Lanzarote > H10 Lanzarote Princess > 15denní > Polopenze

---

Umístění hotelu H10 Lanzarote Princess (Lanzarote, Kanárské ostrovy) na mapě

Chcete vědět, jak daleko je z hotelu na pláž nebo co je k vidění v okolí? Od toho je tu naše mapa 🙂

---

Nezaujal Vás tento hotel?

▼▼▼ Nevadí 🙂 Ve vyhledávacím formuláři si můžete najít ubytování na Kanárských ostrovech podle svých představ. ▼▼▼

---

Proč objevovat ostrov Lanzarote

Lanzarote vypadá tak trochu jako planeta, kam byl vyhnán Loki za své činy. Nejvýchodnější z Kanárských ostrovů působí dojmem, že tady příroda testovala novou sopečnou technologii – a rozhodla se to všechno nechat jen tak ležet. Výsledkem je Timanfaya, národní park, který vypadá jako kulisy k filmu, kde hlavní roli hraje láva, láva a taky láva. A sem tam nějaký kráter. Všechno to korunuje ostrovní „hora“ Peñas del Chache – sice je to nejvyšší bod, ale tady se po výšlapu nerozbrečíš, takže pohoda jazz. Jde spíš o takové symbolické vítězství.

A pak je tu Jameos del Agua. Ne, to není jméno nějakého jihoamerického fotbalisty. Je to umělecký projekt Césara Manriqueho, který měl asi sen spojit jeskyně, jezírka a designový interiér. A povedlo se mu to tak, že i lidi, co jinak jdou jen „na pivo a pláž“, začnou mluvit o estetice.

Historie ostrova? No, Guančové si tu žili v klidu, dokud nepřišli Španělé s vlajkami, meči a touhou všechno pojmenovat po sobě. A pak taky dorazili piráti – protože co by to bylo za slušný ostrov bez pár přepadení, že jo? Castillo de San Gabriel a San José dnes už nechrání nic kromě kulturních hodnot a turistických selfíček.

Dnes Lanzarote sází na udržitelný turismus a celoroční „to-triko-ti-bude-stačit“ počasí. Takže ano, klidně přijeď – a připrav se na ostrov, který tě nejdřív trochu zmátne… a pak už nikdy nenechá na pokoji.

---

Prohlédnout více fotografií >>>

---

Jaké je právě na ostrově Lanzarote počasí a předpověď na další dny

LANZAROTE počasí

Lanzarote a jeho krásné pláže

Lanzarote je přesně ten ostrov, který tě v katalogu zájezdů praští do oka jako levná pizza – nijak to neplánuješ, ale nemůžeš si pomoct. A víš co? Uděláš dobře. Ostrov totiž balancuje někde mezi „luxusní dovča“ a „na vlastní nebezpečí“, takže si přijdou na své jak profesionální váleči na lehátkách, tak i ti, co potřebují aspoň jednou denně trochu pohybu, aby cítili, že ještě žijí.

Na jihu tě čeká Playa Blanca, což není jen název, ale taky taková jemná narážka na to, že všechno je tu bílé, čisté a připravené pro tvůj další selfíčkový mistrovský kousek. Playa Dorada a Playa Flamingo ti dají všechno: chill, koupání, a šanci zjistit, že vodní sporty vypadají líp (a snadněji) na Youtube videu než v reálu. A pokud jsi typ, co si dovolenou neumí představit bez večerního "projdeme se podél baru", Puerto del Carmen tě nenechá na holičkách.

No a jestli tě chytne pocit, že už jsi na Lanzarote zažil všechno (tedy po třech dnech válení a čtyřech drincích), sedni na trajekt a hoď si výlet na Fuerteventuru. V Corralejo tě přivítá písek jemnější než hedvábné pyžamo. A pokud si myslíš, že kitesurfing zvládneš hned napoprvé, Playa de Sotavento tě rychle vrátí nohama na zem – a to doslova.

Shrnutí? Slunce, pláže, pár drobných karambolů a zážitky, na které se budeš ještě dlouho culit nebo se za ně trochu stydět (případně dlouho stydět a trochu culit).

Lanzarote a jeho historické či přírodní památky

Lanzarote je takový ten ostrov, který si nehraje na falešnou skromnost. Tady ti příroda bez mrknutí oka ukáže, kdo je tu šéf, a připomene ti, že všechny tvoje starosti vypadají vedle sopečné erupce asi jako rozlité lattéčko na podlaze kavárny. Ostrov je plný památek, co ti napumpují adrenalin do žil – a ne, není to tím, že jsi si oblékl černé tričko do 30°C tepla. Největší místní hvězda? Jednoznačně národní park Timanfaya, kde matka příroda jednou prostě bouchla do stolu a vznikly Ohnivé hory – místo tak horké, že i podrážky tvých bot začnou přemýšlet o kapitulaci. Montañas del Fuego nabízí výlet, kde pochopíš, proč geologie není jen pro nudné vědce v bílých pláštích. A naštěstí tě provede někdo zkušený, takže tě nebudou muset vytahovat z kráteru. Snad.

