Gran Canaria > Europalace > 13denní > Polopenze

---

Umístění hotelu Europalace (Gran Canaria, Kanárské ostrovy) na mapě

Chcete vědět, jak daleko je z hotelu na pláž nebo co je k vidění v okolí? Od toho je tu naše mapa 🙂

---

Nezaujal Vás tento hotel?

▼▼▼ Nevadí 🙂 Ve vyhledávacím formuláři si můžete najít ubytování na Kanárských ostrovech podle svých představ. ▼▼▼

---

Co vás čeká na ostrově Gran Canaria

Gran Canaria… ach, ostrov, kde jsem jednou usnul na pláži a probudil se s pískem ve všech existujících kapsách. A i přesto jsem se v tu chvíli cítil jako král světa.

Ostrovu se přezdívá miniaturní kontinent – a ne nadarmo. Má v sobě kus každého světa: kousek Sahary, kousek tropického lesa, trochu evropského bulváru a dost karibské nálady. A ať se pohneš kamkoli, je to jako přepnout kulisy na divadle, kde hlavní roli hraje tvoje dobrá nálada.

Historie tu dýchá z každé zdi – doslova, občas je cítit i sůl z lodí, které kdysi vyplouvaly za obzor. Třeba v Las Palmas tě čtvrť Vegueta vezme za ruku a provede tě uličkami, kde bys čekal, že zpoza rohu vyskočí Kryštof Kolumbus s mapou v jedné a rumem v druhé.

Ale nejlepší je, že tohle všechno můžeš dělat v kraťasech. Protože Gran Canaria má počasí, co se nedá nemilovat. Celoroční jaro, které nezapomene přibalit slunce ani v prosinci.

---

Prohlédnout více fotografií >>>

---

Víte, jaké je na ostrově Gran Canaria právě počasí?

GRAN CANARIA počasí

Krásné pláže ostrova Gran Canaria, které stojí za pozornost

Gran Canaria je trochu jako ten populární kamarád, kterého sice chceš tajně nenávidět, ale zároveň pořád stojíš o jeho přátelství. Má totiž úplně všechno: slunce, moře, pláže, bary, duny, hotelový bufet s palačinkami... a když se ti to všechno začne míchat v hlavě, ještě ti naservíruje jedno mojito na spravení nálady.

Hlavní dění se točí na jihu. Tam je to jako letní festival, co nikdy nekončí. Pláž Maspalomas je neoficiální vlajkovou lodí ostrova – duny jako ze Sahary, jen bez velbloudů (ale neboj, dostaneš je tu taky, i když jen pro fotku). Vedle leží Playa del Inglés, kde je písek tak zlatý, že si chvíli říkáš, jestli už nemáš trochu unavené oči. Tady se to hemží surfaři, kavárnami, obchůdky a lidmi, kteří se přes den opalují a večer tančí, jako by zítřek nikdy neměl přijít.

Pak tu máme Amadores, což je něco jako zenová verze plážového života. Bílej písek, klidná voda a tolik ležérní atmosféry, že i rackové tady vypadají, že si dali prášek na uklidnění. Je to ideál pro rodiny, nebo pro všechny, co si chtějí připadat, že jsou na pláži z katalogu cestovky, kde mají i neviditelného číšníka nosícího zmrzlinu.

A když máš chuť na trochu víc civilizace, skoč na sever, do Las Palmas, kde tě pláž Las Canteras pohostí tak, jak se na městskou pláž sluší a patří – kilometry jemného písku, promenáda plná tapas a lidí, co rádi předvádí nové plavky i tetování. K tomu výhled na oceán, kde se moře tváří, že si dalo pauzu od vln, aby ti dovolilo v klidu plavat.

Prostě a jasně - ať už jsi typ opalovačka s drinkem v jedné a knihou v druhé ruce, nebo vodní sporty až do úmoru, Gran Canaria ti hodí pláž přesně na míru. Je to jako Netflix mezi ostrovy – každý si najde svůj žánr.

Gran Canaria a jeho historické či přírodní památky

Někdy člověk hledá místo, kde si odpočine, a jindy zas místo, kde si připomene, že svět nejsou jenom tabulky v Excelu, čekárna u zubaře a zprávy na Nově. Gran Canaria ti zvládne dát obojí – někdy dokonce ve stejný den. A to se cení.

Začni třeba s něčím, co vypadá jako kulisa z fantasy filmu – Roque Nublo. Tahle skalní věž trčí z krajiny jako pozdrav z doby, kdy tu ještě běhali dinosauři mimo Jurský park. Je to trochu náročnější procházka, takže se připrav na trochu funění do kopce, ale nahoře tě čeká výhled, co má cenu zlata (a nahradí ti aspoň tři návštěvy wellnessu). Když je počasí hodné, zahlédneš v dálce i sopku Teide na sousedním Tenerife – a najednou máš pocit, že jsi ve středu vesmíru. Vážně, chvíli ti připadá, že chápeš smysl života. Pak ti ale dojde, že sis zapomněl vodu na pokoji, tvoje kolena nesouhlasí s tím, co právě děláš a iluze je pryč.

