La Gomera > Parador Conde De La Gomera (San Sebastian) > 16denní > Snídaně

---

Umístění hotelu Parador Conde De La Gomera (San Sebastian) (La Gomera, Kanárské ostrovy) na mapě

Chcete vědět, jak daleko je z hotelu na pláž nebo co je k vidění v okolí? Od toho je tu naše mapa 🙂

---

Nezaujal Vás tento hotel?

▼▼▼ Nevadí 🙂 Ve vyhledávacím formuláři si můžete najít ubytování na Kanárských ostrovech podle svých představ. ▼▼▼

---

Proč objevovat ostrov La Gomera

La Gomera je takový ten ostrov, co by na večírku seděl v koutě, usrkával čaj z termosky a sledoval, jak se ostatní předvádějí. Nenajdeš tu obří rezorty, ani obchoďáky velké jako menší město. Místo toho tě přivítá kopcovitá krajina, rokle hluboké jak tvoje existenční krize a útesy, na které by si i dron rozmyslel výlet. Ale jakmile se ponoříš do jejího ticha a zeleně, zjistíš, že tohle je právě ten typ introvertní krásy, co ti zůstane v hlavě dlouho po návratu domů.

Středobod ostrova? Tutově národní park Garajonay. Mlha, mechy, stromy, co pamatují víc než tvoje babička a atmosféra jak vystřižená z fantasy filmu, kde každou chvíli čekáš, že na tebe vykoukne elf nebo aspoň mluvící tchoř. A navrch UNESCO razítko, takže je to oficiálně „wow“. Vrchol Garajonay se tyčí skoro 1500 metrů nad mořem a když na něj vyšplháš, zjistíš, že tam nahoře nevládne wifi – jen čistý výhled a lehká zadýchanost.

A pak je tu historie – ano, máme tady Kolumba. Prý se tu zastavil před cestou do Ameriky, možná načerpat vodu, síly nebo se rozloučit s posledním pořádným jídlem. Městečko San Sebastián dodnes vypadá jako místo, kde bys spíš začínal pouť za pravdou než hledal all-inclusive hotel.

Klima? Nehraje si na extrémy. Ani vedro k zalknutí, ani zima na dvoje ponožky. Jen pohodové počasí, které ti dovolí chodit, dýchat a občas se zasnít. A že je ostrov malý? O to víc prostoru pro klid, nadhled a chvíli offline.

---

Prohlédnout více fotografií >>>

---

Víte, jaké je na ostrově La Gomera právě počasí?

LA GOMERA počasí

La Gomera a jeho krásné pláže

La Gomera není ostrov, co by se předváděl. Žádné přímé lety z Londýna s welcome drinkem, žádné billboardy „nejkrásnější pláž světa“. Tady tě přivítá serpentýna, pichlavý keř a vítr, co si hvízdá vlastní melodii. A víš co? Právě proto si ho zamiluješ.

Tenhle ostrov si na nic nehraje. Neokouzlí tě možná okamžitě, ale jakmile se s ním trochu sžiješ, začneš zjišťovat, že tohle je přesně ten druh místa, kde se ti pomalu vrací duše zpátky do těla. Vše začíná – a vlastně i končí – v Národním parku Garajonay. Když vstoupíš do těch prastarých vavřínových lesů, najednou se všechno zpomalí. Vzduch je jiný. Vlhký, čistý, vonící po hlíně a životě. Stromy jsou obalené mechem jako v pohádce, a pokud se dostaneš výš, třeba na samotný vrchol Alto de Garajonay, uvidíš, jak se nad ostrovem válí moře mraků. A možná zahlédneš i Teide z vedlejší Tenerife – taková malá odměna za to, že ses neztratil.

Když ti začne funět i batoh, je čas dát si pauzu ve vesničkách jako Vallehermoso nebo San Sebastián. Tam to žije tak pomalu, že místní kočka je rychlejší než obsluha v kavárně. Ale právě to je to kouzlo – sedíš, koukáš, přemýšlíš, dýcháš. A možná si koupíš domácí džem od paní, která ho dělá od roku 1978 úplně stejně.

A teď k plážím, protože ano – Gomera má i tenhle bonus. Jen teda nečekej bílý písek jako z katalogu. Playa de Santiago je možná nejcivilizovanější – najdeš tu promenádu, pár kaváren a pohodovou atmosféru. Ideální místo pro ty, co chtějí po túře máčet nohy bez rizika, že si je odnese příliv. Voda je klidná, výhledy nádherné, a občas se tu objeví i delfíni (ano, delfíni, fakt – není to PR trik).

