- Cena za 1 osobu – 35.099 Kč💸 SLEVA 3%
- Snídaně
- Doprava – Letecky
- Délka pobytu – 11 dnů
- Termín – od 07.12.2025 do 17.12.2025
Salobre Hotel Resort &Amp; Serenity (Ex. Sheraton S. Golf Resort &Amp; Spa) – Gran Canaria (Kanárské ostrovy)
gran-canaria-salobre-hotel-resort-serenity-ex-sheraton-s-golf-resort-spa
Základní informace o hotelu získáte prozatím tady.
Nezaujal Vás tento hotel?
▼▼▼ Nevadí 🙂 Ve vyhledávacím formuláři si můžete najít ubytování na Kanárských ostrovech podle svých představ. ▼▼▼
Proč objevovat ostrov Gran Canaria
Gran Canaria, třetí největší kousek v tom slavně sopečném puzzle zvaném Kanárské ostrovy, není jen další flek v Atlantském oceánu, kam lítají turisté za sluncem a levným rumem. Tenhle ostrov si hrdě říká „miniaturní kontinent“ – a ne, není to kvůli megalomanii, ale protože se tu příroda rozhodla, že „míň je víc“ rozhodně neplatí.
Na ploše necelých 1600 kilometrů čtverečních tady najdeš zlaté písky, sopečné skály, zelená údolí i hory, které ti dají jasně najevo, že kešky hledat v žabkách není nejlepší nápad. Mikroklimaty se to tu hemží víc než turistickými suvenýry. Na jihu pálí slunce jak na poušti, zatímco sever si klidně pobulí v mlžném oparu. Ať si tě příroda vezme, kam chce – bude to zážitek.
Historie? Jo, té má Gran Canaria taky plný kufr. Ještě než sem dorazili Španělé s plachetnicemi a velkými sny o nových světech, ostrov obývali Guančové – původní obyvatelé, kteří tu žili s přírodou v míru… tedy do té doby, než přišla kolonizace a všechno se změnilo. Klasika.
Dneska si naštěstí můžeš tyhle dějiny projít pěkně v pohodlí a s kávičkou v ruce. Třeba čtvrť Vegueta v Las Palmas je jako takový časostroj – jen místo tikání slyšíš cinkání skleniček a tlumené „¡hola!“ z okolních kaváren. Katedrála Santa Ana tě ohromí svojí důstojností (a výškou) a Casa de Colón tě naučí víc o Kolumbovi, než sis kdy dobrovolně chtěl zapamatovat.
A počasí? Subtropické klima jako z katalogu. Po celý rok tak nějak „příjemně na tričko“, žádné panické vrstvení svetrů a kabátů. Ideál pro všechny, kdo chtějí zdrhnout z reality a strávit týden (nebo měsíc) v krajině, kde i déšť vypadá jako efektní zpomalený záběr z dokumentu BBC.
Ať už jsi vášnivý turista, nostalgický milovník historie, nebo prostě jen člověk, který rád spotřebuje zakoupený opalovací krém, Gran Canaria je místo, které tě jednou vtáhne – a pak tě bude pravidelně tahat zpátky. Protože kdo jednou pozná "miniaturní kontinent", ten už se s obyčejným ostrovem nespokojí.
|
Prohlédnout více fotografií >>>
|
Předpověď počasí pro ostrov Gran Canaria a aktuální situace
Krásné pláže ostrova Gran Canaria, které stojí za pozornost
Gran Canaria je něco jako ten spolužák, co zvládal sport, měl samý jedničky, a ještě ho měli všichni rádi. Vlastně bys ho měl nenávidět, ale místo toho se od něj necháš pozvat na párty. A tahle párty se jmenuje dovolená snů.
Všechno to začíná na jihu – Maspalomas, kde jsou duny tak velkolepé, že si připadáš jako Lawrence z Arábie… jen v plavkách a s opalovacím mlékem místo šavle. A Playa del Inglés? To je ten typ pláže, kde najdeš vše – od teenagerů, co zkouší surf, až po páry v důchodu, co testují kvalitu místní Sangrie. A všichni se tváří, že život je fajn (protože tady vážně je).
Amadores je jako hotelová reklama, která nelže – klidná, fotogenická a tak hezká, že se s ní budeš chtít mazlit. Děti staví hrady z písku, dospělí si dávají kávu a všichni působí, jako by právě objevili recept na štěstí (malá nápověda: je to slunce, moře a točená zmrzlina).
A pak tu je Las Canteras – městská plážová kráska, co ti nabídne kilometr a půl pohody, večerní drink s výhledem na oceán a tapas, které způsobují, že začneš přemýšlet, jestli se sem náhodou nepřestěhovat.
Gran Canaria je jako švýcarský nůž mezi ostrovy – má všechno a všechno funguje. A když se ti do batohu náhodou nevejde paddleboard, aspoň si odvezeš pocit, že jsi byl na místě, kde i slunce má permanentní úsměv.
Gran Canaria nabízí mnoho historických a přírodních památek
Někdy člověk hledá místo, kde si odpočine, a jindy zas místo, kde si připomene, že svět nejsou jenom tabulky v Excelu, čekárna u zubaře a zprávy na Nově. Gran Canaria ti zvládne dát obojí – někdy dokonce ve stejný den. A to se cení.
