Gran Canaria > Bull Vital Suites & Spa > 11denní > Snídaně

---

Umístění hotelu Bull Vital Suites & Spa (Gran Canaria, Kanárské ostrovy) na mapě

Chcete vědět, jak daleko je z hotelu na pláž nebo co je k vidění v okolí? Od toho je tu naše mapa 🙂

---

Nezaujal Vás tento hotel?

▼▼▼ Nevadí 🙂 Ve vyhledávacím formuláři si můžete najít ubytování na Kanárských ostrovech podle svých představ. ▼▼▼

---

Gran Canaria

Gran Canaria. Jo, to je ten ostrov, kde se ti stane, že ráno vyšlápneš horu v mikině, na oběd se smažíš na pláži v plavkách a večer končíš ve městě s vínem v ruce, přemýšlejíc, jestli bys tu nemohl zůstat tak nějak navždy.

Říká se mu miniaturní kontinent, protože se tu klima mění častěji než názory u rodinné večeře. Jednu chvíli koukáš na písečné duny v Maspalomas, o pár minut později se procházíš po mlhavých stezkách v horách. Kdyby tohle byla videohra, vývojáři by to museli patchnout jako „bug v krajině“.

Kromě přírody tu máš i dějiny – a že jich je. Guančové, Španělé, Kolumbus… všechno tady nechalo otisk. Nejlepší na tom je, že si to můžeš všechno prohlédnout s drinkem v ruce a sandálem na noze. Las Palmas a jeho čtvrť Vegueta je tak trochu jako historický Pinterest v reálu – jen bez potřeby scrollování.

A to počasí? Jako v pohádce, kde nikdy neexistuje zima. Teda pokud nepočítáš ledový drink v ruce.

---

Prohlédnout více fotografií >>>

---

Víte, jaké je na ostrově Gran Canaria právě počasí?

GRAN CANARIA počasí

Jaké pláže najdete na ostrově Gran Canaria a okolí

Gran Canaria je jako kamarád, co tě vytáhne na túru a pak tě celou cestu tahá zpátky na pláž, protože „no tak, vždyť je to dovolená, ne expedice do Himalájí“. A má pravdu. Tenhle ostrov je jeden velký kompromis mezi lenošením a tím, co se na Instagramu označuje jako „dobrodružství“.

Na jihu se to vaří – Maspalomas má duny, co vypadají jako z Photoshopu, jenže jsou opravdové a sakra horké, když zapomeneš boty. A Playa del Inglés? To je kombinace Ibizy a minigolfu. Hluk, smích, opálení lidé všech tvarů a velikostí, a hlavně – pocit, že jsi na tom správném místě, protože máš sandály v písku a led ve sklence.

Pak přichází Amadores – zenová oáza pro ty, co rádi počítají vlny, dokud neusnou. Bílej písek je sem přivezený, ale nikdo se na to nezlobí. Spíš naopak – vypadá to, jako by tam patřil odjakživa. Klid, pohoda, rodiny s dětmi, které nekřičí (zázrak!), a voda tak teplá, že začneš mít podezření, že tě ostrov rozmazluje až moc.

A Las Canteras? Ta je jako cool sestřenice z města – pláž, co se umí tvářit ležérně, ale zároveň ví, co je to dobré víno, kvalitní večeře a chill bez kompromisů.

Zkrátka a dobře – Gran Canaria je dobrodružství pro ty, co ho chtějí hlavně přežít s opalovacím krémem a koktejlem v ruce.

Gran Canaria nabízí mnoho historických a přírodních památek

Někdy člověk hledá místo, kde si odpočine, a jindy zas místo, kde si připomene, že svět nejsou jenom tabulky v Excelu, čekárna u zubaře a zprávy na Nově. Gran Canaria ti zvládne dát obojí – někdy dokonce ve stejný den. A to se cení.

Začni třeba s něčím, co vypadá jako kulisa z fantasy filmu – Roque Nublo. Tahle skalní věž trčí z krajiny jako pozdrav z doby, kdy tu ještě běhali dinosauři mimo Jurský park. Je to trochu náročnější procházka, takže se připrav na trochu funění do kopce, ale nahoře tě čeká výhled, co má cenu zlata (a nahradí ti aspoň tři návštěvy wellnessu). Když je počasí hodné, zahlédneš v dálce i sopku Teide na sousedním Tenerife – a najednou máš pocit, že jsi ve středu vesmíru. Vážně, chvíli ti připadá, že chápeš smysl života. Pak ti ale dojde, že sis zapomněl vodu na pokoji, tvoje kolena nesouhlasí s tím, co právě děláš a iluze je pryč.