Playa de Vallehermoso je trochu víc syrová – pláž s černým pískem obklopená dramatickými útesy, kde víš, že příroda má poslední slovo. Je tu i přírodní bazén, což se hodí, protože moře si tu občas dělá, co chce.

A pro ty, kdo chtějí být úplně mimo svět, je tu Playa de la Caleta – schovaná mezi skalami, přístupná jen pěšky (samozřejmě), s pocitem, že jsi právě objevil něco tajného. Voda tu šplouchá pomalu, slunce tě hřeje do zad, a ty najednou zapomeneš, že jsi vůbec měl někdy e-mail.

La Gomera je prostě jiná. Neokřikne tě, neomámí. Ale dostane tě. Pomalu, potichu – a napořád.

Historické a přírodní památky, které najdete na ostrově La Gomera

Přiznám se rovnou: na La Gomeru jsem se těšil hlavně kvůli tomu, že tam všichni říkají, jak je to „nedotčená příroda“ a „místo, kde zastavil čas“. A hele, asi mají pravdu. Jen místo zenové harmonie jsem chvílemi zažíval lehkou paniku, když jsem bloudil v mlze, promočený a s botami plnými bahna. Ale jo – krása, co tě dojme.

Nejdřív mě uvítala Torre del Conde, kamenný strážce San Sebastiánu. Památka z dob, kdy „pirát“ ještě neznamenal někoho, kdo stahuje filmy. Dneska už jen tiše stojí a dělá pozadí pro turisty, co se snaží najít správný úhel bez plastového koše v záběru.

Pak jsem zamířil do národního parku Garajonay, což je něco mezi pohádkovým lesem a živým muzeem vlhkosti. Stromy jsou tu tak staré, že kdyby mohly mluvit, pravděpodobně by ti latinsky vynadaly za to, že šlapeš po mechu. Ale jinak – ticho, zeleno, mystično. Jen si nezapomeň bundu, protože „mlha“ tu není atmosférický efekt. To je permanentní realita.

No a nakonec Roque de Agando. Velkolepý, osamocený, dramatický. Pokud tě neohromí jeho velikost, tak minimálně fakt, že z každé fotky vypadá jako photoshop. Ale není. Je to skutečný kus kamene, co vypadá, jako by tam přistál z jiné planety. A co víc si přát?

Na ostrově La Gomera najdete i mnoho dalších zajímavostí ..

La Gomera je místo, kde je realita tak trochu surreálná. Mluví se tu jazykem, který nezní jako nic, co znáš – Silbo Gomero. Není to elfština ani tajný jazyk zálesáků, ale pískání, kterým si tu lidi kdysi dávno předávali zprávy přes kopce a údolí. Dneska se to pořád učí ve školách, a když slyšíš místní, jak si tímhle stylem „volají mámu na oběd“, tak si buď myslíš, že tě někdo tahá za nos, nebo že jsi přistál v nějakém hodně alternativním vesmíru. Ale ne – je to jen La Gomera. A pokud chceš vědět víc, zajdi do Muzea pískajícího jazyka. Nezní to sice sexy, ale je to jedno z nejbizarnějších a zároveň nejzajímavějších míst na ostrově.

Tím ale výčet zvláštností nekončí. Tady se totiž slaví úplně všechno – někdy i jen tak pro radost. Největší show? Fiesta de la Virgen de Guadalupe. Procesí, tanec, hudba, jídlo – a hlavně pocit, že jsi součástí něčeho, co se nedá přeložit ani vysvětlit, jen zažít. A jestli ti unikne tahle fiesta, nezoufej – Karneval La Gomera ti to vynahradí barevným zmatkem, maskami a večírky, po kterých si budeš chtít vzít dovolenou z dovolené.

A pak je tu jídlo. Ano, zase jídlo. Protože na La Gomeře se jí jako o život. Almogrote, ta legendární pomazánka z kozího sýra, tě rozpláče dojetím i pálivostí. Potaje de berros? To je taková zelená dobrota, že zapomeneš, že v ní není ani kousek masa. A sancocho – slaná ryba dušená tak, že se rozpadá na lžíci a na jazyku ti zanechá stopu jako dobrý film.

Tak jo – hudba, pískání, tanec a sýr. Jestli tohle není důvod se sbalit a zmizet na ostrov, tak už fakt nevím, co je.

Možná nevíte, že ...

.. má La Gomera své místo také v historii? Když se Kryštof Kolumbus vydával objevovat Nový svět, udělal předtím zastávku právě tady. Ostrov mu sloužil jako poslední zastávka na doplnění zásob – než odplul vstříc Americe. A to už je důvod, proč mu v San Sebastiánu postavili i malé muzeum.