Začni třeba s něčím, co vypadá jako kulisa z fantasy filmu – Roque Nublo. Tahle skalní věž trčí z krajiny jako pozdrav z doby, kdy tu ještě běhali dinosauři mimo Jurský park. Je to trochu náročnější procházka, takže se připrav na trochu funění do kopce, ale nahoře tě čeká výhled, co má cenu zlata (a nahradí ti aspoň tři návštěvy wellnessu). Když je počasí hodné, zahlédneš v dálce i sopku Teide na sousedním Tenerife – a najednou máš pocit, že jsi ve středu vesmíru. Vážně, chvíli ti připadá, že chápeš smysl života. Pak ti ale dojde, že sis zapomněl vodu na pokoji, tvoje kolena nesouhlasí s tím, co právě děláš a iluze je pryč.
Když pak dostaneš chuť na něco víc civilizovaného – třeba dlažební kostky, baroko a historii – zajeď do Veguety, historického srdce města Las Palmas. Tady na tebe dýchne koloniální atmosféra tak intenzivně, že si chvíli říkáš, jestli jsi náhodou neprošel portálem do 15. století. Úzké uličky, dlážděná náměstí, omšelé fasády, co mají styl. A pak je tu katedrála Santa Ana – monumentální, gotická, vážná. Taková ta stavba, u které se i běžný turista bez znalosti architektury přistihne, že tiše říká: „Hmm… pěkný. Vážně pěkný.“
Vedle toho tě čeká Casa de Colón – muzeum věnované Kolumbovi, který tudy prý projížděl, než omylem objevil Ameriku. Každopádně je to hezký dům, plný map, modelů lodí a důkazů, že i když nemáš navigaci a mineš svůj cíl, tak můžeš změnit svět.
A když už toho městského štrádování bude moc, příroda tě zase s láskou obejme. Stačí vyrazit do přírodního parku Tamadaba. To je taková zelená verze meditace – borové lesy, výhledy, klid a sem tam borovice, která pamatuje víc než tvoje babička. Tady můžeš vypnout, sednout si na kámen a přemýšlet, proč vlastně ve městě běžně trávíš tři hodiny denně v dopravních zácpách.
A na závěr? Rokle Guayadeque – to je jako výlet do jiného světa. Tady se totiž bydlelo v jeskyních a… víš co? Někteří tam bydlí pořád. Ale neboj, už mají i Wi-Fi. Navíc tam najdeš i jeskynní restaurace, kde ti donesou kanárskou kuchyni v prostředí, které vypadá jako kříženec hobití nory a pravěkého bydlení. Když si tam dáš víno a koukáš na útesy, co tě obklopují, tak si řekneš: „Jo, život je vlastně fajn.“
Na ostrově Gran Canaria toho najdete mnohem víc ..
Gran Canaria tě chytí nenápadně – slibuje relax, pláže, možná pár památek… a najednou zjistíš, že jsi součástí karnevalu, cpeš se bramborama, co vypadají jako z dokumentu o extrémním suchu, a posloucháš koncert pod hvězdami. A to končí teprve první den...
Takže začneme tím karnevalem v Las Palmas. Je to skoro jako kdyby ostrov zapomněl, že má nějaké hranice slušnosti. Barvy, hudba, konfety ve vlasech (které pak nacházíš ještě doma v kufru) a nálada tak nakažlivá, že se přistihneš, jak tancuješ, aniž bys věděl jak a s kým. Nikdo neví. Prostě se to stane.
Aby ses z toho vzpamatoval, je tu jídlo. To totiž uzdravuje. Papas arrugadas se tváří nenápadně, ale ve spojení s mojo omáčkou dokážou způsobit gastronomickou závislost. Přidej kozí sýr, ropa vieja a všechny ty věci, co chutnají lépe než se jmenují, a najednou chápeš, proč se tady tolik lidí culí. A když už jsme u úsměvů – tapas hopping je tady víc než jen způsob, jak se najíst. Je to styl života. Pomalý, rozvážný, s každým soustem o něco víc veselý. A možná i hlučnější.
Pak si řekneš, že je čas na kulturu. Takže se vydáš k Auditoriu Alfreda Krause, což je tak elegantní stavba, že i když se tam zrovna nekoná žádný koncert, cítíš, že bys měl mluvit tišeji a trochu se narovnat. Okolí – Vegueta a Triana – jsou jako kulisy z filmu, kde se neustále pije káva a filozofuje. A pak ti do toho vstoupí Puerto de Mogán. Taková romantická past, co tě chytne kanály, květinami a tím „Instagramovým“ světlem.
A když si to všechno zrekapituluješ cestou domů? Dojde ti, že jsi vlastně na Gran Canarii nebyl jako turista. Byl jsi jako místní – jen s o něco větším množstvím opalovacího krému a suvenýrů v batohu.
Možná nevíte, že ...
.. že Caldera de Bandama, což zní trochu jako zaklínadlo, je ve skutečnosti obří sopečný kráter kousek od Las Palmas? Jeden z největších svého druhu na světě! Vypadá jako přírodní amfiteátr, kde chybí už jen kapela hrající „Welcome to the Jungle“. Pokud máš odvahu, můžeš sejít až na dno a prozkoumat stopy dávného výbuchu. Ale neboj, sopka už má dávno padla. Výhledy shora? Těžká romantika. A skvělá výmluva, proč si nahoře dát svačinu – přece se tam musíš zdržet, když je to tak krásný výhled.