Gran Canaria > Cordial Mogán Valle Apartments > 8denní > Polopenze

---

Umístění hotelu Cordial Mogán Valle Apartments (Gran Canaria, Kanárské ostrovy) na mapě

Chcete vědět, jak daleko je z hotelu na pláž nebo co je k vidění v okolí? Od toho je tu naše mapa 🙂

---

Nezaujal Vás tento hotel?

▼▼▼ Nevadí 🙂 Ve vyhledávacím formuláři si můžete najít ubytování na Kanárských ostrovech podle svých představ. ▼▼▼

---

Gran Canaria

Gran Canaria. Jo, to je ten ostrov, kde se ti stane, že ráno vyšlápneš horu v mikině, na oběd se smažíš na pláži v plavkách a večer končíš ve městě s vínem v ruce, přemýšlejíc, jestli bys tu nemohl zůstat tak nějak navždy.

Říká se mu miniaturní kontinent, protože se tu klima mění častěji než názory u rodinné večeře. Jednu chvíli koukáš na písečné duny v Maspalomas, o pár minut později se procházíš po mlhavých stezkách v horách. Kdyby tohle byla videohra, vývojáři by to museli patchnout jako „bug v krajině“.

Kromě přírody tu máš i dějiny – a že jich je. Guančové, Španělé, Kolumbus… všechno tady nechalo otisk. Nejlepší na tom je, že si to můžeš všechno prohlédnout s drinkem v ruce a sandálem na noze. Las Palmas a jeho čtvrť Vegueta je tak trochu jako historický Pinterest v reálu – jen bez potřeby scrollování.

A to počasí? Jako v pohádce, kde nikdy neexistuje zima. Teda pokud nepočítáš ledový drink v ruce.

---

Prohlédnout více fotografií >>>

---

Aktuální počasí na ostrově Gran Canaria + předpověď

GRAN CANARIA počasí

Krásné pláže ostrova Gran Canaria, které stojí za pozornost

Gran Canaria je jako kamarád, co tě vytáhne na túru a pak tě celou cestu tahá zpátky na pláž, protože „no tak, vždyť je to dovolená, ne expedice do Himalájí“. A má pravdu. Tenhle ostrov je jeden velký kompromis mezi lenošením a tím, co se na Instagramu označuje jako „dobrodružství“.

Na jihu se to vaří – Maspalomas má duny, co vypadají jako z Photoshopu, jenže jsou opravdové a sakra horké, když zapomeneš boty. A Playa del Inglés? To je kombinace Ibizy a minigolfu. Hluk, smích, opálení lidé všech tvarů a velikostí, a hlavně – pocit, že jsi na tom správném místě, protože máš sandály v písku a led ve sklence.

Pak přichází Amadores – zenová oáza pro ty, co rádi počítají vlny, dokud neusnou. Bílej písek je sem přivezený, ale nikdo se na to nezlobí. Spíš naopak – vypadá to, jako by tam patřil odjakživa. Klid, pohoda, rodiny s dětmi, které nekřičí (zázrak!), a voda tak teplá, že začneš mít podezření, že tě ostrov rozmazluje až moc.

A Las Canteras? Ta je jako cool sestřenice z města – pláž, co se umí tvářit ležérně, ale zároveň ví, co je to dobré víno, kvalitní večeře a chill bez kompromisů.

Zkrátka a dobře – Gran Canaria je dobrodružství pro ty, co ho chtějí hlavně přežít s opalovacím krémem a koktejlem v ruce.

Gran Canaria a jeho historické či přírodní památky

Gran Canaria není jen o plážích, koktejlech a věčném opalování s občasným dilematem, jestli dát víc SPF nebo víc sangrie. Ostrov má totiž i hlubší stránku – takovou tu „jsem kulturně i geologicky zajímavý“ pózu. A co je na tom nejlepší? Tady ti ji naservíruje bez nudy a s výhledem, kvůli kterému se ti mobil při focení vybije už v poledne.

Třeba Roque Nublo – tenhle 80metrový vulkanický kámen uprostřed ostrova vypadá, jako by si příroda řekla: „Hele, udělám něco fakt majestátního. A ať to lidi musej vyšlapat do kopce, aby si tu show zasloužili.“ A taky že jo – než se k němu dostaneš, trochu se zadýcháš, ale odměnou ti budou panoramata, u kterých by i Homolkovým došla slova. A pokud je obloha milosrdná, uvidíš i Teide na Tenerife. Bonusová romantika pro ty, co se chtějí tvářit, že rozumí přírodě.

