
- Cena za 1 osobu – 23.449 Kč
- Bez stravy
- Doprava – Letecky
- Letiště - Vídeň
- Délka pobytu – 8 dnů
- Termín – od 15.02.2026 do 22.02.2026
★★★★Costa Sal Suites – Lanzarote (Kanárské ostrovy)
lanzarote-costa-sal-suites
Základní informace o hotelu získáte prozatím tady.
Umístění hotelu Costa Sal Suites (Lanzarote, Kanárské ostrovy) na mapě
Chcete vědět, jak daleko je z hotelu na pláž nebo co je k vidění v okolí? Od toho je tu naše mapa 🙂Nezaujal Vás tento hotel?
▼▼▼ Nevadí 🙂 Ve vyhledávacím formuláři si můžete najít ubytování na Kanárských ostrovech podle svých představ. ▼▼▼
Co vás čeká na ostrově Lanzarote
Lanzarote, nejvýchodnější z Kanárských ostrovů, představuje fascinující směs vulkanické krajiny, historického šarmu a nádherného subtropického klimatu. Geografie ostrova, formovaná staletími sopečné činnosti, vytváří unikátní scenérie, jako je národní park Timanfaya, kde návštěvníci mohou obdivovat lávová pole a impozantní krátery, které tvoří nadpozemskou krajinu. Ostrov je charakteristický svým nízkým a plochým profilem, s nejvyšším bodem Peñas del Chache. Sopečný vliv je patrný také na místech, jako je Jameos del Agua, kde umělec César Manrique využil zhroucenou lávovou trubku k vytvoření harmonického spojení přírody a umění.
Historie Lanzarote je bohatá a pestrá. Ostrov byl původně osídlen domorodými Guanči před příchodem španělských průzkumníků. Během 17. století čelil ostrov útokům pirátů, což vedlo k výstavbě obranných pevností, jako jsou Castillo de San Gabriel a Castillo de San José. Zemědělství a obchod na ostrově vzkvétaly v 18. století, což přispělo k jeho ekonomickému růstu. V posledních desetiletích se Lanzarote stalo populární turistickou destinací, známou svou jedinečnou krajinou, kulturními atrakcemi a závazkem k udržitelnému cestovnímu ruchu. Příjemné klima s mírnými teplotami po celý rok činí z ostrova ideální destinaci pro milovníky slunce a venkovních aktivit v podmanivém historickém a geologickém prostředí.
|
Prohlédnout více fotografií >>>
|
Aktuální počasí na ostrově Lanzarote + předpověď
Jaké pláže najdete na ostrově Lanzarote a okolí
Lanzarote je takový ten ostrov, který v katalogu cestovky nehledáš záměrně, ale když ho objevíš, tak si pomyslíš, že sem bys klidně utekl před životem. A fakt že jo – má v rukávu tolik trumfů, že uspokojí jak profíky v nicnedělání, tak i ty, co potřebují aspoň jednou denně vystavit tělo adrenalinu. Hlavním magnetem jsou samozřejmě pláže – tyhle až kýčovitě krásné kusy ráje, kde zlatý písek a průzračná voda dělají všechno pro to, abys na chvíli zapomněl, kolikrát ještě budeš muset do práce než bude v kalendáři znovu trochu volna.
Na jihu ostrova najdeš Playa Blanca, což není jen název, ale v podstatě i životní filozofie. Bílé pláže jako Playa Dorada nebo Playa Flamingo jsou ideální, pokud si chceš dát "all inclusive" opalování, koupačku a pár pokusů o vodní sporty (při kterých si možná trochu natlučeš, ale za ty vzpomínky to stojí). A pokud tě baví ruch, nábřežní promenády, koktejly a lehké předstírání, že jsi plážová celebrita, pak Puerto del Carmen – s plážemi jako Playa Grande a Playa Pocillos – ti splní všechna tajná přání.
Ale pozor, jestli tě omrzí jen tak se válet a chceš být "dobrodruh" (alespoň naoko), stačí přeskočit na nedalekou Fuerteventuru. Tam, v Corralejo, tě čeká bílý písek tak jemný, že ho možná budeš chtít pašovat domů v kapse (jako někteří, já to nezkoušel, fakt). Výhled na ostrůvek Lobos je bonus zdarma. A pokud tě životem nikdy nic nenutilo stát na prkně s plachtou nad hlavou, tak Playa de Sotavento tě rychle vyvede z omylu – ideální místo pro windsurfing a kitesurfing... nebo minimálně pro komické pády.
A celkový dojem? Lanzarote a jeho ostrovní sourozenci servírují plážové zážitky na všechny způsoby – ať už hledáš zenové útočiště, nebo místo, kde se večer v baru rozhodneš, že si druhý den dáš "jenom lehkou projížďku na vodním skútru" (a pak z toho bude třídenní rekonvalescence). Takže jo, připrav se – tady tě čeká slunce, smích a trocha písku ve všech kapsách.
