Gran Canaria > Apartamentos Cordial Magec Taurito > 8denní > Polopenze

---

Umístění hotelu Apartamentos Cordial Magec Taurito (Gran Canaria, Kanárské ostrovy) na mapě

Chcete vědět, jak daleko je z hotelu na pláž nebo co je k vidění v okolí? Od toho je tu naše mapa 🙂

---

Nezaujal Vás tento hotel?

▼▼▼ Nevadí 🙂 Ve vyhledávacím formuláři si můžete najít ubytování na Kanárských ostrovech podle svých představ. ▼▼▼

---

Co najdete na ostrově Gran Canaria

Gran Canaria. Jo, to je ten ostrov, kde se ti stane, že ráno vyšlápneš horu v mikině, na oběd se smažíš na pláži v plavkách a večer končíš ve městě s vínem v ruce, přemýšlejíc, jestli bys tu nemohl zůstat tak nějak navždy.

Říká se mu miniaturní kontinent, protože se tu klima mění častěji než názory u rodinné večeře. Jednu chvíli koukáš na písečné duny v Maspalomas, o pár minut později se procházíš po mlhavých stezkách v horách. Kdyby tohle byla videohra, vývojáři by to museli patchnout jako „bug v krajině“.

Kromě přírody tu máš i dějiny – a že jich je. Guančové, Španělé, Kolumbus… všechno tady nechalo otisk. Nejlepší na tom je, že si to můžeš všechno prohlédnout s drinkem v ruce a sandálem na noze. Las Palmas a jeho čtvrť Vegueta je tak trochu jako historický Pinterest v reálu – jen bez potřeby scrollování.

A to počasí? Jako v pohádce, kde nikdy neexistuje zima. Teda pokud nepočítáš ledový drink v ruce.

---

Prohlédnout více fotografií >>>

---

Víte, jaké je právě počasí na ostrově Gran Canaria?

GRAN CANARIA počasí

Jaké pláže najdete na ostrově Gran Canaria a okolí

Gran Canaria je trochu jako ten populární kamarád, kterého sice chceš tajně nenávidět, ale zároveň pořád stojíš o jeho přátelství. Má totiž úplně všechno: slunce, moře, pláže, bary, duny, hotelový bufet s palačinkami... a když se ti to všechno začne míchat v hlavě, ještě ti naservíruje jedno mojito na spravení nálady.

Hlavní dění se točí na jihu. Tam je to jako letní festival, co nikdy nekončí. Pláž Maspalomas je neoficiální vlajkovou lodí ostrova – duny jako ze Sahary, jen bez velbloudů (ale neboj, dostaneš je tu taky, i když jen pro fotku). Vedle leží Playa del Inglés, kde je písek tak zlatý, že si chvíli říkáš, jestli už nemáš trochu unavené oči. Tady se to hemží surfaři, kavárnami, obchůdky a lidmi, kteří se přes den opalují a večer tančí, jako by zítřek nikdy neměl přijít.

Pak tu máme Amadores, což je něco jako zenová verze plážového života. Bílej písek, klidná voda a tolik ležérní atmosféry, že i rackové tady vypadají, že si dali prášek na uklidnění. Je to ideál pro rodiny, nebo pro všechny, co si chtějí připadat, že jsou na pláži z katalogu cestovky, kde mají i neviditelného číšníka nosícího zmrzlinu.

A když máš chuť na trochu víc civilizace, skoč na sever, do Las Palmas, kde tě pláž Las Canteras pohostí tak, jak se na městskou pláž sluší a patří – kilometry jemného písku, promenáda plná tapas a lidí, co rádi předvádí nové plavky i tetování. K tomu výhled na oceán, kde se moře tváří, že si dalo pauzu od vln, aby ti dovolilo v klidu plavat.

Prostě a jasně - ať už jsi typ opalovačka s drinkem v jedné a knihou v druhé ruce, nebo vodní sporty až do úmoru, Gran Canaria ti hodí pláž přesně na míru. Je to jako Netflix mezi ostrovy – každý si najde svůj žánr.

Co navšívit při cestě na ostrov Gran Canaria

Gran Canaria je jako člověk, kterého jsi na první pohled podcenil. Myslíš si: „Jojo, pláže, lehátka, koktejly, Instagramy…“ Ale pak se otočíš a zjistíš, že tenhle ostrov má hlubší duši než většina toho, co znáš z domova.

Třeba Roque Nublo. Tenhle kamennej velikán trčí ze středu ostrova jak pozůstatek nějakého božstva z dávných dob. Vypadá to, jako by se někdo snažil udělat obří sochu a v půlce si řekl: „A dost. Už mě to nebaví.“ Ale výsledek stojí za to. Výstup k němu ti dá trochu zabrat, ale není to žádný Everest – spíš taková procházka pro ty, co si chtějí zasloužit výhled. A že ten výhled fakt stojí za to – pokud se zrovna mraky nerozhodnou, že ti ho nedopřejí. Ale co, aspoň máš důvod vrátit se sem znova.

Když pak zamíříš do města, čeká tě Vegueta – čtvrť, kde je víc historie než v celé učebnici dějepisu na základce. Úzké uličky, kamenné domy, staré kavárny, kde si dáš espresso a připadáš si jako renesanční intelektuál (nebo aspoň jako někdo, kdo se tak umí tvářit). Katedrála Santa Ana tě pak srovná do latě – velkolepá, tichá, s atmosférou, která ti připomene, že svět byl velký, divoký a zajímavý i bez chytrých telefonů.

