La Gomera > Parador Conde De La Gomera (San Sebastian) > 11denní > Snídaně

---

Umístění hotelu Parador Conde De La Gomera (San Sebastian) (La Gomera, Kanárské ostrovy) na mapě

Chcete vědět, jak daleko je z hotelu na pláž nebo co je k vidění v okolí? Od toho je tu naše mapa 🙂

---

Nezaujal Vás tento hotel?

▼▼▼ Nevadí 🙂 Ve vyhledávacím formuláři si můžete najít ubytování na Kanárských ostrovech podle svých představ. ▼▼▼

---

Co najdete na ostrově La Gomera

La Gomera je takový ten ostrov, co by na večírku seděl v koutě, usrkával čaj z termosky a sledoval, jak se ostatní předvádějí. Nenajdeš tu obří rezorty, ani obchoďáky velké jako menší město. Místo toho tě přivítá kopcovitá krajina, rokle hluboké jak tvoje existenční krize a útesy, na které by si i dron rozmyslel výlet. Ale jakmile se ponoříš do jejího ticha a zeleně, zjistíš, že tohle je právě ten typ introvertní krásy, co ti zůstane v hlavě dlouho po návratu domů.

Středobod ostrova? Tutově národní park Garajonay. Mlha, mechy, stromy, co pamatují víc než tvoje babička a atmosféra jak vystřižená z fantasy filmu, kde každou chvíli čekáš, že na tebe vykoukne elf nebo aspoň mluvící tchoř. A navrch UNESCO razítko, takže je to oficiálně „wow“. Vrchol Garajonay se tyčí skoro 1500 metrů nad mořem a když na něj vyšplháš, zjistíš, že tam nahoře nevládne wifi – jen čistý výhled a lehká zadýchanost.

A pak je tu historie – ano, máme tady Kolumba. Prý se tu zastavil před cestou do Ameriky, možná načerpat vodu, síly nebo se rozloučit s posledním pořádným jídlem. Městečko San Sebastián dodnes vypadá jako místo, kde bys spíš začínal pouť za pravdou než hledal all-inclusive hotel.

Klima? Nehraje si na extrémy. Ani vedro k zalknutí, ani zima na dvoje ponožky. Jen pohodové počasí, které ti dovolí chodit, dýchat a občas se zasnít. A že je ostrov malý? O to víc prostoru pro klid, nadhled a chvíli offline.

---

Prohlédnout více fotografií >>>

---

Víte, jaké je na ostrově La Gomera právě počasí?

LA GOMERA počasí

Jaké pláže najdete na ostrově La Gomera a okolí

La Gomera není ostrov, kde se budeš celý den válet u bazénu s drinkem ve tvaru ananasu. Tady tě příroda vezme za ruku… a pak ti dá lehký kopanec do zadku. Ale neboj – v tom nejlepším slova smyslu. Tahle divoká krasavice nabízí kombinaci zelené džungle, horských výhledů, starých vesnic a stezek, které tě donutí zapochybovat o své fyzičce i životních volbách (ale jen chvilku).

Největší hvězdou je samozřejmě národní park Garajonay – zelené království mlhy, mechu a vavřínů, kde si budeš připadat jako v kulisách Pána prstenů. Stezky jsou tu pro každého: od těch, co chtějí jen „lehkou zdravotní“, až po ty, co se ráno budí s potřebou vyšplhat 800 výškových metrů před snídaní. Mezi výdechy a funěním tě ale bude obklopovat taková krása, že na to prostě nemůžeš nadávat – i když budeš chtít.

Ale La Gomera není jen o chození do kopce a z kopce. Jsou tu i vesnice jak z pohlednice – třeba San Sebastián nebo Vallehermoso. Tam si dáš kávu, projdeš se mezi barevnými domečky a na trhu koupíš něco ručně dělaného, co ti doma bude připomínat, že život může být i pomalejší (a vonět po banánech a dřevě).

A pokud tě představa túr děsí stejně jako představa hovoru s pojišťovákem, nezoufej. La Gomera má taky pláže. Ne, nejsou to nekonečné pásy písku s řadami lehátek – a právě proto jsou skvělé. Playa de Santiago je klidná, výhledy jako z reklamy a voda, která tě obejme jako milovaný pes. Playa de Vallehermoso tě přivítá černým pískem a tichem, které si nezapneš v žádné Spotify aplikaci. A pokud chceš být úplně mimo civilizaci (a trochu si připadat jako trosečník ve vlastní romantické kapitole), tak Playa de la Caleta je přesně pro tebe.

La Gomera prostě není pro každého. Ale kdo si ji zamiluje, ten ví, že našel místo, kde turistika není dřina, ale zážitek – a kde „vypnout“ znamená opravdu vypnout. Mobil, stres i povinnost si pořídit fotku u památníku. Tady se totiž žije jinak – pomalu, opravdově a s nohama občas v prachu. A o tom to tu celé je.

