Lanzarote > Suite Fariones Playa > 15denní > Snídaně

---

Umístění hotelu Suite Fariones Playa (Lanzarote, Kanárské ostrovy) na mapě

Chcete vědět, jak daleko je z hotelu na pláž nebo co je k vidění v okolí? Od toho je tu naše mapa 🙂

---

Nezaujal Vás tento hotel?

▼▼▼ Nevadí 🙂 Ve vyhledávacím formuláři si můžete najít ubytování na Kanárských ostrovech podle svých představ. ▼▼▼

---

Co vás čeká na ostrově Lanzarote

Lanzarote – ten ostrov, kde to vypadá, jako kdyby se příroda zbláznila, vzala kýbl lávy a rozhodla se tvořit moderní umění ve velkém. Je to nejvýchodnější z Kanárských ostrovů, takže když ráno otevřeš oči, můžeš si říct: „Jsem nejblíž Africe, co jsem kdy byl, a přitom pořád v EU.“ Tady se snoubí dramatická sopečná krajina, historie, subtropické klima a tak trochu pocit, že jsi přistál na Marsu. Hlavně v národním parku Timanfaya, kde tě obklopují krátery, lávová pole a ty si říkáš, že jestli někde zapomenout na realitu, tak právě tady.

A co je vlastně nejvyšší bod celého ostrova? Peñas del Chache. Zní to trochu dramaticky, ale výška je jen něco málo přes 670 metrů, takže ani nemusíš být kamzík, abys to zvládl. Ale nečekej ani alpské výhledy – tady se jede minimalistický styl: sucho, kámen, vítr ve vlasech a hodně „wow“ momentů. A pak je tu Jameos del Agua, místo, kde příroda a umění udělaly pakt o neútočení a vytvořily kouzlo, které by si zasloužilo vlastní Netflix dokument. Umělec César Manrique tu z lávové trubky udělal něco, co je krásné, harmonické a zároveň ti dává chuť přestěhovat se do jeskyně.

Historie Lanzarote taky rozhodně není nuda. Předtím, než sem dorazili Španělé a zapsali si to do kolonky „naše“, tu žili Guančové – domorodci, kteří měli ostrov dávno předtím, než se u nás Praotec Čech vyškrábal na horu Říp. A pak samozřejmě přišli piráti. Jo, fakt – opravdoví piráti, žádní komedianti v kostýmech. Takže místní si řekli „dost bylo plenění“ a postavili pevnosti jako Castillo de San Gabriel a San José, kde se místo kanónů dnes vystavují obrazy. Jo, pokrok nezastavíš.

A i když zemědělství a obchod tu kdysi fičely ve velkém stylu, dnes Lanzarote žije hlavně z turismu, který se snaží být eco-cool. Žádné obří resorty na každém rohu, spíš snaha o udržitelný turismus a zachování toho, co ostrov dělá výjimečným. A počasí? To je kapitola sama pro sebe. Celoročně příjemně, žádné drama s mrazy nebo vedry, takže se nemusíš rozhodovat, jestli si vzít plavky nebo péřovku – prostě pohoda, klídek, láva.

---

Prohlédnout více fotografií >>>

---

Víte, jaké je na ostrově Lanzarote právě počasí?

LANZAROTE počasí

Lanzarote a jeho krásné pláže

Lanzarote je přesně ten ostrov, který tě v katalogu zájezdů praští do oka jako levná pizza – nijak to neplánuješ, ale nemůžeš si pomoct. A víš co? Uděláš dobře. Ostrov totiž balancuje někde mezi „luxusní dovča“ a „na vlastní nebezpečí“, takže si přijdou na své jak profesionální váleči na lehátkách, tak i ti, co potřebují aspoň jednou denně trochu pohybu, aby cítili, že ještě žijí.

Na jihu tě čeká Playa Blanca, což není jen název, ale taky taková jemná narážka na to, že všechno je tu bílé, čisté a připravené pro tvůj další selfíčkový mistrovský kousek. Playa Dorada a Playa Flamingo ti dají všechno: chill, koupání, a šanci zjistit, že vodní sporty vypadají líp (a snadněji) na Youtube videu než v reálu. A pokud jsi typ, co si dovolenou neumí představit bez večerního "projdeme se podél baru", Puerto del Carmen tě nenechá na holičkách.

No a jestli tě chytne pocit, že už jsi na Lanzarote zažil všechno (tedy po třech dnech válení a čtyřech drincích), sedni na trajekt a hoď si výlet na Fuerteventuru. V Corralejo tě přivítá písek jemnější než hedvábné pyžamo. A pokud si myslíš, že kitesurfing zvládneš hned napoprvé, Playa de Sotavento tě rychle vrátí nohama na zem – a to doslova.

