Lanzarote > Thb Tropical Island > 12denní > All Inclusive

---

Umístění hotelu Thb Tropical Island (Lanzarote, Kanárské ostrovy) na mapě

Chcete vědět, jak daleko je z hotelu na pláž nebo co je k vidění v okolí? Od toho je tu naše mapa 🙂

---

Nezaujal Vás tento hotel?

▼▼▼ Nevadí 🙂 Ve vyhledávacím formuláři si můžete najít ubytování na Kanárských ostrovech podle svých představ. ▼▼▼

---

Proč navštívit ostrov Lanzarote

Lanzarote, nejvýchodnější z Kanárských ostrovů, je okouzlující směsí dramatické vulkanické krajiny, bohaté historie a nádherného subtropického klimatu. Jeho geografie, formovaná staletími sopečné činnosti, nabízí jedinečné útvary, jako je národní park Timanfaya, kde mohou návštěvníci obdivovat nadpozemskou krajinu s lávovými poli a impozantními krátery. Ostrov je charakteristický svým nízkým a plochým profilem, s nejvyšším bodem Peñas del Chache. Sopečný vliv je patrný také na místech, jako je Jameos del Agua, které umělec César Manrique proměnil v harmonické spojení přírody a umění, když využil zhroucenou lávovou trubku k vytvoření tohoto unikátního místa.

Historie Lanzarote je bohatá a různorodá. Ostrov byl původně obýván domorodými Guanči před příchodem španělských průzkumníků. V 17. století čelil nájezdům pirátů, což vedlo k výstavbě obranných pevností, jako jsou Castillo de San Gabriel a Castillo de San José. V 18. století se na ostrově dařilo zemědělství a obchodu, což přispělo k jeho ekonomickému růstu. V posledních letech se Lanzarote stalo oblíbenou turistickou destinací, která láká návštěvníky svou unikátní krajinou, kulturními atrakcemi a závazkem k udržitelnému cestovnímu ruchu. Příjemné klima s mírnými teplotami po celý rok činí z ostrova ideální destinaci pro ty, kteří hledají slunečné počasí a outdoorové aktivity v malebném historickém a geologickém prostředí.

---

Prohlédnout více fotografií >>>

---

Jaké je právě na ostrově Lanzarote počasí a předpověď na další dny

LANZAROTE počasí

Lanzarote a jeho krásné pláže

Lanzarote je takový ten ostrov, který v katalogu cestovky nehledáš záměrně, ale když ho objevíš, tak si pomyslíš, že sem bys klidně utekl před životem. A fakt že jo – má v rukávu tolik trumfů, že uspokojí jak profíky v nicnedělání, tak i ty, co potřebují aspoň jednou denně vystavit tělo adrenalinu. Hlavním magnetem jsou samozřejmě pláže – tyhle až kýčovitě krásné kusy ráje, kde zlatý písek a průzračná voda dělají všechno pro to, abys na chvíli zapomněl, kolikrát ještě budeš muset do práce než bude v kalendáři znovu trochu volna.

Na jihu ostrova najdeš Playa Blanca, což není jen název, ale v podstatě i životní filozofie. Bílé pláže jako Playa Dorada nebo Playa Flamingo jsou ideální, pokud si chceš dát "all inclusive" opalování, koupačku a pár pokusů o vodní sporty (při kterých si možná trochu natlučeš, ale za ty vzpomínky to stojí). A pokud tě baví ruch, nábřežní promenády, koktejly a lehké předstírání, že jsi plážová celebrita, pak Puerto del Carmen – s plážemi jako Playa Grande a Playa Pocillos – ti splní všechna tajná přání.

Ale pozor, jestli tě omrzí jen tak se válet a chceš být "dobrodruh" (alespoň naoko), stačí přeskočit na nedalekou Fuerteventuru. Tam, v Corralejo, tě čeká bílý písek tak jemný, že ho možná budeš chtít pašovat domů v kapse (jako někteří, já to nezkoušel, fakt). Výhled na ostrůvek Lobos je bonus zdarma. A pokud tě životem nikdy nic nenutilo stát na prkně s plachtou nad hlavou, tak Playa de Sotavento tě rychle vyvede z omylu – ideální místo pro windsurfing a kitesurfing... nebo minimálně pro komické pády.

A celkový dojem? Lanzarote a jeho ostrovní sourozenci servírují plážové zážitky na všechny způsoby – ať už hledáš zenové útočiště, nebo místo, kde se večer v baru rozhodneš, že si druhý den dáš "jenom lehkou projížďku na vodním skútru" (a pak z toho bude třídenní rekonvalescence). Takže jo, připrav se – tady tě čeká slunce, smích a trocha písku ve všech kapsách.

