- Cena za 1 osobu – 35.700 Kč💸 SLEVA 9%
- Plná penze
- Doprava – Letecky
- Letiště - Praha
- Délka pobytu – 8 dnů
- Termín – od 02.04.2026 do 09.04.2026
★★★Torre Del Conde – La Gomera (Kanárské ostrovy)
la-gomera-torre-del-conde
Základní informace o hotelu získáte prozatím tady.
Umístění hotelu Torre Del Conde (La Gomera, Kanárské ostrovy) na mapě
Chcete vědět, jak daleko je z hotelu na pláž nebo co je k vidění v okolí? Od toho je tu naše mapa 🙂Nezaujal Vás tento hotel?
▼▼▼ Nevadí 🙂 Ve vyhledávacím formuláři si můžete najít ubytování na Kanárských ostrovech podle svých představ. ▼▼▼
Co najdete na ostrově La Gomera
La Gomera je ten tichý, nenápadný sourozenec v kanárské rodině, který se nesnaží za každou cenu upoutat pozornost obřími plážemi nebo nočními kluby. Místo toho vsadil na něco mnohem rafinovanějšího: dramatickou krajinu, prastaré lesy a klid, který tě donutí vypnout mobil (ano, fakt se to dá). Ostrov leží tak trochu stranou – severozápadně od afrického pobřeží, s rozlohou necelých 370 km², což je zhruba tolik, kolik zabere jeden průměrný nákupní víkend v Ikee. Ale neboj – tady tě nečekají regály a švédské kuličky, nýbrž útesy, rokle a výhledy, které způsobují záchvaty romantických vzdechů i těm, co běžně vzdychají jen u kafe bez kofeinu.
Středobodem ostrova je národní park Garajonay – což není jméno čaroděje z Harryho Pottera, ale magický prales, který by s přehledem mohl být kulisou pro fantasy film. Jde o jeden z posledních prastarých vavřínových lesů v Evropě, zapsaný do UNESCO – tedy do toho seznamu, kam se dostanou jen ti opravdu výjimeční. A nejvyšší bod ostrova, vrchol Garajonay, se tyčí do výšky 1 487 metrů, což je tak akorát na to, aby ses cítil jako král (nebo královna) světa, ale pořád ještě nezkolaboval cestou nahoru.
La Gomera má i příběh. Takový ten historický, ve kterém figuruje Kryštof Kolumbus. Jo, ten s tou lodí a Amerikou. Právě ze San Sebastiánu, hlavního přístavního města, vyrážel na svou cestu do „neznáma“ – a možná se tu před odjezdem najedl, ztratil mapu a přemýšlel, jestli si vzal dost ponožek. Každopádně, ostrov tehdy sloužil jako poslední zastávka před velkou výpravou, což mu dává trochu tu epickou auru hrdinského výchozího bodu.
A klima? Kdyby bylo počasí člověk, La Gomera by byla ten příjemně vyrovnaný parťák, který tě nikdy nenaštve. Subtropické teploty, vysoká vlhkost, a tolik zeleně, že ti to po týdnu začne připomínat tapetu z botanické zahrady. Výsledek? Ráj pro všechny, kdo mají chuť na tichou turistiku, přírodní krásy a trošku toho historického kontextu.
Takže pokud hledáš místo, kde se cítit jako objevitel, lesní skřítek a zenový turista zároveň – pojeď na La Gomeru. Malý ostrov, velký dojem.
|
Prohlédnout více fotografií >>>
|
Víte, jaké je právě počasí na ostrově La Gomera?
La Gomera a jeho krásné pláže
La Gomera není ostrov, co by se předváděl. Žádné přímé lety z Londýna s welcome drinkem, žádné billboardy „nejkrásnější pláž světa“. Tady tě přivítá serpentýna, pichlavý keř a vítr, co si hvízdá vlastní melodii. A víš co? Právě proto si ho zamiluješ.
Tenhle ostrov si na nic nehraje. Neokouzlí tě možná okamžitě, ale jakmile se s ním trochu sžiješ, začneš zjišťovat, že tohle je přesně ten druh místa, kde se ti pomalu vrací duše zpátky do těla. Vše začíná – a vlastně i končí – v Národním parku Garajonay. Když vstoupíš do těch prastarých vavřínových lesů, najednou se všechno zpomalí. Vzduch je jiný. Vlhký, čistý, vonící po hlíně a životě. Stromy jsou obalené mechem jako v pohádce, a pokud se dostaneš výš, třeba na samotný vrchol Alto de Garajonay, uvidíš, jak se nad ostrovem válí moře mraků. A možná zahlédneš i Teide z vedlejší Tenerife – taková malá odměna za to, že ses neztratil.
Když ti začne funět i batoh, je čas dát si pauzu ve vesničkách jako Vallehermoso nebo San Sebastián. Tam to žije tak pomalu, že místní kočka je rychlejší než obsluha v kavárně. Ale právě to je to kouzlo – sedíš, koukáš, přemýšlíš, dýcháš. A možná si koupíš domácí džem od paní, která ho dělá od roku 1978 úplně stejně.