Když pak dostaneš chuť na něco víc civilizovaného – třeba dlažební kostky, baroko a historii – zajeď do Veguety, historického srdce města Las Palmas. Tady na tebe dýchne koloniální atmosféra tak intenzivně, že si chvíli říkáš, jestli jsi náhodou neprošel portálem do 15. století. Úzké uličky, dlážděná náměstí, omšelé fasády, co mají styl. A pak je tu katedrála Santa Ana – monumentální, gotická, vážná. Taková ta stavba, u které se i běžný turista bez znalosti architektury přistihne, že tiše říká: „Hmm… pěkný. Vážně pěkný.“

Vedle toho tě čeká Casa de Colón – muzeum věnované Kolumbovi, který tudy prý projížděl, než omylem objevil Ameriku. Každopádně je to hezký dům, plný map, modelů lodí a důkazů, že i když nemáš navigaci a mineš svůj cíl, tak můžeš změnit svět.

A když už toho městského štrádování bude moc, příroda tě zase s láskou obejme. Stačí vyrazit do přírodního parku Tamadaba. To je taková zelená verze meditace – borové lesy, výhledy, klid a sem tam borovice, která pamatuje víc než tvoje babička. Tady můžeš vypnout, sednout si na kámen a přemýšlet, proč vlastně ve městě běžně trávíš tři hodiny denně v dopravních zácpách.

A na závěr? Rokle Guayadeque – to je jako výlet do jiného světa. Tady se totiž bydlelo v jeskyních a… víš co? Někteří tam bydlí pořád. Ale neboj, už mají i Wi-Fi. Navíc tam najdeš i jeskynní restaurace, kde ti donesou kanárskou kuchyni v prostředí, které vypadá jako kříženec hobití nory a pravěkého bydlení. Když si tam dáš víno a koukáš na útesy, co tě obklopují, tak si řekneš: „Jo, život je vlastně fajn.“

Na ostrově Gran Canaria toho najdete mnohem víc ..

Gran Canaria tě chytí nenápadně – slibuje relax, pláže, možná pár památek… a najednou zjistíš, že jsi součástí karnevalu, cpeš se bramborama, co vypadají jako z dokumentu o extrémním suchu, a posloucháš koncert pod hvězdami. A to končí teprve první den...

Takže začneme tím karnevalem v Las Palmas. Je to skoro jako kdyby ostrov zapomněl, že má nějaké hranice slušnosti. Barvy, hudba, konfety ve vlasech (které pak nacházíš ještě doma v kufru) a nálada tak nakažlivá, že se přistihneš, jak tancuješ, aniž bys věděl jak a s kým. Nikdo neví. Prostě se to stane.

Aby ses z toho vzpamatoval, je tu jídlo. To totiž uzdravuje. Papas arrugadas se tváří nenápadně, ale ve spojení s mojo omáčkou dokážou způsobit gastronomickou závislost. Přidej kozí sýr, ropa vieja a všechny ty věci, co chutnají lépe než se jmenují, a najednou chápeš, proč se tady tolik lidí culí. A když už jsme u úsměvů – tapas hopping je tady víc než jen způsob, jak se najíst. Je to styl života. Pomalý, rozvážný, s každým soustem o něco víc veselý. A možná i hlučnější.

Pak si řekneš, že je čas na kulturu. Takže se vydáš k Auditoriu Alfreda Krause, což je tak elegantní stavba, že i když se tam zrovna nekoná žádný koncert, cítíš, že bys měl mluvit tišeji a trochu se narovnat. Okolí – Vegueta a Triana – jsou jako kulisy z filmu, kde se neustále pije káva a filozofuje. A pak ti do toho vstoupí Puerto de Mogán. Taková romantická past, co tě chytne kanály, květinami a tím „Instagramovým“ světlem.

A když si to všechno zrekapituluješ cestou domů? Dojde ti, že jsi vlastně na Gran Canarii nebyl jako turista. Byl jsi jako místní – jen s o něco větším množstvím opalovacího krému a suvenýrů v batohu.

Víte, že ...

.. ve městě Icod de los Vinos roste takový sympatický stařešina – El Drago Milenario, prastarý dračí strom? Tvrdí se o něm, že je starý přes tisíc let, což z něj dělá nejen botanickou atrakci, ale tak trochu i živou památku. Je opředen mýty, folklórem a dost možná i několika duhovými jednorožci (OK, ty jsem si vymyslel, ale rozumíš – atmosféra!). Každopádně, pokud máš slabost pro přírodu s charismatem, tohle je must-see. A mimochodem – ten strom je tak fotogenický, že tvůj telefon sám přepne na portrétní režim.