
- Cena za 1 osobu – 30.439 Kč
- All Inclusive
- Doprava – Letecky
- Letiště - Praha
- Délka pobytu – 8 dnů
- Termín – od 04.09.2026 do 11.09.2026
★★★★Los Zocos Club Resort – Lanzarote (Kanárské ostrovy)
lanzarote-los-zocos-club-resort
Základní informace o hotelu získáte prozatím tady.
Umístění hotelu Los Zocos Club Resort (Lanzarote, Kanárské ostrovy) na mapě
Chcete vědět, jak daleko je z hotelu na pláž nebo co je k vidění v okolí? Od toho je tu naše mapa 🙂Nezaujal Vás tento hotel?
▼▼▼ Nevadí 🙂 Ve vyhledávacím formuláři si můžete najít ubytování na Kanárských ostrovech podle svých představ. ▼▼▼
Proč navštívit ostrov Lanzarote
Lanzarote – ten ostrov, kde to vypadá, jako kdyby se příroda zbláznila, vzala kýbl lávy a rozhodla se tvořit moderní umění ve velkém. Je to nejvýchodnější z Kanárských ostrovů, takže když ráno otevřeš oči, můžeš si říct: „Jsem nejblíž Africe, co jsem kdy byl, a přitom pořád v EU.“ Tady se snoubí dramatická sopečná krajina, historie, subtropické klima a tak trochu pocit, že jsi přistál na Marsu. Hlavně v národním parku Timanfaya, kde tě obklopují krátery, lávová pole a ty si říkáš, že jestli někde zapomenout na realitu, tak právě tady.
A co je vlastně nejvyšší bod celého ostrova? Peñas del Chache. Zní to trochu dramaticky, ale výška je jen něco málo přes 670 metrů, takže ani nemusíš být kamzík, abys to zvládl. Ale nečekej ani alpské výhledy – tady se jede minimalistický styl: sucho, kámen, vítr ve vlasech a hodně „wow“ momentů. A pak je tu Jameos del Agua, místo, kde příroda a umění udělaly pakt o neútočení a vytvořily kouzlo, které by si zasloužilo vlastní Netflix dokument. Umělec César Manrique tu z lávové trubky udělal něco, co je krásné, harmonické a zároveň ti dává chuť přestěhovat se do jeskyně.
Historie Lanzarote taky rozhodně není nuda. Předtím, než sem dorazili Španělé a zapsali si to do kolonky „naše“, tu žili Guančové – domorodci, kteří měli ostrov dávno předtím, než se u nás Praotec Čech vyškrábal na horu Říp. A pak samozřejmě přišli piráti. Jo, fakt – opravdoví piráti, žádní komedianti v kostýmech. Takže místní si řekli „dost bylo plenění“ a postavili pevnosti jako Castillo de San Gabriel a San José, kde se místo kanónů dnes vystavují obrazy. Jo, pokrok nezastavíš.
A i když zemědělství a obchod tu kdysi fičely ve velkém stylu, dnes Lanzarote žije hlavně z turismu, který se snaží být eco-cool. Žádné obří resorty na každém rohu, spíš snaha o udržitelný turismus a zachování toho, co ostrov dělá výjimečným. A počasí? To je kapitola sama pro sebe. Celoročně příjemně, žádné drama s mrazy nebo vedry, takže se nemusíš rozhodovat, jestli si vzít plavky nebo péřovku – prostě pohoda, klídek, láva.
|
Prohlédnout více fotografií >>>
|
Aktuální počasí na ostrově Lanzarote + předpověď
Pláže na ostrově Lanzarote a okolí
Lanzarote je ten typ místa, na které narazíš při hledání dovolené snů tak nějak omylem, ale pak už se těžko soustředíš na cokoliv jiného. Protože upřímně, kde jinde najdeš ostrov, co ti nabídne totální relax i adrenalin na stříbrném podnose? Pláže tu vypadají, jako kdyby si někdo objednal „nejkrásnější ráj světa“ – zlato pod nohama, azur nad hlavou a mezi tím všechno, na co tvoje vystresované já tak dlouho čekalo.
Na jihu se rozprostírá Playa Blanca – což je v překladu „Bílá pláž“, ale ve skutečnosti je to spíš synonymum pro "tady chci zestárnout". Playa Dorada a Playa Flamingo se o tebe postarají, ať chceš jen líně chytat bronz, nebo se heroicky snažit zkrotit paddleboard (a přitom neskončit ve fail videích, které pak roky kolují na internetu). A když dostaneš chuť na trochu civilizace, vydej se na nábřeží Puerto del Carmen, kde na tebe čekají promenády, drinky a trochu toho předstírání, že tvůj život je jedna dlouhá beach party.
A pokud ti mozek po pár dnech začne hlásit: "Chce to změnu!", naskoč na loď nebo trajekt a skoč si na sousední Fuerteventuru. V Corralejo tě čeká nejjemnější písek, jaký´s kdy zažil a výhled na ostrůvek Lobos k tomu. Pro ty, co chtějí zažít něco víc než jen spálený nos, je tu Playa de Sotavento, ráj pro všechny, co se rádi nechávají vláčet větrem a možná i osudem.
