- Cena za 1 osobu – 44.200 Kč
- Plná penze
- Doprava – Letecky
- Letiště - Praha
- Délka pobytu – 12 dnů
- Termín – od 20.04.2026 do 01.05.2026
★★★Torre Del Conde – La Gomera (Kanárské ostrovy)
la-gomera-torre-del-conde
Základní informace o hotelu získáte prozatím tady.
Umístění hotelu Torre Del Conde (La Gomera, Kanárské ostrovy) na mapě
Chcete vědět, jak daleko je z hotelu na pláž nebo co je k vidění v okolí? Od toho je tu naše mapa 🙂Nezaujal Vás tento hotel?
▼▼▼ Nevadí 🙂 Ve vyhledávacím formuláři si můžete najít ubytování na Kanárských ostrovech podle svých představ. ▼▼▼
La Gomera
La Gomera není pro každého. Není tu obří aquapark, ani pět pláží vedle sebe s koktejlovým barem na každém rohu. Ale pokud jsi typ, co si místo ležení u bazénu radši obuje pohorky a vydá se do míst, kde telefon chytá signál jen když se mu chce, pak vítej. Ostrov tě přivítá s otevřenou náručí – a možná i trochou mlhy.
Hlavní hrdina příběhu se jmenuje Garajonay – národní park, který je zelenější než ekologický marketingový leták. Starobylý vavřínový les, který vypadá, jako by ho někdo nasprejoval kouzelnou mlhou a zpomalil čas. Je to jako chodit v pohádce. A na vrcholu stejnojmenné hory máš výhled, co se neomrzí, i kdyby sis ho nechal vyfotit na nový pas.
Historie? Překvapivě bohatá. Místní původní obyvatelé Guanchové tu žili dávno předtím, než Evropané zjistili, že existují i jiné ostrovy než ty ve Středomoří. A Kolumbus si tady dal poslední espresso před plavbou do neznáma. San Sebastián dnes není velkoměsto, ale má šmrnc místa, kde se pořád něco dělo… jen to nikdo nedal na Instagram.
A co počasí? Takové to věčně jarní, což znamená, že tu nikdy není úplně vedro, ale taky ti nikdy nenaprší do batohu tolik, abys toho litoval. A vlhkost? Jo, ta tu je. Díky ní je to tu krásně zelené. A taky ti občas slepí vlasy do účesu, který jsi rozhodně neplánoval.
|
Prohlédnout více fotografií >>>
|
Předpověď počasí pro ostrov La Gomera a aktuální situace
Pláže na ostrově La Gomera a okolí
La Gomera je tak trochu jako ta tichá spolužačka ze základky – nenápadná, málomluvná, ale když ji chvíli pozoruješ, zjistíš, že je vlastně dost cool. Jen ti nedá všechno hned. Musíš se snažit. A ideálně mít pohorky, protože tady tě čeká kopcovité přátelství.
Ostrov je malý, ale zato nadupaný. Hlavní hvězdou je bez debat národní park Garajonay, který je tak zelený, že i Shrek by záviděl. A jestli si myslíš, že les je nuda, tak počkej, až tě obklopí ticho, mlha a stromy, co vypadají, že znají víc tajemství než Albus Brumbál. Proplétáš se stezkami, kde nevíš, jestli se dřív zadýcháš, nebo rozbrečíš nad tou krásou. A když se vyškrábeš až nahoru, pochopíš, proč místní tvrdí, že Garajonay má duši.
Po túře přichází zasloužené zpomalení v vesnicích, kde se zdá, že poslední změna se udála někdy v roce 1983 – a to ještě jen proto, že někdo koupil nový ubrus. Vallehermoso, Agulo, nebo starobylý San Sebastián jsou jako kulisy k filmu, který nikdo netočí, ale ty bys tam stejně chtěl žít. Místní trhy? Plné sýrů, vína, ovoce a lidí, kteří se usmívají, i když nic neprodají.
A pak jsou tu pláže – divoká karta ostrova. Žádná lehátka v pěti řadách, žádné animace u bazénu. Tady si pláž hledáš sám. A občas si k ní i zaslouženě dojdeš. Playa de Santiago je asi ta nejpřístupnější – pohodlná, přátelská, ideální na pomalé dopoledne s knihou. Voda klidná, ryby skoro zdraví.
Chceš víc přírody? Playa de Vallehermoso je jako ostrov v ostrově – černý písek, dramatické útesy, a když je moře moc divoké, skočíš do přilehlého přírodního bazénu. Je to místo, kde ti dojde, že není třeba playlistů, protože vlny mají vlastní beat.
