfreda Krause – vypadá, jako by přistálo z jiné planety přímo na břehu oceánu. Vevnitř se dějí koncerty a kulturní akce, a venku tě hypnotizuje Atlantik. Pokud chceš nasadit kulturní výraz a říct „hmm, zajímavé linie“, tady přichází tvoje chvíle.

Pak jsou tu Vegueta a Triana znovu, tentokrát z architektonického hlediska – koloniální domy, atmosférická náměstíčka, kavárny, kde káva chutná o 300 % líp, když si ji dáš pod palmou. A až budeš mít městského života dost, hoď si výlet do Puerto de Mogán, známého taky jako Malé Benátky. Je to rybářská vesnice s kanálky, barevnými domky a atmosférou, která tě přesvědčí, že jsi v nějakém romantickém filmu. Jen bez dramatické hudby.

Takže pokud sis myslel(a), že Gran Canaria je jen o plážích, tak se připrav na upgrade. Tohle je destinace, kde se dá jíst, pít, tancovat, obdivovat i odpočívat – a ještě se u toho můžeš tvářit, že jsi kulturní člověk. No není to sen?

Věděli jste, že ...

.. že v údolí Agaete najdeš bizarní skalní útvar jménem Piedra de la Rosa – Růžový kámen? Ne, není růžový a nekvete. Ale má tvar, který dost připomíná obří kamennou květinu. Místní legenda tvrdí, že ho vytvořil blesk během šílené bouře v roce 1826 – prý zasáhl pole cukrové třtiny a nějakým magickým způsobem „zkameněl“ vodu v rostlinách. Věda na to sice kouká jinak, ale co – romantika a příroda? To jde dohromady vždycky.