No a pak přichází na scénu César Manrique – člověk, který očividně nikdy neslyšel slovo „přehnané“ nebo možná nevěděl, co znamená. Našel lávový tubus a udělal z něj Jameos del Agua, místo, kde tě kromě architektury ohromí i slepí albínští krabi – ano, příroda se fakt vyřádila. A pokud ti pořád ještě něco chybí, vydej se na Mirador del Río. Pohled dolů? Tak dechberoucí, že si možná poprvé v životě zapomeneš udělat selfie.

Takže shrnuto: Lanzarote ti naservíruje vše od přírodního respektu až po estetický orgasmus. A až to všechno budeš doma vyprávět, neboj se přidat nějaké ty dramatické pauzy – přece jen, na Lanzarote to všechno taky vypadá jako z velkého přírodního dramatu.

Lanzarote vám však nabídne mnohem více ..

Lanzarote není jen o plážích a fotkách na Instagram – i když, upřímně, těch tam stejně pár uděláš. Když se trochu zvedneš z lehátka a necháš opalovací krém chvíli v klidu, zjistíš, že ostrov má i pořádně bohatou duši. Lanzarote si totiž už dávno řeklo, že nechce být jen další skvrnkou na mapě – a místo toho si vysloužilo status biosférické rezervace UNESCO. A taky srdce každého, kdo ví, že chránit přírodu není jen o tom, že si občas nevezmeš igelitku v Lidlu. Velkou zásluhu na tom má César Manrique – místní génius, který dokázal spojit umění, ekologii a lehkou dávku šílenství do podoby, jakou svět nikdy předtím neviděl. Když se projdeš po jeho Cactus Garden v Guatize, připadáš si, že jsi spadl do pohádky pro dospělé – a jen čekáš, kdy tě některý z kaktusů napíchne za to, že sis dovolil vstoupit. Jeho Foundation, zabudovaná do sopečných bublin, tě zase přesvědčí, že se design a příroda spolu umí mazlit líp než studenti na maturitním plese.

A pokud si myslíš, že jediným "tradičním festivalem" je večeře all-inclusive s nekonečnými špagetami, tak tě Lanzarote rychle vyvede z omylu. Fiesta de Nuestra Señora de los Volcanes v Mancha Blanca je ryzí připomínkou toho, že v životě je dobré mít nějakou patronku – zvlášť když bydlíš na ostrově, který mohl kdykoli znovu bouchnout. Procesí, hudba, tanec… to všechno ti dokáže, že místní umí slavit tak, že by jim kdejaká eurovíkendová párty mohla jen tiše závidět. A pak je tu Karneval v Arrecife – barevný, hlučný a tak upřímně divoký, že i ten největší introvert v sobě najednou objeví latentního sambového mistra.

No a jídlo? Tady platí staré dobré "láska prochází žaludkem" – jen Lanzarote k tomu ještě přidává hromadu mořského vzduchu a trochu písku v botách. Jestli něco ochutnat, tak rozhodně papas arrugadas – vrásčité brambory, které vypadají jako staří mudrci, ale chutnají božsky, hlavně když je utopíš v pikantní omáčce mojo. A pak je tu ještě gofio – což je něco jako když mamka chtěla být kreativní v kuchyni, ale výsledek byl náhodou vážně skvělý. A jestli miluješ trhy (nebo jen rád předstíráš, že vybíráš „autentické suvenýry“), zajdi si na trh v Teguise – tam koupíš všechno od čerstvého sýra až po hrníček, co se rozbije už v letadle cestou domů.

Takže jo, Lanzarote není jen o tom, jak chytit bronz. Je to i o tom, jak si zamilovat ostrov, kde se míchají sopky, umění, karnevaly a talíře plné jídla… A kde zjistíš, že někdy je nejlepší plán ten, který sis vůbec nepřipravil.

Víte, že ...

.. Cueva de los Verdes není jen dechberoucí lávová jeskyně, ale kdysi taky doslova životní pojištění? Když v 17. století připluli piráti, místní obyvatelé se tady schovávali v tajných chodbách vedoucích až k pobřeží. Dneska se po těch samých stezkách procházíte se svítilnou v ruce a předstíráte, že vůbec nejste vyděšení ze tmy. A přitom si v koutku duše říkáte, že tihle lidé byli vážně drsnější než my, co panikaříme, když nám na chvíli vypadne Wi-Fi.