Gran Canaria > Corallium Beach By Lopesan > 11denní > All Inclusive

---

Umístění hotelu Corallium Beach By Lopesan (Gran Canaria, Kanárské ostrovy) na mapě

Chcete vědět, jak daleko je z hotelu na pláž nebo co je k vidění v okolí? Od toho je tu naše mapa 🙂

---

Nezaujal Vás tento hotel?

▼▼▼ Nevadí 🙂 Ve vyhledávacím formuláři si můžete najít ubytování na Kanárských ostrovech podle svých představ. ▼▼▼

---

Co vás čeká na ostrově Gran Canaria

Gran Canaria, třetí největší kousek v tom slavně sopečném puzzle zvaném Kanárské ostrovy, není jen další flek v Atlantském oceánu, kam lítají turisté za sluncem a levným rumem. Tenhle ostrov si hrdě říká „miniaturní kontinent“ – a ne, není to kvůli megalomanii, ale protože se tu příroda rozhodla, že „míň je víc“ rozhodně neplatí.

Na ploše necelých 1600 kilometrů čtverečních tady najdeš zlaté písky, sopečné skály, zelená údolí i hory, které ti dají jasně najevo, že kešky hledat v žabkách není nejlepší nápad. Mikroklimaty se to tu hemží víc než turistickými suvenýry. Na jihu pálí slunce jak na poušti, zatímco sever si klidně pobulí v mlžném oparu. Ať si tě příroda vezme, kam chce – bude to zážitek.

Historie? Jo, té má Gran Canaria taky plný kufr. Ještě než sem dorazili Španělé s plachetnicemi a velkými sny o nových světech, ostrov obývali Guančové – původní obyvatelé, kteří tu žili s přírodou v míru… tedy do té doby, než přišla kolonizace a všechno se změnilo. Klasika.

Dneska si naštěstí můžeš tyhle dějiny projít pěkně v pohodlí a s kávičkou v ruce. Třeba čtvrť Vegueta v Las Palmas je jako takový časostroj – jen místo tikání slyšíš cinkání skleniček a tlumené „¡hola!“ z okolních kaváren. Katedrála Santa Ana tě ohromí svojí důstojností (a výškou) a Casa de Colón tě naučí víc o Kolumbovi, než sis kdy dobrovolně chtěl zapamatovat.

A počasí? Subtropické klima jako z katalogu. Po celý rok tak nějak „příjemně na tričko“, žádné panické vrstvení svetrů a kabátů. Ideál pro všechny, kdo chtějí zdrhnout z reality a strávit týden (nebo měsíc) v krajině, kde i déšť vypadá jako efektní zpomalený záběr z dokumentu BBC.

Ať už jsi vášnivý turista, nostalgický milovník historie, nebo prostě jen člověk, který rád spotřebuje zakoupený opalovací krém, Gran Canaria je místo, které tě jednou vtáhne – a pak tě bude pravidelně tahat zpátky. Protože kdo jednou pozná "miniaturní kontinent", ten už se s obyčejným ostrovem nespokojí.

---

Prohlédnout více fotografií >>>

---

Aktuální počasí na ostrově Gran Canaria + předpověď

GRAN CANARIA počasí

Pláže na ostrově Gran Canaria a okolí

Gran Canaria je něco jako ten spolužák, co zvládal sport, měl samý jedničky, a ještě ho měli všichni rádi. Vlastně bys ho měl nenávidět, ale místo toho se od něj necháš pozvat na párty. A tahle párty se jmenuje dovolená snů.

Všechno to začíná na jihu – Maspalomas, kde jsou duny tak velkolepé, že si připadáš jako Lawrence z Arábie… jen v plavkách a s opalovacím mlékem místo šavle. A Playa del Inglés? To je ten typ pláže, kde najdeš vše – od teenagerů, co zkouší surf, až po páry v důchodu, co testují kvalitu místní Sangrie. A všichni se tváří, že život je fajn (protože tady vážně je).

Amadores je jako hotelová reklama, která nelže – klidná, fotogenická a tak hezká, že se s ní budeš chtít mazlit. Děti staví hrady z písku, dospělí si dávají kávu a všichni působí, jako by právě objevili recept na štěstí (malá nápověda: je to slunce, moře a točená zmrzlina).

A pak tu je Las Canteras – městská plážová kráska, co ti nabídne kilometr a půl pohody, večerní drink s výhledem na oceán a tapas, které způsobují, že začneš přemýšlet, jestli se sem náhodou nepřestěhovat.

Gran Canaria je jako švýcarský nůž mezi ostrovy – má všechno a všechno funguje. A když se ti do batohu náhodou nevejde paddleboard, aspoň si odvezeš pocit, že jsi byl na místě, kde i slunce má permanentní úsměv.

Co navšívit při cestě na ostrov Gran Canaria

Gran Canaria není jen o plážích, koktejlech a věčném opalování s občasným dilematem, jestli dát víc SPF nebo víc sangrie. Ostrov má totiž i hlubší stránku – takovou tu „jsem kulturně i geologicky zajímavý“ pózu. A co je na tom nejlepší? Tady ti ji naservíruje bez nudy a s výhledem, kvůli kterému se ti mobil při focení vybije už v poledne.