La Gomera nabízí mnoho historických a přírodních památek

La Gomera je ostrov, který by si klidně mohl dát na vizitku: „Malý, ale nebojácný.“ A kdyby věci jako vavřínový les nebo středověká věž měly osobnost, dost možná by ti řekly: „Vítej, turisto. Zahoď mobil a začni žít.“

Začněme v San Sebastiánu, kde se na tebe shlíží Torre del Conde – věž, která už viděla víc historie než učebnice dějepisu. Původně postavená k obraně před piráty, dnes už jen sleduje, jak kolem ní chodí lidé s kelímkem frappé a pózují s úsměvem typu „líp to neumím“. Ale i tak má svoje kouzlo – je jako ten starý pán v kavárně, co sedí v rohu, všechno ví, ale mlčí.

A když ti historická atmosféra stoupne do hlavy, vyraž do zeleného blázince zvaného Garajonay. To není les, to je jiná dimenze. Stromy tam šeptají, mlha tě hladí po tváři a GPSka si bere volno. Vavřínový prales je jako terapeutická místnost pro přetížené duše – akorát že místo aromaterapie dostaneš déšť do krku a stoupání do kopce.

A pak je tu Roque de Agando, ta kamenná diva, co vypadá, že každou chvíli spadne – ale stojí si tam hrdě dál, jak starý kámen s přehledem. Tohle je ta chvíle, kdy ztichneš a koukáš… no, aspoň na dvě minuty, než ti dojde, že už to máš vyfocený a můžeš zpátky na parkoviště.

Na ostrově La Gomera toho najdete mnohem víc ..

Na La Gomeře je pár věcí, které jinde prostě nenajdeš. Třeba… jazyk, který se nepíše, nemluví, ale píská. Ano, čteš správně – místní si tu už po staletí „povídají“ pomocí hvízdání, kterému se říká Silbo Gomero. Co začalo jako praktická forma komunikace přes rokle a kopce (když se ti soused nedovolal přes kopec, tak na tebe prostě zapískal), se dnes hrdě vyučuje ve školách a zní jako soundtrack z přírodního dokumentu s Davidem Attenboroughem. A pokud se ti to zdá trochu přitažené za vlasy – zajdi do Muzea pískajícího jazyka v San Sebastiánu. Je to fascinující, zvláštní… a trochu zneklidňující, když zjistíš, že si tu dvě babičky dokážou poslat celý recept na almogrote jen přes píšťalku.

Ale La Gomera není jen o tichu a hvizdech – umí to taky pěkně roztočit. Během roku se tu koná několik festivalů, kde se kříží katolická tradice s kanárskou radostí ze života. Největší událostí je Fiesta de la Virgen de Guadalupe, což je taková kombinace pouti, karnevalu a davového nadšení v jednom. Lidé nosí sošky, tancují, zpívají, jedí a pálí kalorie rychleji než v posilce – jen s lepší hudbou a bez trapných legín. A jestli jsi náhodou propásl tuhle duchovní jízdu, pořád je tu ještě Karneval La Gomera, což je barevné šílenství plné průvodů, masek a večírků, kde nevíš, jestli jsi na Kanárech, v Riu nebo jsi prostě jen zapomněl, jak vypadá normální pondělí.

A co by to bylo za ostrov bez jídla, že? La Gomera tě nenechá hladovět. Místní kuchyně je jednoduchá, ale geniální – jako když babička vaří z toho, co má po ruce, a ty se pak ptáš, proč to doma chutná jako vlažná katastrofa. Tady se všechno točí kolem čerstvosti: ryby, brambory, banány… a hlavně legendární almogrote – sýrová pomazánka tak ostrá, že ti vystřelí jazyk z pusy, ale tak dobrá, že ji budeš potají ujídat lžičkou. Dáš si k tomu potaje de berros, což je polívka ze všeho zeleného, co rostlo poblíž, a zakončíš to sancochem, což je dušená slaná ryba, kterou buď miluješ, nebo ji nikdy nepochopíš. Obě možnosti jsou v pořádku.

A jestli tě tohle všechno nepřesvědčí, že La Gomera má styl, tak už fakt nevím. Možná ti to bude muset ostrov zapískat sám.

Věděli jste, že ...

.. je ostrov taky malým rájem pro milovníky přírody? Žijí tu druhy, které nenajdeš nikde jinde na světě – třeba vavřínový holub, vzácný pták, který je „doma“ jen tady. A pokud miluješ lesy s duší, vavřínový prales tě nadchne – jde o prastarý druh subtropického deštného lesa, který se dochoval už jen na pár místech na Zemi.