Gran Canaria > Apartamentos Cordial Magec Taurito > 11denní > Bez stravy

---

Umístění hotelu Apartamentos Cordial Magec Taurito (Gran Canaria, Kanárské ostrovy) na mapě

Chcete vědět, jak daleko je z hotelu na pláž nebo co je k vidění v okolí? Od toho je tu naše mapa 🙂

---

Nezaujal Vás tento hotel?

▼▼▼ Nevadí 🙂 Ve vyhledávacím formuláři si můžete najít ubytování na Kanárských ostrovech podle svých představ. ▼▼▼

---

Proč navštívit ostrov Gran Canaria

Gran Canaria. Jo, to je ten ostrov, kde se ti stane, že ráno vyšlápneš horu v mikině, na oběd se smažíš na pláži v plavkách a večer končíš ve městě s vínem v ruce, přemýšlejíc, jestli bys tu nemohl zůstat tak nějak navždy.

Říká se mu miniaturní kontinent, protože se tu klima mění častěji než názory u rodinné večeře. Jednu chvíli koukáš na písečné duny v Maspalomas, o pár minut později se procházíš po mlhavých stezkách v horách. Kdyby tohle byla videohra, vývojáři by to museli patchnout jako „bug v krajině“.

Kromě přírody tu máš i dějiny – a že jich je. Guančové, Španělé, Kolumbus… všechno tady nechalo otisk. Nejlepší na tom je, že si to můžeš všechno prohlédnout s drinkem v ruce a sandálem na noze. Las Palmas a jeho čtvrť Vegueta je tak trochu jako historický Pinterest v reálu – jen bez potřeby scrollování.

A to počasí? Jako v pohádce, kde nikdy neexistuje zima. Teda pokud nepočítáš ledový drink v ruce.

---

Prohlédnout více fotografií >>>

---

Víte, jaké je právě počasí na ostrově Gran Canaria?

GRAN CANARIA počasí

Gran Canaria a její krásné pláže

Gran Canaria je jako kamarád, co tě vytáhne na túru a pak tě celou cestu tahá zpátky na pláž, protože „no tak, vždyť je to dovolená, ne expedice do Himalájí“. A má pravdu. Tenhle ostrov je jeden velký kompromis mezi lenošením a tím, co se na Instagramu označuje jako „dobrodružství“.

Na jihu se to vaří – Maspalomas má duny, co vypadají jako z Photoshopu, jenže jsou opravdové a sakra horké, když zapomeneš boty. A Playa del Inglés? To je kombinace Ibizy a minigolfu. Hluk, smích, opálení lidé všech tvarů a velikostí, a hlavně – pocit, že jsi na tom správném místě, protože máš sandály v písku a led ve sklence.

Pak přichází Amadores – zenová oáza pro ty, co rádi počítají vlny, dokud neusnou. Bílej písek je sem přivezený, ale nikdo se na to nezlobí. Spíš naopak – vypadá to, jako by tam patřil odjakživa. Klid, pohoda, rodiny s dětmi, které nekřičí (zázrak!), a voda tak teplá, že začneš mít podezření, že tě ostrov rozmazluje až moc.

A Las Canteras? Ta je jako cool sestřenice z města – pláž, co se umí tvářit ležérně, ale zároveň ví, co je to dobré víno, kvalitní večeře a chill bez kompromisů.

Zkrátka a dobře – Gran Canaria je dobrodružství pro ty, co ho chtějí hlavně přežít s opalovacím krémem a koktejlem v ruce.

Tyto památky si na ostrově Gran Canaria nenechte ujít

Gran Canaria je jako člověk, kterého jsi na první pohled podcenil. Myslíš si: „Jojo, pláže, lehátka, koktejly, Instagramy…“ Ale pak se otočíš a zjistíš, že tenhle ostrov má hlubší duši než většina toho, co znáš z domova.

Třeba Roque Nublo. Tenhle kamennej velikán trčí ze středu ostrova jak pozůstatek nějakého božstva z dávných dob. Vypadá to, jako by se někdo snažil udělat obří sochu a v půlce si řekl: „A dost. Už mě to nebaví.“ Ale výsledek stojí za to. Výstup k němu ti dá trochu zabrat, ale není to žádný Everest – spíš taková procházka pro ty, co si chtějí zasloužit výhled. A že ten výhled fakt stojí za to – pokud se zrovna mraky nerozhodnou, že ti ho nedopřejí. Ale co, aspoň máš důvod vrátit se sem znova.

Když pak zamíříš do města, čeká tě Vegueta – čtvrť, kde je víc historie než v celé učebnici dějepisu na základce. Úzké uličky, kamenné domy, staré kavárny, kde si dáš espresso a připadáš si jako renesanční intelektuál (nebo aspoň jako někdo, kdo se tak umí tvářit). Katedrála Santa Ana tě pak srovná do latě – velkolepá, tichá, s atmosférou, která ti připomene, že svět byl velký, divoký a zajímavý i bez chytrých telefonů.

A pak je tu Casa de Colón – dům, kde prý Kolumbus přespal, když byl na cestě za „novým světem“. Tehdy ještě netušil, že z něj jednou udělají muzeum a že se v něm budeš procházet s audioguidem v ruce a sluchátky na uších.