Shrnutí? Slunce, pláže, pár drobných karambolů a zážitky, na které se budeš ještě dlouho culit nebo se za ně trochu stydět (případně dlouho stydět a trochu culit).

Historické a přírodní památky, které najdete na ostrově Lanzarote

Lanzarote je takový ten ostrov, který si nehraje na falešnou skromnost. Tady ti příroda bez mrknutí oka ukáže, kdo je tu šéf, a připomene ti, že všechny tvoje starosti vypadají vedle sopečné erupce asi jako rozlité lattéčko na podlaze kavárny. Ostrov je plný památek, co ti napumpují adrenalin do žil – a ne, není to tím, že jsi si oblékl černé tričko do 30°C tepla. Největší místní hvězda? Jednoznačně národní park Timanfaya, kde matka příroda jednou prostě bouchla do stolu a vznikly Ohnivé hory – místo tak horké, že i podrážky tvých bot začnou přemýšlet o kapitulaci. Montañas del Fuego nabízí výlet, kde pochopíš, proč geologie není jen pro nudné vědce v bílých pláštích. A naštěstí tě provede někdo zkušený, takže tě nebudou muset vytahovat z kráteru. Snad.

No a pak přichází na scénu César Manrique – člověk, který očividně nikdy neslyšel slovo „přehnané“ nebo možná nevěděl, co znamená. Našel lávový tubus a udělal z něj Jameos del Agua, místo, kde tě kromě architektury ohromí i slepí albínští krabi – ano, příroda se fakt vyřádila. A pokud ti pořád ještě něco chybí, vydej se na Mirador del Río. Pohled dolů? Tak dechberoucí, že si možná poprvé v životě zapomeneš udělat selfie.

Takže shrnuto: Lanzarote ti naservíruje vše od přírodního respektu až po estetický orgasmus. A až to všechno budeš doma vyprávět, neboj se přidat nějaké ty dramatické pauzy – přece jen, na Lanzarote to všechno taky vypadá jako z velkého přírodního dramatu.

Na ostrově Lanzarote toho najdete mnohem víc ..

Lanzarote není jen destinace, kde si lidi pořizují selfie na pláži a pak se diví, proč jim ten písek v uších šustí ještě v prosinci. Jestli se zvedneš z lehátka dřív, než si spálíš nos i s padesátkou opalovákem, zjistíš, že Lanzarote má víc vrstev než cibule a zlobři dohromady. Ostrov má totiž titul biosférické rezervace UNESCO – něco jako Nobelovka pro přírodu, akorát bez nutnosti proslovu. A za hodně vděčí Césaru Manriquemu, chlápkovi, co spojil ekologii, umění a lehký pocit „co by se asi stalo, kdybych to celé postavil na lávě“. Jeho Cactus Garden je jako botanická verze Mad Maxe – pichlavá, surová, ale zatraceně stylová a přitažlivá. A jeho Foundation tě naučí, že i sopečné bubliny můžou vypadat jako showroom pro interiérový magazín.

Místní slavnosti tě pak utvrdí v tom, že lidé na Lanzarote umí žít. Fiesta de Nuestra Señora de los Volcanes je něco jako když máš party, ale zároveň trochu doufáš, že sopka vydrží do rána. A pokud to chceš ještě divočejší, Karneval v Arrecife je ideální místo, kde pochopíš, že kostým dělá člověka a dvě promile charismatického tanečníka.

No a pak jídlo – tady ti všechno voní, chutná a ještě ti to mile nacpe břicho. Papas arrugadas vypadají jako by je děda zapomněl ve sklepě, ale zároveň chutnají jako něco, co tam nechal schválně, aby mu na to nikdo nechodil. Zalité pikantní omáčkou mojo – co tě kopne do patra tak, že ti vzpomínka na UHO ve školní jídelně připadá jako fajn trauma. A gofio? To je tak starý trik na přežití, že by ho brali i Bear Grylls a Dwayne Johnson. Nakonec tě to zavane na trh v Teguise, kde zjistíš, že tu suvenýry nejsou levné, ale radost z handrkování za ručně dělaný hrnek je k nezaplacení.

Takže Lanzarote? Jasně, opálíš si nos, ale hlavně ti zůstane úsměv, který ti nesmažou ani trampoty při hledání ztraceného kufru na cestě zpět.

Možná nevíte, že ...

.. na Lanzarote pěstují víno tak, že to vypadá, jako by mimozemšťané zapomněli na poli pár talířů? Místní farmáři zasadili révu do malých půlměsíčkových dolíků zvaných zocos, aby ji ochránili před větrem a suchým klimatem. Výsledkem je víno, které má tak výraznou chuť, že možná konečně pochopíte, proč je po druhé skleničce všechno tak nějak krásnější. A taky zjistíte, že Lanzarote má vlastní recept na přežití v náročných podmínkách – s lahví v ruce.