La Gomera > Parador Conde De La Gomera (San Sebastian) > 8denní > Polopenze

---

Umístění hotelu Parador Conde De La Gomera (San Sebastian) (La Gomera, Kanárské ostrovy) na mapě

Chcete vědět, jak daleko je z hotelu na pláž nebo co je k vidění v okolí? Od toho je tu naše mapa 🙂

---

Nezaujal Vás tento hotel?

▼▼▼ Nevadí 🙂 Ve vyhledávacím formuláři si můžete najít ubytování na Kanárských ostrovech podle svých představ. ▼▼▼

---

Proč objevovat ostrov La Gomera

La Gomera je ten tichý, nenápadný sourozenec v kanárské rodině, který se nesnaží za každou cenu upoutat pozornost obřími plážemi nebo nočními kluby. Místo toho vsadil na něco mnohem rafinovanějšího: dramatickou krajinu, prastaré lesy a klid, který tě donutí vypnout mobil (ano, fakt se to dá). Ostrov leží tak trochu stranou – severozápadně od afrického pobřeží, s rozlohou necelých 370 km², což je zhruba tolik, kolik zabere jeden průměrný nákupní víkend v Ikee. Ale neboj – tady tě nečekají regály a švédské kuličky, nýbrž útesy, rokle a výhledy, které způsobují záchvaty romantických vzdechů i těm, co běžně vzdychají jen u kafe bez kofeinu.

Středobodem ostrova je národní park Garajonay – což není jméno čaroděje z Harryho Pottera, ale magický prales, který by s přehledem mohl být kulisou pro fantasy film. Jde o jeden z posledních prastarých vavřínových lesů v Evropě, zapsaný do UNESCO – tedy do toho seznamu, kam se dostanou jen ti opravdu výjimeční. A nejvyšší bod ostrova, vrchol Garajonay, se tyčí do výšky 1 487 metrů, což je tak akorát na to, aby ses cítil jako král (nebo královna) světa, ale pořád ještě nezkolaboval cestou nahoru.

La Gomera má i příběh. Takový ten historický, ve kterém figuruje Kryštof Kolumbus. Jo, ten s tou lodí a Amerikou. Právě ze San Sebastiánu, hlavního přístavního města, vyrážel na svou cestu do „neznáma“ – a možná se tu před odjezdem najedl, ztratil mapu a přemýšlel, jestli si vzal dost ponožek. Každopádně, ostrov tehdy sloužil jako poslední zastávka před velkou výpravou, což mu dává trochu tu epickou auru hrdinského výchozího bodu.

A klima? Kdyby bylo počasí člověk, La Gomera by byla ten příjemně vyrovnaný parťák, který tě nikdy nenaštve. Subtropické teploty, vysoká vlhkost, a tolik zeleně, že ti to po týdnu začne připomínat tapetu z botanické zahrady. Výsledek? Ráj pro všechny, kdo mají chuť na tichou turistiku, přírodní krásy a trošku toho historického kontextu.

Takže pokud hledáš místo, kde se cítit jako objevitel, lesní skřítek a zenový turista zároveň – pojeď na La Gomeru. Malý ostrov, velký dojem.

---

Prohlédnout více fotografií >>>

---

Víte, jaké je na ostrově La Gomera právě počasí?

LA GOMERA počasí

Pláže na ostrově La Gomera a okolí

Pokud tě už nebaví dovolené, kde je největším vzrušením to, že ti v hotelu vyměnili ručník o den dřív, tak vítej na La Gomeře. Tenhle ostrov má sice rozlohu sotva větší než nákupní centrum na předměstí, ale rozhodně ví, jak tě zabavit. Tady se nechodí po promenádách s nanukem – tady se šplhá. A funí. A občas i sprostě nadává. Ale mezi tím tě čekají výhledy, po kterých zapomeneš, že máš stehenní svaly.

Národní park Garajonay? To není jen jméno, které se vyslovuje s jazykovou křečí. To je zelený sen – prastarý les, kde to vypadá, jako by se každou chvíli měl z mlhy vynořit elf nebo alespoň divoký turistický průvodce. A i když nejsi žádný extra velký dobrodruh, najdeš tu trasu, která tě odmění víc než „plná penze“.

A protože duše si po túře zaslouží pohlazení, navštiv taky vesničky jako Vallehermoso nebo San Sebastián – kde čas běží tak pomalu, že ho skoro slyšíš. Kafe, domácí sýry, usměvavá babička prodávající med... a to všechno bez selfie tyčí a turistů ve fluorescenčních kšiltovkách.

A ano, i pláže tu mají. Ale žádný komerční Disneyland. Spíš útesy, klid a černý písek, co ti zaleze do každé kapsy, ale odpustíš mu to, protože výhled stojí za to. Playa de Santiago je top, ale Playa de la Caleta je jako skrytý playlist – nikdo ji nezná, ale jakmile ji objevíš, nechceš nic jiného.