Ale počkat, příroda tě volá! Tentokrát Tamadaba – chráněná oblast, kde borovice šumí, skály se tyčí a ty… jen tak jdeš. Bez spěchu. Bez signálu. Jen ty, příroda a zbytky svačiny v batohu. Je to detox na úrovni, o které tvůj wellness kouč může jen snít.

A aby toho nebylo málo – poslední zastávka: rokle Guayadeque. Zní to trochu jako jméno postavy z fantasy, ale je to místo, kde se příroda potkává s historií. Jeskyně, archeologické nálezy, výhledy a dokonce i jeskynní restaurace, kde si můžeš dát oběd jako pravěký hipster. A co je nejlepší? Nejsou tu davy. Jen ty, ticho, vítr… a sem tam ještěrka, co ti připomene, že nejsi doma.

Na ostrově Gran Canaria toho najdete mnohem víc ..

Gran Canaria sice vypadá jako místo, kam se jezdí hlavně chytat bronz a pít mojito, ale nenech se zmást – tenhle ostrov má v rukávu víc než jen slunce a písek. A někdy vytáhne eso, které tě překvapí víc než účet z baru po pěti koktejlech.

Třeba takový karneval v Las Palmas. To není jen nějaká vesnická slavnost se dvěma stánky a jedním DJem, co pouští hity z devadesátek. Ne, tohle je totální jízda – barevný chaos, přehlídka kostýmů, průvody, hudba, tanec a tolik třpytek, že by z toho oslepla i disko koule. Všichni tancujou, smějou se a oslavujou život tak vášnivě, že na chvíli zapomeneš, že ti obvykle vadí i nákup v Kauflandu, když je nový leták. Pokud chceš zažít opravdový kulturní šok (v tom nejlepším slova smyslu), sem s tebou. Tady se slaví ve velkým. A dlouho.

A protože karneval vyčerpá, potřebuješ doplnit energii. A tady přichází na scénu místní kuchyně. Kanárské jídlo je kombinace jednoduchosti a „co dům dal“, ale přitom to chutná, jako by ti to připravovala babička, co má michelinskou hvězdu. Dej si papas arrugadas – malé brambory, které vypadají jako by je někdo zapomněl v troubě, ale ve spojení s omáčkou mojo (červenou, zelenou nebo oběma, proč se omezovat, že jo?) to celé dává dokonalý smysl. K tomu třeba ropa vieja, což je takové „co zbylo v lednici, ale bože jak to chutná“ jídlo. A pokud ti někdo nabídne místní kozí sýr, řekni ano. I kdybys měl(a) přestat jíst mléčné výrobky hned zítra.

Nezapomeň se projít po Mercado de Vegueta, kde se to hemží čerstvými mořskými plody, sýry a ovocem, co vypadá jako z reklamy na zdravý životní styl (ale chutná líp). A pak hurá na tzv. tapas skákání – to je takový sport, kde místo kroků počítáš bary a místo formování svalů sbíráš kalorie. Nejlepší trasa? Uličky čtvrtí Vegueta a Triana. Jeden bar, jeden tapas, jeden drink… a pak opakovat, dokud si budeš pamatovat heslo k hotelovému Wi-Fi.

A co architektura? Jo, i tu tu mají. A nejen tak ledajakou. Třeba Auditorium Alfreda Krause – vypadá, jako by přistálo z jiné planety přímo na břehu oceánu. Vevnitř se dějí koncerty a kulturní akce, a venku tě hypnotizuje Atlantik. Pokud chceš nasadit kulturní výraz a říct „hmm, zajímavé linie“, tady přichází tvoje chvíle.

Pak jsou tu Vegueta a Triana znovu, tentokrát z architektonického hlediska – koloniální domy, atmosférická náměstíčka, kavárny, kde káva chutná o 300 % líp, když si ji dáš pod palmou. A až budeš mít městského života dost, hoď si výlet do Puerto de Mogán, známého taky jako Malé Benátky. Je to rybářská vesnice s kanálky, barevnými domky a atmosférou, která tě přesvědčí, že jsi v nějakém romantickém filmu. Jen bez dramatické hudby.

Takže pokud sis myslel(a), že Gran Canaria je jen o plážích, tak se připrav na upgrade. Tohle je destinace, kde se dá jíst, pít, tancovat, obdivovat i odpočívat – a ještě se u toho můžeš tvářit, že jsi kulturní člověk. No není to sen?

Možná nevíte, že ...

.. se Gran Canaria - trochu nečekaně - může pochlubit kávou, která se tu nejen pije, ale i pěstuje? Fakt! Finca Los Castaños, plantáž v údolí Agaete, si jede svoje espresso sny už nějaký ten pátek. Díky kombinaci sopečné půdy, ideální nadmořské výšky a šíleně rozmanitého mikroklimatu tu vzniká káva, která by zvládla i ochutnávku naslepo s baristy z Milána. Není to sice žádná kávová velmoc, ale o to víc tě překvapí, jak skvěle chutná.