A pak je tu Casa de Colón – dům, kde prý Kolumbus přespal, když byl na cestě za „novým světem“. Tehdy ještě netušil, že z něj jednou udělají muzeum a že se v něm budeš procházet s audioguidem v ruce a sluchátky na uších.

Ale počkat, příroda tě volá! Tentokrát Tamadaba – chráněná oblast, kde borovice šumí, skály se tyčí a ty… jen tak jdeš. Bez spěchu. Bez signálu. Jen ty, příroda a zbytky svačiny v batohu. Je to detox na úrovni, o které tvůj wellness kouč může jen snít.

A aby toho nebylo málo – poslední zastávka: rokle Guayadeque. Zní to trochu jako jméno postavy z fantasy, ale je to místo, kde se příroda potkává s historií. Jeskyně, archeologické nálezy, výhledy a dokonce i jeskynní restaurace, kde si můžeš dát oběd jako pravěký hipster. A co je nejlepší? Nejsou tu davy. Jen ty, ticho, vítr… a sem tam ještěrka, co ti připomene, že nejsi doma.

Na ostrově Gran Canaria toho najdete mnohem víc ..

Gran Canaria sice vypadá jako místo, kam se jezdí hlavně chytat bronz a pít mojito, ale nenech se zmást – tenhle ostrov má v rukávu víc než jen slunce a písek. A někdy vytáhne eso, které tě překvapí víc než účet z baru po pěti koktejlech.

Třeba takový karneval v Las Palmas. To není jen nějaká vesnická slavnost se dvěma stánky a jedním DJem, co pouští hity z devadesátek. Ne, tohle je totální jízda – barevný chaos, přehlídka kostýmů, průvody, hudba, tanec a tolik třpytek, že by z toho oslepla i disko koule. Všichni tancujou, smějou se a oslavujou život tak vášnivě, že na chvíli zapomeneš, že ti obvykle vadí i nákup v Kauflandu, když je nový leták. Pokud chceš zažít opravdový kulturní šok (v tom nejlepším slova smyslu), sem s tebou. Tady se slaví ve velkým. A dlouho.

A protože karneval vyčerpá, potřebuješ doplnit energii. A tady přichází na scénu místní kuchyně. Kanárské jídlo je kombinace jednoduchosti a „co dům dal“, ale přitom to chutná, jako by ti to připravovala babička, co má michelinskou hvězdu. Dej si papas arrugadas – malé brambory, které vypadají jako by je někdo zapomněl v troubě, ale ve spojení s omáčkou mojo (červenou, zelenou nebo oběma, proč se omezovat, že jo?) to celé dává dokonalý smysl. K tomu třeba ropa vieja, což je takové „co zbylo v lednici, ale bože jak to chutná“ jídlo. A pokud ti někdo nabídne místní kozí sýr, řekni ano. I kdybys měl(a) přestat jíst mléčné výrobky hned zítra.

Nezapomeň se projít po Mercado de Vegueta, kde se to hemží čerstvými mořskými plody, sýry a ovocem, co vypadá jako z reklamy na zdravý životní styl (ale chutná líp). A pak hurá na tzv. tapas skákání – to je takový sport, kde místo kroků počítáš bary a místo formování svalů sbíráš kalorie. Nejlepší trasa? Uličky čtvrtí Vegueta a Triana. Jeden bar, jeden tapas, jeden drink… a pak opakovat, dokud si budeš pamatovat heslo k hotelovému Wi-Fi.

A co architektura? Jo, i tu tu mají. A nejen tak ledajakou. Třeba Auditorium Alfreda Krause – vypadá, jako by přistálo z jiné planety přímo na břehu oceánu. Vevnitř se dějí koncerty a kulturní akce, a venku tě hypnotizuje Atlantik. Pokud chceš nasadit kulturní výraz a říct „hmm, zajímavé linie“, tady přichází tvoje chvíle.

Pak jsou tu Vegueta a Triana znovu, tentokrát z architektonického hlediska – koloniální domy, atmosférická náměstíčka, kavárny, kde káva chutná o 300 % líp, když si ji dáš pod palmou. A až budeš mít městského života dost, hoď si výlet do Puerto de Mogán, známého taky jako Malé Benátky. Je to rybářská vesnice s kanálky, barevnými domky a atmosférou, která tě přesvědčí, že jsi v nějakém romantickém filmu. Jen bez dramatické hudby.

Takže pokud sis myslel(a), že Gran Canaria je jen o plážích, tak se připrav na upgrade. Tohle je destinace, kde se dá jíst, pít, tancovat, obdivovat i odpočívat – a ještě se u toho můžeš tvářit, že jsi kulturní člověk. No není to sen?

Víte, že ...

.. ve městě Icod de los Vinos roste takový sympatický stařešina – El Drago Milenario, prastarý dračí strom? Tvrdí se o něm, že je starý přes tisíc let, což z něj dělá nejen botanickou atrakci, ale tak trochu i živou památku. Je opředen mýty, folklórem a dost možná i několika duhovými jednorožci (OK, ty jsem si vymyslel, ale rozumíš – atmosféra!). Každopádně, pokud máš slabost pro přírodu s charismatem, tohle je must-see. A mimochodem – ten strom je tak fotogenický, že tvůj telefon sám přepne na portrétní režim.