Lanzarote > Relaxia Lanzaplaya > 15denní > Polopenze

---

Umístění hotelu Relaxia Lanzaplaya (Lanzarote, Kanárské ostrovy) na mapě

Chcete vědět, jak daleko je z hotelu na pláž nebo co je k vidění v okolí? Od toho je tu naše mapa 🙂

---

Nezaujal Vás tento hotel?

▼▼▼ Nevadí 🙂 Ve vyhledávacím formuláři si můžete najít ubytování na Kanárských ostrovech podle svých představ. ▼▼▼

---

Co najdete na ostrově Lanzarote

Lanzarote, nejvýchodnější z Kanárských ostrovů, představuje fascinující směs vulkanické krajiny, historického šarmu a nádherného subtropického klimatu. Geografie ostrova, formovaná staletími sopečné činnosti, vytváří unikátní scenérie, jako je národní park Timanfaya, kde návštěvníci mohou obdivovat lávová pole a impozantní krátery, které tvoří nadpozemskou krajinu. Ostrov je charakteristický svým nízkým a plochým profilem, s nejvyšším bodem Peñas del Chache. Sopečný vliv je patrný také na místech, jako je Jameos del Agua, kde umělec César Manrique využil zhroucenou lávovou trubku k vytvoření harmonického spojení přírody a umění.

Historie Lanzarote je bohatá a pestrá. Ostrov byl původně osídlen domorodými Guanči před příchodem španělských průzkumníků. Během 17. století čelil ostrov útokům pirátů, což vedlo k výstavbě obranných pevností, jako jsou Castillo de San Gabriel a Castillo de San José. Zemědělství a obchod na ostrově vzkvétaly v 18. století, což přispělo k jeho ekonomickému růstu. V posledních desetiletích se Lanzarote stalo populární turistickou destinací, známou svou jedinečnou krajinou, kulturními atrakcemi a závazkem k udržitelnému cestovnímu ruchu. Příjemné klima s mírnými teplotami po celý rok činí z ostrova ideální destinaci pro milovníky slunce a venkovních aktivit v podmanivém historickém a geologickém prostředí.

---

Prohlédnout více fotografií >>>

---

Víte, jaké je právě počasí na ostrově Lanzarote?

LANZAROTE počasí

Lanzarote a jeho krásné pláže

Lanzarote je ten typ místa, na které narazíš při hledání dovolené snů tak nějak omylem, ale pak už se těžko soustředíš na cokoliv jiného. Protože upřímně, kde jinde najdeš ostrov, co ti nabídne totální relax i adrenalin na stříbrném podnose? Pláže tu vypadají, jako kdyby si někdo objednal „nejkrásnější ráj světa“ – zlato pod nohama, azur nad hlavou a mezi tím všechno, na co tvoje vystresované já tak dlouho čekalo.

Na jihu se rozprostírá Playa Blanca – což je v překladu „Bílá pláž“, ale ve skutečnosti je to spíš synonymum pro "tady chci zestárnout". Playa Dorada a Playa Flamingo se o tebe postarají, ať chceš jen líně chytat bronz, nebo se heroicky snažit zkrotit paddleboard (a přitom neskončit ve fail videích, které pak roky kolují na internetu). A když dostaneš chuť na trochu civilizace, vydej se na nábřeží Puerto del Carmen, kde na tebe čekají promenády, drinky a trochu toho předstírání, že tvůj život je jedna dlouhá beach party.

A pokud ti mozek po pár dnech začne hlásit: "Chce to změnu!", naskoč na loď nebo trajekt a skoč si na sousední Fuerteventuru. V Corralejo tě čeká nejjemnější písek, jaký´s kdy zažil a výhled na ostrůvek Lobos k tomu. Pro ty, co chtějí zažít něco víc než jen spálený nos, je tu Playa de Sotavento, ráj pro všechny, co se rádi nechávají vláčet větrem a možná i osudem.

Takže Lanzarote? Připrav se na kombinaci sluníčka, písku, trapasů na surfu a historek, které budeš vyprávět ještě dětem... a jejich dětem (a všichni se budou shovívavě usmívat, protože už je slyšeli nejmíň stokrát).