Teď přesun zpátky v čase – do Veguety, historického srdce Las Palmas. Tady se to tváří, jako by se 15. století rozhodlo nezemřít a raději si vzalo Airbnb mezi dlažebními kostkami. Katedrála Santa Ana? Gotika jak z učebnice (nebo alespoň z těch stránek, které jsme ve škole nepřeskočili). A Casa de Colón? Místo, kde údajně pobýval sám Kolumbus – ten, co hledal Indii a místo toho objevil úplně jiný kontinent. No, i mistr tesař se někdy utne. 🙂 Ale muzeum má šmrnc a křídlo věnované lodím, mapám a těm dávným časům, kdy se dobrodružství ještě neplánovalo v Excelu.

A co příroda, když už tě omrzí dlažba a historie? Přírodní park Tamadaba na severozápadě je pro všechny, co si chtějí připadat jako hrdinové National Geographic, ale zároveň nechtějí moc daleko, aby stihli večeři v hotelu. Borové lesy, rokle, útesy – příroda tu jede naplno, bez filtru. Teda kromě těch, co použiješ na Instagramu.

No a pak je tu ještě rokle Guayadeque – místo, kde si příroda řekla „zkusíme jeskyně“ a lidé odpověděli „jasně a my tu zkusíme bydlet“. A taky že jo – Guanchové, původní obyvatelé, tu žili v jeskyních a zanechali po sobě příběh, co dneska zkoumají archeologové i turisti s foťákem na krku. Rokle je skvělá pro lehkou túru nebo filozofické zamyšlení nad tím, jak kdysi lidé přežívali bez Wi-Fi.

Gran Canaria zkrátka není jen krásná tvář, ale taky charismatická duše. A když si ji trochu prošlápneš, najdeš v ní víc než jen bar u bazénu.

Na ostrově Gran Canaria toho najdete mnohem víc ..

Gran Canaria tě chytí nenápadně – slibuje relax, pláže, možná pár památek… a najednou zjistíš, že jsi součástí karnevalu, cpeš se bramborama, co vypadají jako z dokumentu o extrémním suchu, a posloucháš koncert pod hvězdami. A to končí teprve první den...

Takže začneme tím karnevalem v Las Palmas. Je to skoro jako kdyby ostrov zapomněl, že má nějaké hranice slušnosti. Barvy, hudba, konfety ve vlasech (které pak nacházíš ještě doma v kufru) a nálada tak nakažlivá, že se přistihneš, jak tancuješ, aniž bys věděl jak a s kým. Nikdo neví. Prostě se to stane.

Aby ses z toho vzpamatoval, je tu jídlo. To totiž uzdravuje. Papas arrugadas se tváří nenápadně, ale ve spojení s mojo omáčkou dokážou způsobit gastronomickou závislost. Přidej kozí sýr, ropa vieja a všechny ty věci, co chutnají lépe než se jmenují, a najednou chápeš, proč se tady tolik lidí culí. A když už jsme u úsměvů – tapas hopping je tady víc než jen způsob, jak se najíst. Je to styl života. Pomalý, rozvážný, s každým soustem o něco víc veselý. A možná i hlučnější.

Pak si řekneš, že je čas na kulturu. Takže se vydáš k Auditoriu Alfreda Krause, což je tak elegantní stavba, že i když se tam zrovna nekoná žádný koncert, cítíš, že bys měl mluvit tišeji a trochu se narovnat. Okolí – Vegueta a Triana – jsou jako kulisy z filmu, kde se neustále pije káva a filozofuje. A pak ti do toho vstoupí Puerto de Mogán. Taková romantická past, co tě chytne kanály, květinami a tím „Instagramovým“ světlem.

A když si to všechno zrekapituluješ cestou domů? Dojde ti, že jsi vlastně na Gran Canarii nebyl jako turista. Byl jsi jako místní – jen s o něco větším množstvím opalovacího krému a suvenýrů v batohu.

Víte, že ...

.. ve městě Icod de los Vinos roste takový sympatický stařešina – El Drago Milenario, prastarý dračí strom? Tvrdí se o něm, že je starý přes tisíc let, což z něj dělá nejen botanickou atrakci, ale tak trochu i živou památku. Je opředen mýty, folklórem a dost možná i několika duhovými jednorožci (OK, ty jsem si vymyslel, ale rozumíš – atmosféra!). Každopádně, pokud máš slabost pro přírodu s charismatem, tohle je must-see. A mimochodem – ten strom je tak fotogenický, že tvůj telefon sám přepne na portrétní režim.