Lanzarote a jeho historické či přírodní památky

Lanzarote je takový ten ostrov, který si nehraje na falešnou skromnost. Tady ti příroda bez mrknutí oka ukáže, kdo je tu šéf, a připomene ti, že všechny tvoje starosti vypadají vedle sopečné erupce asi jako rozlité lattéčko na podlaze kavárny. Ostrov je plný památek, co ti napumpují adrenalin do žil – a ne, není to tím, že jsi si oblékl černé tričko do 30°C tepla. Největší místní hvězda? Jednoznačně národní park Timanfaya, kde matka příroda jednou prostě bouchla do stolu a vznikly Ohnivé hory – místo tak horké, že i podrážky tvých bot začnou přemýšlet o kapitulaci. Montañas del Fuego nabízí výlet, kde pochopíš, proč geologie není jen pro nudné vědce v bílých pláštích. A naštěstí tě provede někdo zkušený, takže tě nebudou muset vytahovat z kráteru. Snad.

No a pak přichází na scénu César Manrique – člověk, který očividně nikdy neslyšel slovo „přehnané“ nebo možná nevěděl, co znamená. Našel lávový tubus a udělal z něj Jameos del Agua, místo, kde tě kromě architektury ohromí i slepí albínští krabi – ano, příroda se fakt vyřádila. A pokud ti pořád ještě něco chybí, vydej se na Mirador del Río. Pohled dolů? Tak dechberoucí, že si možná poprvé v životě zapomeneš udělat selfie.

Takže shrnuto: Lanzarote ti naservíruje vše od přírodního respektu až po estetický orgasmus. A až to všechno budeš doma vyprávět, neboj se přidat nějaké ty dramatické pauzy – přece jen, na Lanzarote to všechno taky vypadá jako z velkého přírodního dramatu.

Na ostrově Lanzarote toho najdete mnohem víc ..

Lanzarote není jen o plážích a fotkách na Instagram – i když, upřímně, těch tam stejně pár uděláš. Když se trochu zvedneš z lehátka a necháš opalovací krém chvíli v klidu, zjistíš, že ostrov má i pořádně bohatou duši. Lanzarote si totiž už dávno řeklo, že nechce být jen další skvrnkou na mapě – a místo toho si vysloužilo status biosférické rezervace UNESCO. A taky srdce každého, kdo ví, že chránit přírodu není jen o tom, že si občas nevezmeš igelitku v Lidlu. Velkou zásluhu na tom má César Manrique – místní génius, který dokázal spojit umění, ekologii a lehkou dávku šílenství do podoby, jakou svět nikdy předtím neviděl. Když se projdeš po jeho Cactus Garden v Guatize, připadáš si, že jsi spadl do pohádky pro dospělé – a jen čekáš, kdy tě některý z kaktusů napíchne za to, že sis dovolil vstoupit. Jeho Foundation, zabudovaná do sopečných bublin, tě zase přesvědčí, že se design a příroda spolu umí mazlit líp než studenti na maturitním plese.

A pokud si myslíš, že jediným "tradičním festivalem" je večeře all-inclusive s nekonečnými špagetami, tak tě Lanzarote rychle vyvede z omylu. Fiesta de Nuestra Señora de los Volcanes v Mancha Blanca je ryzí připomínkou toho, že v životě je dobré mít nějakou patronku – zvlášť když bydlíš na ostrově, který mohl kdykoli znovu bouchnout. Procesí, hudba, tanec… to všechno ti dokáže, že místní umí slavit tak, že by jim kdejaká eurovíkendová párty mohla jen tiše závidět. A pak je tu Karneval v Arrecife – barevný, hlučný a tak upřímně divoký, že i ten největší introvert v sobě najednou objeví latentního sambového mistra.

No a jídlo? Tady platí staré dobré "láska prochází žaludkem" – jen Lanzarote k tomu ještě přidává hromadu mořského vzduchu a trochu písku v botách. Jestli něco ochutnat, tak rozhodně papas arrugadas – vrásčité brambory, které vypadají jako staří mudrci, ale chutnají božsky, hlavně když je utopíš v pikantní omáčce mojo. A pak je tu ještě gofio – což je něco jako když mamka chtěla být kreativní v kuchyni, ale výsledek byl náhodou vážně skvělý. A jestli miluješ trhy (nebo jen rád předstíráš, že vybíráš „autentické suvenýry“), zajdi si na trh v Teguise – tam koupíš všechno od čerstvého sýra až po hrníček, co se rozbije už v letadle cestou domů.

Takže jo, Lanzarote není jen o tom, jak chytit bronz. Je to i o tom, jak si zamilovat ostrov, kde se míchají sopky, umění, karnevaly a talíře plné jídla… A kde zjistíš, že někdy je nejlepší plán ten, který sis vůbec nepřipravil.

Věděli jste, že ...

.. Cueva de los Verdes není jen dechberoucí lávová jeskyně, ale kdysi taky doslova životní pojištění? Když v 17. století připluli piráti, místní obyvatelé se tady schovávali v tajných chodbách vedoucích až k pobřeží. Dneska se po těch samých stezkách procházíte se svítilnou v ruce a předstíráte, že vůbec nejste vyděšení ze tmy. A přitom si v koutku duše říkáte, že tihle lidé byli vážně drsnější než my, co panikaříme, když nám na chvíli vypadne Wi-Fi.