A teď k plážím, protože ano – Gomera má i tenhle bonus. Jen teda nečekej bílý písek jako z katalogu. Playa de Santiago je možná nejcivilizovanější – najdeš tu promenádu, pár kaváren a pohodovou atmosféru. Ideální místo pro ty, co chtějí po túře máčet nohy bez rizika, že si je odnese příliv. Voda je klidná, výhledy nádherné, a občas se tu objeví i delfíni (ano, delfíni, fakt – není to PR trik).
Playa de Vallehermoso je trochu víc syrová – pláž s černým pískem obklopená dramatickými útesy, kde víš, že příroda má poslední slovo. Je tu i přírodní bazén, což se hodí, protože moře si tu občas dělá, co chce.
A pro ty, kdo chtějí být úplně mimo svět, je tu Playa de la Caleta – schovaná mezi skalami, přístupná jen pěšky (samozřejmě), s pocitem, že jsi právě objevil něco tajného. Voda tu šplouchá pomalu, slunce tě hřeje do zad, a ty najednou zapomeneš, že jsi vůbec měl někdy e-mail.
La Gomera je prostě jiná. Neokřikne tě, neomámí. Ale dostane tě. Pomalu, potichu – a napořád.
La Gomera nabízí mnoho historických a přírodních památek
La Gomera je ostrov, který by si klidně mohl dát na vizitku: „Malý, ale nebojácný.“ A kdyby věci jako vavřínový les nebo středověká věž měly osobnost, dost možná by ti řekly: „Vítej, turisto. Zahoď mobil a začni žít.“
Začněme v San Sebastiánu, kde se na tebe shlíží Torre del Conde – věž, která už viděla víc historie než učebnice dějepisu. Původně postavená k obraně před piráty, dnes už jen sleduje, jak kolem ní chodí lidé s kelímkem frappé a pózují s úsměvem typu „líp to neumím“. Ale i tak má svoje kouzlo – je jako ten starý pán v kavárně, co sedí v rohu, všechno ví, ale mlčí.
A když ti historická atmosféra stoupne do hlavy, vyraž do zeleného blázince zvaného Garajonay. To není les, to je jiná dimenze. Stromy tam šeptají, mlha tě hladí po tváři a GPSka si bere volno. Vavřínový prales je jako terapeutická místnost pro přetížené duše – akorát že místo aromaterapie dostaneš déšť do krku a stoupání do kopce.
A pak je tu Roque de Agando, ta kamenná diva, co vypadá, že každou chvíli spadne – ale stojí si tam hrdě dál, jak starý kámen s přehledem. Tohle je ta chvíle, kdy ztichneš a koukáš… no, aspoň na dvě minuty, než ti dojde, že už to máš vyfocený a můžeš zpátky na parkoviště.
La Gomera vám však nabídne mnohem více ..
La Gomera je místo, kde je realita tak trochu surreálná. Mluví se tu jazykem, který nezní jako nic, co znáš – Silbo Gomero. Není to elfština ani tajný jazyk zálesáků, ale pískání, kterým si tu lidi kdysi dávno předávali zprávy přes kopce a údolí. Dneska se to pořád učí ve školách, a když slyšíš místní, jak si tímhle stylem „volají mámu na oběd“, tak si buď myslíš, že tě někdo tahá za nos, nebo že jsi přistál v nějakém hodně alternativním vesmíru. Ale ne – je to jen La Gomera. A pokud chceš vědět víc, zajdi do Muzea pískajícího jazyka. Nezní to sice sexy, ale je to jedno z nejbizarnějších a zároveň nejzajímavějších míst na ostrově.
Tím ale výčet zvláštností nekončí. Tady se totiž slaví úplně všechno – někdy i jen tak pro radost. Největší show? Fiesta de la Virgen de Guadalupe. Procesí, tanec, hudba, jídlo – a hlavně pocit, že jsi součástí něčeho, co se nedá přeložit ani vysvětlit, jen zažít. A jestli ti unikne tahle fiesta, nezoufej – Karneval La Gomera ti to vynahradí barevným zmatkem, maskami a večírky, po kterých si budeš chtít vzít dovolenou z dovolené.
A pak je tu jídlo. Ano, zase jídlo. Protože na La Gomeře se jí jako o život. Almogrote, ta legendární pomazánka z kozího sýra, tě rozpláče dojetím i pálivostí. Potaje de berros? To je taková zelená dobrota, že zapomeneš, že v ní není ani kousek masa. A sancocho – slaná ryba dušená tak, že se rozpadá na lžíci a na jazyku ti zanechá stopu jako dobrý film.
Tak jo – hudba, pískání, tanec a sýr. Jestli tohle není důvod se sbalit a zmizet na ostrov, tak už fakt nevím, co je.
Věděli jste, že ...
.. na ostrově najdeš trochu dramatické krajiny? Na La Gomeře najdeš třeba Roque de Agando – obří skalní věž, která vypadá, jako by ji sem postavil nějaký obr. Vznikla sopečnou činností a patří mezi nejfotogeničtější místa ostrova. Pokud ji uvidíš, pochopíš proč.