Lanzarote nabízí mnoho historických a přírodních památek
Lanzarote je takový ten ostrov, který si nehraje na falešnou skromnost. Tady ti příroda bez mrknutí oka ukáže, kdo je tu šéf, a připomene ti, že všechny tvoje starosti vypadají vedle sopečné erupce asi jako rozlité lattéčko na podlaze kavárny. Ostrov je plný památek, co ti napumpují adrenalin do žil – a ne, není to tím, že jsi si oblékl černé tričko do 30°C tepla. Největší místní hvězda? Jednoznačně národní park Timanfaya, kde matka příroda jednou prostě bouchla do stolu a vznikly Ohnivé hory – místo tak horké, že i podrážky tvých bot začnou přemýšlet o kapitulaci. Montañas del Fuego nabízí výlet, kde pochopíš, proč geologie není jen pro nudné vědce v bílých pláštích. A naštěstí tě provede někdo zkušený, takže tě nebudou muset vytahovat z kráteru. Snad.
No a pak přichází na scénu César Manrique – člověk, který očividně nikdy neslyšel slovo „přehnané“ nebo možná nevěděl, co znamená. Našel lávový tubus a udělal z něj Jameos del Agua, místo, kde tě kromě architektury ohromí i slepí albínští krabi – ano, příroda se fakt vyřádila. A pokud ti pořád ještě něco chybí, vydej se na Mirador del Río. Pohled dolů? Tak dechberoucí, že si možná poprvé v životě zapomeneš udělat selfie.
Takže shrnuto: Lanzarote ti naservíruje vše od přírodního respektu až po estetický orgasmus. A až to všechno budeš doma vyprávět, neboj se přidat nějaké ty dramatické pauzy – přece jen, na Lanzarote to všechno taky vypadá jako z velkého přírodního dramatu.
Na ostrově Lanzarote toho najdete mnohem víc ..
Lanzarote není jen destinace, kde si lidi pořizují selfie na pláži a pak se diví, proč jim ten písek v uších šustí ještě v prosinci. Jestli se zvedneš z lehátka dřív, než si spálíš nos i s padesátkou opalovákem, zjistíš, že Lanzarote má víc vrstev než cibule a zlobři dohromady. Ostrov má totiž titul biosférické rezervace UNESCO – něco jako Nobelovka pro přírodu, akorát bez nutnosti proslovu. A za hodně vděčí Césaru Manriquemu, chlápkovi, co spojil ekologii, umění a lehký pocit „co by se asi stalo, kdybych to celé postavil na lávě“. Jeho Cactus Garden je jako botanická verze Mad Maxe – pichlavá, surová, ale zatraceně stylová a přitažlivá. A jeho Foundation tě naučí, že i sopečné bubliny můžou vypadat jako showroom pro interiérový magazín.
Místní slavnosti tě pak utvrdí v tom, že lidé na Lanzarote umí žít. Fiesta de Nuestra Señora de los Volcanes je něco jako když máš party, ale zároveň trochu doufáš, že sopka vydrží do rána. A pokud to chceš ještě divočejší, Karneval v Arrecife je ideální místo, kde pochopíš, že kostým dělá člověka a dvě promile charismatického tanečníka.
No a pak jídlo – tady ti všechno voní, chutná a ještě ti to mile nacpe břicho. Papas arrugadas vypadají jako by je děda zapomněl ve sklepě, ale zároveň chutnají jako něco, co tam nechal schválně, aby mu na to nikdo nechodil. Zalité pikantní omáčkou mojo – co tě kopne do patra tak, že ti vzpomínka na UHO ve školní jídelně připadá jako fajn trauma. A gofio? To je tak starý trik na přežití, že by ho brali i Bear Grylls a Dwayne Johnson. Nakonec tě to zavane na trh v Teguise, kde zjistíš, že tu suvenýry nejsou levné, ale radost z handrkování za ručně dělaný hrnek je k nezaplacení.
Takže Lanzarote? Jasně, opálíš si nos, ale hlavně ti zůstane úsměv, který ti nesmažou ani trampoty při hledání ztraceného kufru na cestě zpět.
Možná nevíte, že ...
.. v 17. století si na Lanzarote připadali jako ve špatném dobrodružném filmu, kde hlavní role hrají piráti? Ostrov tehdy čelil častým nájezdům, takže podél pobřeží rychle vyrostly obranné věže jako Castillo de San Gabriel nebo Castillo de las Coloradas. Dneska si v těchto kamenných pevnostech můžete v klidu udělat selfie, ale kdysi byste tam spíš utíkali o život... nebo aspoň zoufale hledali, kde schovat poslední láhev vína