Gran Canaria > Concorde > 8denní > Polopenze

---

Umístění hotelu Concorde (Gran Canaria, Kanárské ostrovy) na mapě

Chcete vědět, jak daleko je z hotelu na pláž nebo co je k vidění v okolí? Od toho je tu naše mapa 🙂

---

Nezaujal Vás tento hotel?

▼▼▼ Nevadí 🙂 Ve vyhledávacím formuláři si můžete najít ubytování na Kanárských ostrovech podle svých představ. ▼▼▼

---

Co vás čeká na ostrově Gran Canaria

Gran Canaria, třetí největší kousek v tom slavně sopečném puzzle zvaném Kanárské ostrovy, není jen další flek v Atlantském oceánu, kam lítají turisté za sluncem a levným rumem. Tenhle ostrov si hrdě říká „miniaturní kontinent“ – a ne, není to kvůli megalomanii, ale protože se tu příroda rozhodla, že „míň je víc“ rozhodně neplatí.

Na ploše necelých 1600 kilometrů čtverečních tady najdeš zlaté písky, sopečné skály, zelená údolí i hory, které ti dají jasně najevo, že kešky hledat v žabkách není nejlepší nápad. Mikroklimaty se to tu hemží víc než turistickými suvenýry. Na jihu pálí slunce jak na poušti, zatímco sever si klidně pobulí v mlžném oparu. Ať si tě příroda vezme, kam chce – bude to zážitek.

Historie? Jo, té má Gran Canaria taky plný kufr. Ještě než sem dorazili Španělé s plachetnicemi a velkými sny o nových světech, ostrov obývali Guančové – původní obyvatelé, kteří tu žili s přírodou v míru… tedy do té doby, než přišla kolonizace a všechno se změnilo. Klasika.

Dneska si naštěstí můžeš tyhle dějiny projít pěkně v pohodlí a s kávičkou v ruce. Třeba čtvrť Vegueta v Las Palmas je jako takový časostroj – jen místo tikání slyšíš cinkání skleniček a tlumené „¡hola!“ z okolních kaváren. Katedrála Santa Ana tě ohromí svojí důstojností (a výškou) a Casa de Colón tě naučí víc o Kolumbovi, než sis kdy dobrovolně chtěl zapamatovat.

A počasí? Subtropické klima jako z katalogu. Po celý rok tak nějak „příjemně na tričko“, žádné panické vrstvení svetrů a kabátů. Ideál pro všechny, kdo chtějí zdrhnout z reality a strávit týden (nebo měsíc) v krajině, kde i déšť vypadá jako efektní zpomalený záběr z dokumentu BBC.

Ať už jsi vášnivý turista, nostalgický milovník historie, nebo prostě jen člověk, který rád spotřebuje zakoupený opalovací krém, Gran Canaria je místo, které tě jednou vtáhne – a pak tě bude pravidelně tahat zpátky. Protože kdo jednou pozná "miniaturní kontinent", ten už se s obyčejným ostrovem nespokojí.

---

Prohlédnout více fotografií >>>

---

Víte, jaké je právě počasí na ostrově Gran Canaria?

GRAN CANARIA počasí

Gran Canaria a její krásné pláže

Gran Canaria je něco jako hvězda španělské telenovely. Všichni ji sledují, každý o ní mluví, a i když tě občas štve, stejně se každý večer přistihneš, jak u ní zase sedíš. Ostrov ti hází do života všechno najednou – slunce, moře, nekonečné pláže, bary, duny, palačinky na snídani a večer malou krizi identity nad druhým mojitem.

Největší drama se odehrává na jihu. Maspalomas? To je jako scéna z filmu o přežití v poušti, jen s tím rozdílem, že se tam přežívá s koktejlem a selfie tyčí. Hned vedle si Playa del Inglés hraje na plážový kabaret – spousta písku, surfaři, večírky a tolik barů, že ztratíš pojem o čase… i o vlastní poloze.

Naštěstí je tu i Amadores, takový tichý herec ve vedlejší roli, který ale krade všechny scény. Klid, bílej písek, voda jako z reklamy na minerálku – a nikdo tu nekřičí. Jen rackové, když jim sebereš housku. Ideální pro rodiny, nebo pro ty, co chtějí dovolenou, kde se nemusí nic „řešit“.

A když tě omrzí role plážového povaleče, vydej se na sever do Las Palmas. Las Canteras je městská pláž s duší – dlouhá promenáda, tapas každých 20 metrů a oceán, který tě na chvíli přestane házet ze strany na stranu, abys mohl plavat a přemýšlet o smyslu života… nebo aspoň o tom, co si dáš k večeři.

Gran Canaria je zkrátka jako dobře napsaná telenovela – plná dramat, humoru, krásy a šťastných konců. A když to všechno dohromady začne být moc, můžeš si vždycky pustit další díl. Třeba z lehátka.