A pak je tu Playa de la Caleta. Ta je trochu jako tajný level ve videohře – dostaneš se k ní jen pěšky, je malá, klidná, a když se posadíš na kámen, máš pocit, že svět na chvíli přestal existovat. Není tu signál. Není tu wifi. Jen ty, oceán a zvuk, který se ti zapíše do paměti líp než jakákoli fotka.
La Gomera možná není ostrov pro každého. Ale pro ty, co nehledají hotelový wellness a večeři ve čtyřech chodech, je to ráj. S drsností, tichem a krásou, kterou si musíš zasloužit. Ale věř mi – stojí to za to.
Tyto památky si na ostrově La Gomera nenechte ujít
La Gomera je ostrov, který by si klidně mohl dát na vizitku: „Malý, ale nebojácný.“ A kdyby věci jako vavřínový les nebo středověká věž měly osobnost, dost možná by ti řekly: „Vítej, turisto. Zahoď mobil a začni žít.“
Začněme v San Sebastiánu, kde se na tebe shlíží Torre del Conde – věž, která už viděla víc historie než učebnice dějepisu. Původně postavená k obraně před piráty, dnes už jen sleduje, jak kolem ní chodí lidé s kelímkem frappé a pózují s úsměvem typu „líp to neumím“. Ale i tak má svoje kouzlo – je jako ten starý pán v kavárně, co sedí v rohu, všechno ví, ale mlčí.
A když ti historická atmosféra stoupne do hlavy, vyraž do zeleného blázince zvaného Garajonay. To není les, to je jiná dimenze. Stromy tam šeptají, mlha tě hladí po tváři a GPSka si bere volno. Vavřínový prales je jako terapeutická místnost pro přetížené duše – akorát že místo aromaterapie dostaneš déšť do krku a stoupání do kopce.
A pak je tu Roque de Agando, ta kamenná diva, co vypadá, že každou chvíli spadne – ale stojí si tam hrdě dál, jak starý kámen s přehledem. Tohle je ta chvíle, kdy ztichneš a koukáš… no, aspoň na dvě minuty, než ti dojde, že už to máš vyfocený a můžeš zpátky na parkoviště.
La Gomera vám však nabídne mnohem více ..
La Gomera je místo, kde je realita tak trochu surreálná. Mluví se tu jazykem, který nezní jako nic, co znáš – Silbo Gomero. Není to elfština ani tajný jazyk zálesáků, ale pískání, kterým si tu lidi kdysi dávno předávali zprávy přes kopce a údolí. Dneska se to pořád učí ve školách, a když slyšíš místní, jak si tímhle stylem „volají mámu na oběd“, tak si buď myslíš, že tě někdo tahá za nos, nebo že jsi přistál v nějakém hodně alternativním vesmíru. Ale ne – je to jen La Gomera. A pokud chceš vědět víc, zajdi do Muzea pískajícího jazyka. Nezní to sice sexy, ale je to jedno z nejbizarnějších a zároveň nejzajímavějších míst na ostrově.
Tím ale výčet zvláštností nekončí. Tady se totiž slaví úplně všechno – někdy i jen tak pro radost. Největší show? Fiesta de la Virgen de Guadalupe. Procesí, tanec, hudba, jídlo – a hlavně pocit, že jsi součástí něčeho, co se nedá přeložit ani vysvětlit, jen zažít. A jestli ti unikne tahle fiesta, nezoufej – Karneval La Gomera ti to vynahradí barevným zmatkem, maskami a večírky, po kterých si budeš chtít vzít dovolenou z dovolené.
A pak je tu jídlo. Ano, zase jídlo. Protože na La Gomeře se jí jako o život. Almogrote, ta legendární pomazánka z kozího sýra, tě rozpláče dojetím i pálivostí. Potaje de berros? To je taková zelená dobrota, že zapomeneš, že v ní není ani kousek masa. A sancocho – slaná ryba dušená tak, že se rozpadá na lžíci a na jazyku ti zanechá stopu jako dobrý film.
Tak jo – hudba, pískání, tanec a sýr. Jestli tohle není důvod se sbalit a zmizet na ostrov, tak už fakt nevím, co je.
Věděli jste, že ...
.. má La Gomera své místo také v historii? Když se Kryštof Kolumbus vydával objevovat Nový svět, udělal předtím zastávku právě tady. Ostrov mu sloužil jako poslední zastávka na doplnění zásob – než odplul vstříc Americe. A to už je důvod, proč mu v San Sebastiánu postavili i malé muzeum.