Takže Lanzarote? Připrav se na kombinaci sluníčka, písku, trapasů na surfu a historek, které budeš vyprávět ještě dětem... a jejich dětem (a všichni se budou shovívavě usmívat, protože už je slyšeli nejmíň stokrát).
Co navšívit při cestě na ostrov Lanzarote
Lanzarote je přesně ten druh místa, kde ti příroda s jemným úsměvem připomene, že (i když si lidé mnohdy myslí opak) ona má pořád poslední slovo – a že tvoje problémy jsou oproti sopečným erupcím asi tak velké jako rozlitá káva na stole. Ostrov servíruje mix památek, ze kterých ti občas spadne čelist – a nebude to jen kvůli teplu. Třeba národní park Timanfaya. Tady příroda kdysi vytočila všechny čudlíky do červené a vytvořila Ohnivé hory, kde to pod nohama hřeje tak, že by sis klidně mohl udělat "volské oko" přímo na kameni. Montañas del Fuego ti ukáže, jak vypadá opravdová syrová krása – a taky jak rychle dokážeš vysypat písek z bot (což není nikdy dost rychle). Naštěstí tu jsou průvodci, kteří tě nenechají upéct a proměnit se tak nechtěně v maso pro BBQ.
A pak je tu César Manrique – umělec, který si prostě řekl: „Proč lávový tunel neproměnit v designový ráj?“ A tak vzniklo Jameos del Agua – místo, kde můžeš snít u jezírka plného slepých albínských krabů, nebo si dát večeři tak stylovou, že si budeš připadat jako Tony Stark. A kdyby ti to bylo málo, Mirador del Río na útesech ti naservíruje panoramatický výhled, po kterém začneš pochybovat, jestli náhodou nejsi v reklamě na životní štěstí.
Závěr? Lanzarote ti hodí do klína přírodu, umění a tolik vizuálních orgasmů, že se ti bude ještě dlouho motat hlava. A jestli si z toho nebudeš nic pamatovat? To nevadí, fotky to jistí – a trochu si je přikrášlíš, stejně jako všechny svoje historky z dovolené.
Na ostrově Lanzarote toho najdete mnohem víc ..
Lanzarote není jen destinace, kde si lidi pořizují selfie na pláži a pak se diví, proč jim ten písek v uších šustí ještě v prosinci. Jestli se zvedneš z lehátka dřív, než si spálíš nos i s padesátkou opalovákem, zjistíš, že Lanzarote má víc vrstev než cibule a zlobři dohromady. Ostrov má totiž titul biosférické rezervace UNESCO – něco jako Nobelovka pro přírodu, akorát bez nutnosti proslovu. A za hodně vděčí Césaru Manriquemu, chlápkovi, co spojil ekologii, umění a lehký pocit „co by se asi stalo, kdybych to celé postavil na lávě“. Jeho Cactus Garden je jako botanická verze Mad Maxe – pichlavá, surová, ale zatraceně stylová a přitažlivá. A jeho Foundation tě naučí, že i sopečné bubliny můžou vypadat jako showroom pro interiérový magazín.
Místní slavnosti tě pak utvrdí v tom, že lidé na Lanzarote umí žít. Fiesta de Nuestra Señora de los Volcanes je něco jako když máš party, ale zároveň trochu doufáš, že sopka vydrží do rána. A pokud to chceš ještě divočejší, Karneval v Arrecife je ideální místo, kde pochopíš, že kostým dělá člověka a dvě promile charismatického tanečníka.
No a pak jídlo – tady ti všechno voní, chutná a ještě ti to mile nacpe břicho. Papas arrugadas vypadají jako by je děda zapomněl ve sklepě, ale zároveň chutnají jako něco, co tam nechal schválně, aby mu na to nikdo nechodil. Zalité pikantní omáčkou mojo – co tě kopne do patra tak, že ti vzpomínka na UHO ve školní jídelně připadá jako fajn trauma. A gofio? To je tak starý trik na přežití, že by ho brali i Bear Grylls a Dwayne Johnson. Nakonec tě to zavane na trh v Teguise, kde zjistíš, že tu suvenýry nejsou levné, ale radost z handrkování za ručně dělaný hrnek je k nezaplacení.
Takže Lanzarote? Jasně, opálíš si nos, ale hlavně ti zůstane úsměv, který ti nesmažou ani trampoty při hledání ztraceného kufru na cestě zpět.
Možná nevíte, že ...
.. v 17. století si na Lanzarote připadali jako ve špatném dobrodružném filmu, kde hlavní role hrají piráti? Ostrov tehdy čelil častým nájezdům, takže podél pobřeží rychle vyrostly obranné věže jako Castillo de San Gabriel nebo Castillo de las Coloradas. Dneska si v těchto kamenných pevnostech můžete v klidu udělat selfie, ale kdysi byste tam spíš utíkali o život... nebo aspoň zoufale hledali, kde schovat poslední láhev vína