Tyto památky si na ostrově Gran Canaria nenechte ujít

Gran Canaria není jen ostrov, kde se člověk spálí už při cestě z hotelu k bazénu. Tady se totiž dějou velké věci – třeba Roque Nublo. Tenhle kus skály trčí ze země jak prst Matky Přírody, který říká: „Hele, tady se zastav, udělej si selfie a zamysli se nad svým životem.“ Vážně – výhledy jsou dechberoucí (a ne, jenom proto, že jsi to vyšlapal po nesmyslně velké snídani). A když máš kliku, uvidíš i sopku Teide na Tenerife – takový bonusový dárek k túře, který tě ujistí, že ostrovy si fakt dávají záležet, aby byl tvůj prožitek naprosto dokonalý.

Ale Gran Canaria má i kulturu! Ve Veguetě, což je historické jádro Las Palmas, se to hemží koloniální architekturou, úzkými uličkami a takovou tou atmosférou, že čekáš, kdy kolem projde Kryštof Kolumbus s mapou v ruce. V Casa de Colón si pak dokonce můžeš představit, jak Kolumbus plánuje cestu, která měla vést do Indie a skončila úplně jinde. Což mimochodem připomíná většinu našich dovolených, že jo?

A když chceš vyměnit kámen za strom, skoč do přírodního parku Tamadaba – tam je to zelené, klidné a tak čisté, že ti začne být trapné, kolik plastu máš v batohu. Pěšky si tam můžeš projít borovicový les, nadýchat se čerstvého vzduchu (vážně, ne toho hotelového) a přemýšlet, jestli by ti nešlo žít „víc v souladu s přírodou“… než se vrátíš na all inclusive.

Na závěr rokle Guayadeque – místo, kde lidé kdysi bydleli v jeskyních. Dneska jsou z některých těch jeskyní restaurace, takže si můžeš dát večeři tam, kde před pár stovkami let někdo opékal kořen s bobulemi. Romantika level „jako prase“.

Na ostrově Gran Canaria toho najdete mnohem víc ..

Víš, jak si někdy řekneš: “Pojedeme na Kanáry, tam si odpočinem”? No, Gran Canaria tě v tom nechá maximálně tak prvních pět minut. Pak tě hodí do víru akcí, chutí, zážitků a momentů, kdy se neubráníš myšlence: “Tohle už přeháníme, ne?” Ale ono to přehánění bolí jen trochu – a chutná naprosto božsky.

První rána přichází s karnevalem v Las Palmas. To není festival, to je apokalypsa barev, hudby, tanečních kostýmů a nálady, která by rozhýbala i účetní oddělení během uzávěrky. Jednu minutu se usmíváš nad bláznivými převleky, další už máš v ruce drink a nějaký Brazilec ti vysvětluje, proč samba uzdravuje duši. A ty mu to věříš. Celým srdcem.

Po kulturní bombě přichází kulinářská. Ostrovní kuchyně není žádná low carb mission, ale naštěstí ani ty ne. Vrásčité brambory, co vypadají jako babiččiny po třech týdnech ve spíži, mají chuť tak skvělou, že si pomyslíš, že jsi možná celý svůj život jedl brambory špatně. K tomu mojo omáčka – česnek, olej, paprika… a další závislost do sbírky. Pokud přežiješ Mercado de Vegueta, aniž bys koupil půlku trhu a ochutnal všechno, jsi silnější než já.

A pak přichází tapasky. To zní sice roztomile, ale ve skutečnosti je to vyčerpávající, nekonečné, krásné a chutné kolečko barů, kde jídlo a víno nikdy nekončí. Dát si tři a jít spát? Ha ha. Skončíš u dvanáctého a říkáš: “Tak ještě jeden, když už jsme tady.”

No a co architektura? Jasně, taky něco pro duši. Auditorium Alfreda Krause je tak elegantní, že se automaticky začneš tvářit důležitěji, jakmile vstoupíš. Plaza Santa Ana a okolní čtvrti jsou tak filmově krásné, že čekáš, kdy začne natáčení. A nakonec Puerto de Mogán – ostrovní verze romantiky, kde i největší cynik pustí slzu. Nebo dvě, pokud si dá příliš sladké sangríe.

Věděli jste, že ...

.. že v údolí Agaete najdeš bizarní skalní útvar jménem Piedra de la Rosa – Růžový kámen? Ne, není růžový a nekvete. Ale má tvar, který dost připomíná obří kamennou květinu. Místní legenda tvrdí, že ho vytvořil blesk během šílené bouře v roce 1826 – prý zasáhl pole cukrové třtiny a nějakým magickým způsobem „zkameněl“ vodu v rostlinách. Věda na to sice kouká jinak, ale co – romantika a příroda? To jde dohromady vždycky.