Památky, které nesmíte na ostrově Lanzarote minout

Lanzarote je přesně ten druh místa, kde ti příroda s jemným úsměvem připomene, že (i když si lidé mnohdy myslí opak) ona má pořád poslední slovo – a že tvoje problémy jsou oproti sopečným erupcím asi tak velké jako rozlitá káva na stole. Ostrov servíruje mix památek, ze kterých ti občas spadne čelist – a nebude to jen kvůli teplu. Třeba národní park Timanfaya. Tady příroda kdysi vytočila všechny čudlíky do červené a vytvořila Ohnivé hory, kde to pod nohama hřeje tak, že by sis klidně mohl udělat "volské oko" přímo na kameni. Montañas del Fuego ti ukáže, jak vypadá opravdová syrová krása – a taky jak rychle dokážeš vysypat písek z bot (což není nikdy dost rychle). Naštěstí tu jsou průvodci, kteří tě nenechají upéct a proměnit se tak nechtěně v maso pro BBQ.

A pak je tu César Manrique – umělec, který si prostě řekl: „Proč lávový tunel neproměnit v designový ráj?“ A tak vzniklo Jameos del Agua – místo, kde můžeš snít u jezírka plného slepých albínských krabů, nebo si dát večeři tak stylovou, že si budeš připadat jako Tony Stark. A kdyby ti to bylo málo, Mirador del Río na útesech ti naservíruje panoramatický výhled, po kterém začneš pochybovat, jestli náhodou nejsi v reklamě na životní štěstí.

Závěr? Lanzarote ti hodí do klína přírodu, umění a tolik vizuálních orgasmů, že se ti bude ještě dlouho motat hlava. A jestli si z toho nebudeš nic pamatovat? To nevadí, fotky to jistí – a trochu si je přikrášlíš, stejně jako všechny svoje historky z dovolené.

Lanzarote vám však nabídne mnohem více ..

Lanzarote není jen destinace, kde si lidi pořizují selfie na pláži a pak se diví, proč jim ten písek v uších šustí ještě v prosinci. Jestli se zvedneš z lehátka dřív, než si spálíš nos i s padesátkou opalovákem, zjistíš, že Lanzarote má víc vrstev než cibule a zlobři dohromady. Ostrov má totiž titul biosférické rezervace UNESCO – něco jako Nobelovka pro přírodu, akorát bez nutnosti proslovu. A za hodně vděčí Césaru Manriquemu, chlápkovi, co spojil ekologii, umění a lehký pocit „co by se asi stalo, kdybych to celé postavil na lávě“. Jeho Cactus Garden je jako botanická verze Mad Maxe – pichlavá, surová, ale zatraceně stylová a přitažlivá. A jeho Foundation tě naučí, že i sopečné bubliny můžou vypadat jako showroom pro interiérový magazín.

Místní slavnosti tě pak utvrdí v tom, že lidé na Lanzarote umí žít. Fiesta de Nuestra Señora de los Volcanes je něco jako když máš party, ale zároveň trochu doufáš, že sopka vydrží do rána. A pokud to chceš ještě divočejší, Karneval v Arrecife je ideální místo, kde pochopíš, že kostým dělá člověka a dvě promile charismatického tanečníka.

No a pak jídlo – tady ti všechno voní, chutná a ještě ti to mile nacpe břicho. Papas arrugadas vypadají jako by je děda zapomněl ve sklepě, ale zároveň chutnají jako něco, co tam nechal schválně, aby mu na to nikdo nechodil. Zalité pikantní omáčkou mojo – co tě kopne do patra tak, že ti vzpomínka na UHO ve školní jídelně připadá jako fajn trauma. A gofio? To je tak starý trik na přežití, že by ho brali i Bear Grylls a Dwayne Johnson. Nakonec tě to zavane na trh v Teguise, kde zjistíš, že tu suvenýry nejsou levné, ale radost z handrkování za ručně dělaný hrnek je k nezaplacení.

Takže Lanzarote? Jasně, opálíš si nos, ale hlavně ti zůstane úsměv, který ti nesmažou ani trampoty při hledání ztraceného kufru na cestě zpět.

Víte, že ...

.. Cueva de los Verdes není jen dechberoucí lávová jeskyně, ale kdysi taky doslova životní pojištění? Když v 17. století připluli piráti, místní obyvatelé se tady schovávali v tajných chodbách vedoucích až k pobřeží. Dneska se po těch samých stezkách procházíte se svítilnou v ruce a předstíráte, že vůbec nejste vyděšení ze tmy. A přitom si v koutku duše říkáte, že tihle lidé byli vážně drsnější než my, co panikaříme, když nám na chvíli vypadne Wi-Fi.