- Cena za 1 osobu – 24.259 Kč💸 SLEVA 29%
- Snídaně
- Doprava – Letecky
- Délka pobytu – 4 dny
- Termín – od 14.07.2025 do 17.07.2025
★★★★Parador Conde De La Gomera (San Sebastian) – La Gomera (Kanárské ostrovy)
la-gomera-parador-conde-de-la-gomera-san-sebastian
Základní informace o hotelu získáte prozatím tady.
Umístění hotelu Parador Conde De La Gomera (San Sebastian) (La Gomera, Kanárské ostrovy) na mapě
Chcete vědět, jak daleko je z hotelu na pláž nebo co je k vidění v okolí? Od toho je tu naše mapa 🙂Nezaujal Vás tento hotel?
▼▼▼ Nevadí 🙂 Ve vyhledávacím formuláři si můžete najít ubytování na Kanárských ostrovech podle svých představ. ▼▼▼
Co vás čeká na ostrově La Gomera
La Gomera je takový ten ostrov, co by na večírku seděl v koutě, usrkával čaj z termosky a sledoval, jak se ostatní předvádějí. Nenajdeš tu obří rezorty, ani obchoďáky velké jako menší město. Místo toho tě přivítá kopcovitá krajina, rokle hluboké jak tvoje existenční krize a útesy, na které by si i dron rozmyslel výlet. Ale jakmile se ponoříš do jejího ticha a zeleně, zjistíš, že tohle je právě ten typ introvertní krásy, co ti zůstane v hlavě dlouho po návratu domů.
Středobod ostrova? Tutově národní park Garajonay. Mlha, mechy, stromy, co pamatují víc než tvoje babička a atmosféra jak vystřižená z fantasy filmu, kde každou chvíli čekáš, že na tebe vykoukne elf nebo aspoň mluvící tchoř. A navrch UNESCO razítko, takže je to oficiálně „wow“. Vrchol Garajonay se tyčí skoro 1500 metrů nad mořem a když na něj vyšplháš, zjistíš, že tam nahoře nevládne wifi – jen čistý výhled a lehká zadýchanost.
A pak je tu historie – ano, máme tady Kolumba. Prý se tu zastavil před cestou do Ameriky, možná načerpat vodu, síly nebo se rozloučit s posledním pořádným jídlem. Městečko San Sebastián dodnes vypadá jako místo, kde bys spíš začínal pouť za pravdou než hledal all-inclusive hotel.
Klima? Nehraje si na extrémy. Ani vedro k zalknutí, ani zima na dvoje ponožky. Jen pohodové počasí, které ti dovolí chodit, dýchat a občas se zasnít. A že je ostrov malý? O to víc prostoru pro klid, nadhled a chvíli offline.
|
Prohlédnout více fotografií >>>
|
La Gomera - aktuální počasí a předpověď na následující dny
Pláže na ostrově La Gomera a okolí
La Gomera není ostrov, co by se předváděl. Žádné přímé lety z Londýna s welcome drinkem, žádné billboardy „nejkrásnější pláž světa“. Tady tě přivítá serpentýna, pichlavý keř a vítr, co si hvízdá vlastní melodii. A víš co? Právě proto si ho zamiluješ.
Tenhle ostrov si na nic nehraje. Neokouzlí tě možná okamžitě, ale jakmile se s ním trochu sžiješ, začneš zjišťovat, že tohle je přesně ten druh místa, kde se ti pomalu vrací duše zpátky do těla. Vše začíná – a vlastně i končí – v Národním parku Garajonay. Když vstoupíš do těch prastarých vavřínových lesů, najednou se všechno zpomalí. Vzduch je jiný. Vlhký, čistý, vonící po hlíně a životě. Stromy jsou obalené mechem jako v pohádce, a pokud se dostaneš výš, třeba na samotný vrchol Alto de Garajonay, uvidíš, jak se nad ostrovem válí moře mraků. A možná zahlédneš i Teide z vedlejší Tenerife – taková malá odměna za to, že ses neztratil.
Když ti začne funět i batoh, je čas dát si pauzu ve vesničkách jako Vallehermoso nebo San Sebastián. Tam to žije tak pomalu, že místní kočka je rychlejší než obsluha v kavárně. Ale právě to je to kouzlo – sedíš, koukáš, přemýšlíš, dýcháš. A možná si koupíš domácí džem od paní, která ho dělá od roku 1978 úplně stejně.
A teď k plážím, protože ano – Gomera má i tenhle bonus. Jen teda nečekej bílý písek jako z katalogu. Playa de Santiago je možná nejcivilizovanější – najdeš tu promenádu, pár kaváren a pohodovou atmosféru. Ideální místo pro ty, co chtějí po túře máčet nohy bez rizika, že si je odnese příliv. Voda je klidná, výhledy nádherné, a občas se tu objeví i delfíni (ano, delfíni, fakt – není to PR trik).