Třeba Roque Nublo – tenhle 80metrový vulkanický kámen uprostřed ostrova vypadá, jako by si příroda řekla: „Hele, udělám něco fakt majestátního. A ať to lidi musej vyšlapat do kopce, aby si tu show zasloužili.“ A taky že jo – než se k němu dostaneš, trochu se zadýcháš, ale odměnou ti budou panoramata, u kterých by i Homolkovým došla slova. A pokud je obloha milosrdná, uvidíš i Teide na Tenerife. Bonusová romantika pro ty, co se chtějí tvářit, že rozumí přírodě.

Teď přesun zpátky v čase – do Veguety, historického srdce Las Palmas. Tady se to tváří, jako by se 15. století rozhodlo nezemřít a raději si vzalo Airbnb mezi dlažebními kostkami. Katedrála Santa Ana? Gotika jak z učebnice (nebo alespoň z těch stránek, které jsme ve škole nepřeskočili). A Casa de Colón? Místo, kde údajně pobýval sám Kolumbus – ten, co hledal Indii a místo toho objevil úplně jiný kontinent. No, i mistr tesař se někdy utne. 🙂 Ale muzeum má šmrnc a křídlo věnované lodím, mapám a těm dávným časům, kdy se dobrodružství ještě neplánovalo v Excelu.

A co příroda, když už tě omrzí dlažba a historie? Přírodní park Tamadaba na severozápadě je pro všechny, co si chtějí připadat jako hrdinové National Geographic, ale zároveň nechtějí moc daleko, aby stihli večeři v hotelu. Borové lesy, rokle, útesy – příroda tu jede naplno, bez filtru. Teda kromě těch, co použiješ na Instagramu.

No a pak je tu ještě rokle Guayadeque – místo, kde si příroda řekla „zkusíme jeskyně“ a lidé odpověděli „jasně a my tu zkusíme bydlet“. A taky že jo – Guanchové, původní obyvatelé, tu žili v jeskyních a zanechali po sobě příběh, co dneska zkoumají archeologové i turisti s foťákem na krku. Rokle je skvělá pro lehkou túru nebo filozofické zamyšlení nad tím, jak kdysi lidé přežívali bez Wi-Fi.

Gran Canaria zkrátka není jen krásná tvář, ale taky charismatická duše. A když si ji trochu prošlápneš, najdeš v ní víc než jen bar u bazénu.

Na ostrově Gran Canaria toho najdete mnohem víc ..

Víš, jak si někdy řekneš: “Pojedeme na Kanáry, tam si odpočinem”? No, Gran Canaria tě v tom nechá maximálně tak prvních pět minut. Pak tě hodí do víru akcí, chutí, zážitků a momentů, kdy se neubráníš myšlence: “Tohle už přeháníme, ne?” Ale ono to přehánění bolí jen trochu – a chutná naprosto božsky.

První rána přichází s karnevalem v Las Palmas. To není festival, to je apokalypsa barev, hudby, tanečních kostýmů a nálady, která by rozhýbala i účetní oddělení během uzávěrky. Jednu minutu se usmíváš nad bláznivými převleky, další už máš v ruce drink a nějaký Brazilec ti vysvětluje, proč samba uzdravuje duši. A ty mu to věříš. Celým srdcem.

Po kulturní bombě přichází kulinářská. Ostrovní kuchyně není žádná low carb mission, ale naštěstí ani ty ne. Vrásčité brambory, co vypadají jako babiččiny po třech týdnech ve spíži, mají chuť tak skvělou, že si pomyslíš, že jsi možná celý svůj život jedl brambory špatně. K tomu mojo omáčka – česnek, olej, paprika… a další závislost do sbírky. Pokud přežiješ Mercado de Vegueta, aniž bys koupil půlku trhu a ochutnal všechno, jsi silnější než já.

A pak přichází tapasky. To zní sice roztomile, ale ve skutečnosti je to vyčerpávající, nekonečné, krásné a chutné kolečko barů, kde jídlo a víno nikdy nekončí. Dát si tři a jít spát? Ha ha. Skončíš u dvanáctého a říkáš: “Tak ještě jeden, když už jsme tady.”

No a co architektura? Jasně, taky něco pro duši. Auditorium Alfreda Krause je tak elegantní, že se automaticky začneš tvářit důležitěji, jakmile vstoupíš. Plaza Santa Ana a okolní čtvrti jsou tak filmově krásné, že čekáš, kdy začne natáčení. A nakonec Puerto de Mogán – ostrovní verze romantiky, kde i největší cynik pustí slzu. Nebo dvě, pokud si dá příliš sladké sangríe.

Věděli jste, že ...

.. že Caldera de Bandama, což zní trochu jako zaklínadlo, je ve skutečnosti obří sopečný kráter kousek od Las Palmas? Jeden z největších svého druhu na světě! Vypadá jako přírodní amfiteátr, kde chybí už jen kapela hrající „Welcome to the Jungle“. Pokud máš odvahu, můžeš sejít až na dno a prozkoumat stopy dávného výbuchu. Ale neboj, sopka už má dávno padla. Výhledy shora? Těžká romantika. A skvělá výmluva, proč si nahoře dát svačinu – přece se tam musíš zdržet, když je to tak krásný výhled.