La Gomera nabízí mnoho historických a přírodních památek

Jak už jsem psal výše, La Gomera je jiná. Je tak trochu jako stará kniha zapomenutá na poličce. Na první pohled možná nenápadná, ale když ji otevřeš… no, začne se dít magie. Ať už jsi milovník historie, nebo prostě jen ztracená duše, co se snaží najít víc než jen signál Wi-Fi uprostřed mlhy, tenhle ostrov ti má co nabídnout.

Začněme trochu hrdinsky – Torre del Conde. Tuhle věž najdeš přímo v srdci San Sebastiánu, a i když dneska vypadá jako docela pohledná kulisa pro selfie, kdysi to byla pevnost, co měla chránit ostrov před piráty a dalšími nezvanými návštěvníky. A že jich nebylo málo. Místní si tady během 15. století zažili slušnou dávku stresu – ne, nešlo o daňová přiznání, ale o reálné útoky z moře. Dnes si můžeš v klidu sednout do stínu palmy a přemítat, jak to všechno tenkrát mohli zvládat bez espressa a klimatizace. Těžký život.

A teď si dejme přírodu. Protože La Gomera umí být taky zatraceně dramatická – a krásná. Národní park Garajonay je něco jako zelené srdce ostrova, které bije mlhavým tempem. Tenhle vavřínový les je pozůstatkem doby, kdy dinosauři ještě neřešili vymírání a klima nebylo sprosté slovo. Dneska tam kráčíš mezi stromy staršími než tvoje rodinné recepty a vdechuješ vzduch, co voní po mechu, vlhkosti a tajemství. A ano, občas taky po vlastním potu, protože některé stezky jsou výživné. Ale stojí to za to. Vážně.

A když už budeš uprostřed té gomerovské divočiny, najednou na tebe vyskočí něco, co vypadá jako hororová verze Stonehenge. Roque de Agando. Monumentální, osamělý kámen, co vypadá, že se zrovna chystá rozběhnout do bitvy. Nebo se aspoň dramaticky rozpadnout. Tuhle sopečnou věž prostě nepřehlédneš. Ať už ji uvidíš při výletu autem nebo z dálky při túře, donutí tě na chvíli zmlknout. A to je u moderního člověka už co říct.

Takže ano, La Gomera je malý ostrov, který v sobě nosí velké příběhy – některé z kamene, jiné z mechu. A když se ti podaří trochu zpomalit a přestat refreshovat Instagram, možná zjistíš, že přesně takové místo jsi celou dobu hledal.

La Gomera vám však nabídne mnohem více ..

La Gomera… to je takový ostrovní zázrak, který si jede podle vlastních pravidel. Místo křiku přes plot se tu totiž píská. Fakt. Silbo Gomero není kapela ani druh exotického ovoce, ale pískací jazyk, kterým se domlouvají místní. Dřív šlo o nutnost – když ti do rokle spadl kozel a soused byl o dva kopce dál, prostě jsi zapískal a on věděl, že má vzít lano. Dnes je to kulturní dědictví a učí se ve školách. Navíc, v Muzeu Silbo Gomero se dozvíš, že tahle forma komunikace je tak promakaná, že si můžeš zapískat i „miláčku, kup chleba“ (a chleba fakt dorazí).

Ale Gomera je i mistryně večírků. Když slaví, tak pořádně. Fiesta de la Virgen de Guadalupe? To je mix náboženství, lidové zábavy a spontánního „co se stane, to se stane“. Tančí se, zpívá se, jí se. A když jsi to nestihl, přijde Karneval La Gomera, kde se masky nosí a zábrany odhazují. Po pár hodinách ani nevíš, jestli se směješ kvůli hudbě, vínu nebo jen tak.

A pak přichází to nejlepší – jídlo. Místní kuchyně je všechno, jen ne fancy. Ale chutná, až ti slzy tečou. Třeba almogrote – pikantní pomazánka z vyzrálého kozího sýra, která ti vypálí jazyk, ale stejně si ji dáš znovu. Potaje de berros, hustá polévka z vodní řeřichy, tě vrátí do života po dlouhé túře. A sancocho, ryba tak slaná, že se hodí spíš k pivu než k vodě, tě přiměje přemýšlet, jestli jsi náhodou právě neobjevil novou závislost.

La Gomera se nevnucuje. Prostě tě uhrane. A když nebudeš poslouchat… zapíská si na tebe.

Možná nevíte, že ...

.. je ostrov taky malým rájem pro milovníky přírody? Žijí tu druhy, které nenajdeš nikde jinde na světě – třeba vavřínový holub, vzácný pták, který je „doma“ jen tady. A pokud miluješ lesy s duší, vavřínový prales tě nadchne – jde o prastarý druh subtropického deštného lesa, který se dochoval už jen na pár místech na Zemi.