Když pak dostaneš chuť na něco víc civilizovaného – třeba dlažební kostky, baroko a historii – zajeď do Veguety, historického srdce města Las Palmas. Tady na tebe dýchne koloniální atmosféra tak intenzivně, že si chvíli říkáš, jestli jsi náhodou neprošel portálem do 15. století. Úzké uličky, dlážděná náměstí, omšelé fasády, co mají styl. A pak je tu katedrála Santa Ana – monumentální, gotická, vážná. Taková ta stavba, u které se i běžný turista bez znalosti architektury přistihne, že tiše říká: „Hmm… pěkný. Vážně pěkný.“

Vedle toho tě čeká Casa de Colón – muzeum věnované Kolumbovi, který tudy prý projížděl, než omylem objevil Ameriku. Každopádně je to hezký dům, plný map, modelů lodí a důkazů, že i když nemáš navigaci a mineš svůj cíl, tak můžeš změnit svět.

A když už toho městského štrádování bude moc, příroda tě zase s láskou obejme. Stačí vyrazit do přírodního parku Tamadaba. To je taková zelená verze meditace – borové lesy, výhledy, klid a sem tam borovice, která pamatuje víc než tvoje babička. Tady můžeš vypnout, sednout si na kámen a přemýšlet, proč vlastně ve městě běžně trávíš tři hodiny denně v dopravních zácpách.

A na závěr? Rokle Guayadeque – to je jako výlet do jiného světa. Tady se totiž bydlelo v jeskyních a… víš co? Někteří tam bydlí pořád. Ale neboj, už mají i Wi-Fi. Navíc tam najdeš i jeskynní restaurace, kde ti donesou kanárskou kuchyni v prostředí, které vypadá jako kříženec hobití nory a pravěkého bydlení. Když si tam dáš víno a koukáš na útesy, co tě obklopují, tak si řekneš: „Jo, život je vlastně fajn.“

Gran Canaria však nabízí mnohem víc ..

Gran Canaria není jen o plážích, koktejlech a věčném zápasu s opalovacím krémem faktor 50. Ne, tenhle ostrov si hraje na kulturní klenot – a světe div se, celkem mu to jde. Začneme zostra: karneval v Las Palmas. Pokud si myslíš, že jsi už viděl velkou party, pak jsi zjevně nebyl tady. Tohle je jako kdyby se všechna párty dekáda 80. let rozhodla vrátit a přibrala na cestu tunu třpytek, sambu a kostýmy, které by i Lady Gaga přišly přehnané.

Až tě to zmasakruje energií (protože tě to zmasakruje), bude čas na kulinářskou vzpruhu. Kanárská kuchyně je tak trochu jako ostrov sám – nenápadná, ale plná překvapení. Papas arrugadas jsou ty malé brambory, co vypadají jako když ti v troubě zůstanou o tři hodiny déle. Ale dej jim mojo omáčku a bum – exploze chutí. A ropa vieja? Název sice znamená “stará oblečená věc”, ale chuťově je to spíš “nejlepší dušené maso, co kdy potkalo tvůj talíř”.

Trhy jako Mercado de Vegueta jsou plné věcí, co vypadají jako z gastro blogu – sýr, ryby, ovoce, co ani neumíš pojmenovat. A pak přijde moment, kdy se rozhodneš “ochutnat všechno” a zjistíš, že jsi právě vynalezl tapas-maraton. Procházet bary ve čtvrtích Vegueta a Triana je jako level ve hře – s každým tapas levelem jsi blíž euforii. A nebo úplnému jídlem způsobenému kómatu. Výhra v obou případech.

Aby to nebylo jen o jídle a pití (i když by to úplně stačilo), přidáme Auditorium Alfreda Krause – futuristickou stavbu na břehu oceánu, kde to vypadá, že se každou chvíli spustí koncert Vesmírného symfonického orchestru. A že se někdo teleportuje. Když už jsme u krásy – Vegueta a Triana jsou jak výřez z historické pohlednice. Náměstí, koloniální domy, dlažba, co ti připomene, že sis měl vzít pohodlnější boty.

A závěr? Romantika v Puerto de Mogán, přezdívaném Malé Benátky. Jen tady místo gondoliérů najdeš rybáře, co si zrovna dává kávu, a kolem tebe barvy, květiny a voda, co nevede k chaosu, ale klidu. Takže jo – Gran Canaria. Kde tě překvapí i to, že tě pořád něco překvapuje.

Možná nevíte, že ...

.. že v údolí Agaete najdeš bizarní skalní útvar jménem Piedra de la Rosa – Růžový kámen? Ne, není růžový a nekvete. Ale má tvar, který dost připomíná obří kamennou květinu. Místní legenda tvrdí, že ho vytvořil blesk během šílené bouře v roce 1826 – prý zasáhl pole cukrové třtiny a nějakým magickým způsobem „zkameněl“ vodu v rostlinách. Věda na to sice kouká jinak, ale co – romantika a příroda? To jde dohromady vždycky.