Playa de Vallehermoso je trochu víc syrová – pláž s černým pískem obklopená dramatickými útesy, kde víš, že příroda má poslední slovo. Je tu i přírodní bazén, což se hodí, protože moře si tu občas dělá, co chce.
A pro ty, kdo chtějí být úplně mimo svět, je tu Playa de la Caleta – schovaná mezi skalami, přístupná jen pěšky (samozřejmě), s pocitem, že jsi právě objevil něco tajného. Voda tu šplouchá pomalu, slunce tě hřeje do zad, a ty najednou zapomeneš, že jsi vůbec měl někdy e-mail.
La Gomera je prostě jiná. Neokřikne tě, neomámí. Ale dostane tě. Pomalu, potichu – a napořád.
La Gomera a jeho historické či přírodní památky
La Gomera je ostrov, který by si klidně mohl dát na vizitku: „Malý, ale nebojácný.“ A kdyby věci jako vavřínový les nebo středověká věž měly osobnost, dost možná by ti řekly: „Vítej, turisto. Zahoď mobil a začni žít.“
Začněme v San Sebastiánu, kde se na tebe shlíží Torre del Conde – věž, která už viděla víc historie než učebnice dějepisu. Původně postavená k obraně před piráty, dnes už jen sleduje, jak kolem ní chodí lidé s kelímkem frappé a pózují s úsměvem typu „líp to neumím“. Ale i tak má svoje kouzlo – je jako ten starý pán v kavárně, co sedí v rohu, všechno ví, ale mlčí.
A když ti historická atmosféra stoupne do hlavy, vyraž do zeleného blázince zvaného Garajonay. To není les, to je jiná dimenze. Stromy tam šeptají, mlha tě hladí po tváři a GPSka si bere volno. Vavřínový prales je jako terapeutická místnost pro přetížené duše – akorát že místo aromaterapie dostaneš déšť do krku a stoupání do kopce.
A pak je tu Roque de Agando, ta kamenná diva, co vypadá, že každou chvíli spadne – ale stojí si tam hrdě dál, jak starý kámen s přehledem. Tohle je ta chvíle, kdy ztichneš a koukáš… no, aspoň na dvě minuty, než ti dojde, že už to máš vyfocený a můžeš zpátky na parkoviště.
Na ostrově La Gomera najdete i mnoho dalších zajímavostí ..
La Gomera… to je takový ostrovní zázrak, který si jede podle vlastních pravidel. Místo křiku přes plot se tu totiž píská. Fakt. Silbo Gomero není kapela ani druh exotického ovoce, ale pískací jazyk, kterým se domlouvají místní. Dřív šlo o nutnost – když ti do rokle spadl kozel a soused byl o dva kopce dál, prostě jsi zapískal a on věděl, že má vzít lano. Dnes je to kulturní dědictví a učí se ve školách. Navíc, v Muzeu Silbo Gomero se dozvíš, že tahle forma komunikace je tak promakaná, že si můžeš zapískat i „miláčku, kup chleba“ (a chleba fakt dorazí).
Ale Gomera je i mistryně večírků. Když slaví, tak pořádně. Fiesta de la Virgen de Guadalupe? To je mix náboženství, lidové zábavy a spontánního „co se stane, to se stane“. Tančí se, zpívá se, jí se. A když jsi to nestihl, přijde Karneval La Gomera, kde se masky nosí a zábrany odhazují. Po pár hodinách ani nevíš, jestli se směješ kvůli hudbě, vínu nebo jen tak.
A pak přichází to nejlepší – jídlo. Místní kuchyně je všechno, jen ne fancy. Ale chutná, až ti slzy tečou. Třeba almogrote – pikantní pomazánka z vyzrálého kozího sýra, která ti vypálí jazyk, ale stejně si ji dáš znovu. Potaje de berros, hustá polévka z vodní řeřichy, tě vrátí do života po dlouhé túře. A sancocho, ryba tak slaná, že se hodí spíš k pivu než k vodě, tě přiměje přemýšlet, jestli jsi náhodou právě neobjevil novou závislost.
La Gomera se nevnucuje. Prostě tě uhrane. A když nebudeš poslouchat… zapíská si na tebe.
Víte, že ...
.. se na La Gomeře dodnes píská místo mluvení? Říká se tomu Silbo Gomero a není to žádný výmysl – tenhle jazyk používali už původní obyvatelé ostrova, aby se domluvili přes hluboké rokle a kopce. A i když se dnes běžně používá telefon, Silbo se pořád učí ve školách a chrání ho i UNESCO. Je to jedna z věcí, kterou jinde prostě nezažiješ.